Olympus mju-7010: stylovka v růžovém
V dnešní recenzi jsme zabrousili mezi malé kompakty s velkým rozsahem zoomu. Otestovali jsme nový Olympus mju-7010, který v tenkém těle přináší rovnou 7× optický zoom a 12MPx snímač včetně mechanické stabilizace. Podívejme se, jak si tento nový kompakt vede.
Kapitoly článku:
Autofokus, ostření
Olympus mju-7010 nabízí výhradně automatické ostření. To lze nastavit do klasického režimu, pak na makro a supermakro, které dovolí pouze nejširší ohnisko a snímací vzdálenost 2 centimetry. Další nastavení může být detekce tváří, která funguje poměrně dobře, iESP ostření, které samo vybírá, kam se bude ostřit, dále nejspolehlivější bodové ostření a jako poslední je zde AF Tracking. To mi přišlo poněkud náladové, bohužel ne tak dobré jako u modelu SP-590UZ. Dost často se stane, že objekt nezaregistruje. Pokud ano, tak občas docela vedle (ostříte např. na obličej, fotoaparát zaostří břicho), úspěšnost držení se objektu je ale vcelku dobrá.
V grafu vidíte ostřící vzdálenosti. V klasickém režimu to není žádná sláva, na nejširším ohnisku potřebuje přes 20 centimetrů, od ohniska 90 mm pak 50 až 65 centimetrů. Při zapnutém makro režimu se situace poněkud zlepší, na širokém ohnisku klesne k sedmi centimetrům. S vyššími ohnisky vždy ubere tak 20 cm oproti klasice. Supermakro je zde k dispozici pouze na nejširším ohnisku, ale dovolí ostřit již ze vzdálenosti 2 centimetrů, což je dobré.
Fotoaparát není vybaven přisvětlovací diodou, takže ve tmě začíná mít s ostřením trochu problém. Nicméně i přesto je úspěšnost ostření poměrně dobrá, spíše zamrzí delší doba ostření. Fotoaparát občas ohlásí nezaostřený snímek, i když je zaostřeno správně. U makro režimu se naopak občas může stát, že ohlásí zaostřený snímek, přestože je celý rozmazaný, ale to je výjimkou.
Vzhledem k tomu, že je pořád aktivováno průběžné doostřování, dostanete pocit, že fotoaparát ostří poměrně rychle. Na širokém ohnisku je to i docela pravda, nicméně na delším už výkon výrazněji klesá. Opět, pocitově máte dojem, že fotoaparát ostří rychle, ale skutečnost je trochu horší.
Makro režim
Ve fotoaparátu máte k dispozici dva makro režimy. Ten první snižuje ostřící vzdálenosti v celém ohniskovém rozsahu, ten druhý je k dispozici pouze u nejširšího ohniska (supermakro).
expoziční čas 1/40 s, clona F3,0, citlivost ISO 64, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
V prvním režimu můžete ostřit od cca 7 centimetrů, takže se vskutku nejedná o žádné makro snímky. Vzdálenost od kleští byla veliká. Fotoaparát použil nízkou citlivost ISO 64, takže se na snímku ukazuje jen trochu barevného šumu.
expoziční čas 1/30 s, clona F3, citlivost ISO 64, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
Supermakro režim nabízí ostřící vzdálenost dva centimetry, což je hned zajímavější. Netypicky na Olympus je ale supermakro k dispozici na nejširším ohnisku, obvykle se vyskytuje na druhém nebo třetím kroku zoomu.
Nastavení expozice, automatika
O expozici se stará automatika, a to buď celoplošným měřením ESP nebo bodovým měřením. Fotograf může pouze upravit korekci expozice. Ta má své vlastní menu s náhledy jednotlivých nastavení. Je to sice efektní a názorné řešení, nicméně velmi pomalé. Překlikání mezi hodnotami zabírá zbytečně moc času. Dalším nastavením už je jen ISO citlivost. Ta může být nastavena na automatiku, automatiku HIGH ISO a pak jednotlivé citlivosti od ISO 64 po ISO 1600.
Automatické nastavení citlivosti končí u ISO 400, AUTO HIGH ISO pak na maximálních ISO 1600. Co se týče expozičních časů, v automatickém režimu je maximem 1/4 sekundy, u AUTO HIGH ISO jen 1/8 sekundy. V nočním režimu však fotoaparát nabízí až 4 sekundy, nicméně ani to není právě mnoho. Clona je řešena ND filtrem. Nastavit ji nelze, její spodní hodnota je dána světelností. Ta činí F3,0 na nejširším ohnisku, což je vcelku přijatelná hodnota, na nejdelším má už tradičně špatnou hodnotu F5,9. Pokud se však podíváte na graf srovnání světelností se dvěma Samsungy s 5× zoomem a kompaktem Olympus mju-9000 s 10× zoomem, vidíte, že mju-7010 má z nich nejlepší průběh. Červená linie stoupá jen pozvolna.
Stabilizace obrazu
Olympus mju-7010 je vybaven mechanickou stabilizací realizovanou posunem CCD čipu. Testovací snímky byly pořízeny na vzdálenost zhruba 2 metrů při citlivosti ISO 64, cloně F4,8. Expoziční čas byl 1/6 sekundy, ohnisko pak 135 milimetrů.
 bez stabilizace |
 se stabilizací |
 se stativem |
Účinek stabilizace je znát, stativ sice nenahradí, ale na nejširším ohnisku si s ní můžete dovolit docela odvážné kousky. Její přítomnost zde lze rozhodně pochválit.
Expoziční a fotografické režimy
Výběr fotografických režimů je možný na malém kolečku na zadní straně přístroje. Jak již bylo řečeno, jeho chod je přiměřený, takže s kolečkem nebudete nijak zápasit.
Výběr možností je velmi chudý, což se ale dá s ohledem na třídu fotoaparátu pochopit. Přeci jen se nejedná o kompakt s manuálními módy.
- Fotoaparát - Ten nejméně automatický režim, který zde najdete. Nicméně i tak se skoro o vše stará automatika, vy jen máte možnost využívat veškerá nastavení, která fotoaparát nabízí. Není jich moc.
- iAUTO - Automatický režim. Do fotografického menu nemáte přístup vůbec, korekce expozice je vám zapovězena také, makro režim je automatický (supermakro však zapnout nelze).
- Přehrávací režim - Režim, ve kterém si můžete prohlížet pořízené snímky. Jak jsem říkal již v předchozích kapitolách, prohlížení je sice doplněno o efektní animace, ale opravdu hodně to zdržuje, když chcete rychle najít některý ze snímků.
- Videosekvence
- BEAUTY - Fotoaparát pořídí portrét s klasickým nastavením, který následně upraví na nižší 2MPx rozlišení, zejména vyhladí pokožku. Vhodné pouze pro dívčí a ženské tváře.
- SCN - nabídka scénických režimů.
Podívejme se ještě na scénické režimy, které jsou dostupné pod volbou SCN.
- Portrét
- Krajina
- Noční scéna
- Noční portrét
- Sport
- Interiér
- Svíčka
- Autoportrét
- Západ slunce
- Ohňostroj
- Kuchyně
- Dokumenty
- Pláž a sníh
- Pre-Capture Video
- Domácí mazlíček
Videosekvence
Jak je už u Olympusu zvykem, k dispozici jsou pouze VGA videosekvence, tedy maximální rozlišení 640×480 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Kvalita většinou bývá nevalná, nicméně mju-7010 i tak překvapil. Videosekvence jsou prakticky nepoužitelné. Obrazově je všude obrovské množství šumu, slabé barvy, při pohledu do slunce se objevuje smear efekt, přicloňování je skokové.
K dispozici je pouze digitální stabilizace a digitální zoom, který z téměř nekoukatelného obrazu udělá jen pár barevných fleků. Na videosekvence si mju-7010 opravdu nepořizujte.
- 640×480 / 30 fps - cca 1600 kB/s
- 640×480 / 15 fps - cca 800 kB/s
- 320×240 / 30 fps - cca 600 kB/s
- 320×240 / 15 fps - cca 300 kB/s
Fotografování portrétů, blesk
Díky velkému rozsahu ohnisek není problém s mju-7010 pořizovat ani skupinové portréty díky širokému ohnisku, ani větší detaily díky možnosti velkého přiblížení. Zde je ale nutno dávat pozor na světlo, F5,9 na nejdelším ohnisku totiž není právě dobrá hodnota.
expoziční čas 1/400 s, clona F5,9, citlivost ISO 64, ohnisko 196 mm, klikněte pro zvětšení
Zde jsem měl světla více než dost, takže nebyl problém. Přesto i při nejnižší citlivosti ISO 64 je na snímku ve stínech barevný šum (jasový ale vůbec), detaily jsou spíše slabé. Můžete si všimnout jistého rozmazání pozadí.
expoziční čas 1/400 s, clona F5,9, citlivost ISO 64, ohnisko 196 mm, režim BEAUTY, klikněte pro zvětšení
Při zapnutí režimu BEAUTY se vyfocený snímek (nahoře) začne nějakou dobu zpracovávat, vyhlazuje pokožku a sníží rozlišení na 2 megapixely. Režim je vhodný spíše pro dívčí tváře, které ještě celkem rozumně vyhladí. U mužských tváří působí nanejvýš nepřirozeně.
expoziční čas 1/250 s, clona F5,9, citlivost ISO 64, ohnisko 196 mm, klikněte pro zvětšení
S použitím blesku se mírně změkčily stíny, ale drastický rozdíl to není. Oči však získaly trochu více jiskry. Ve stínech je pořád barevný šum, úroveň detailů a ostrosti mi přijde trochu lepší než u předchozích snímků.
Samotný blesk nabízí jen čtyři režimy. Automatiku, redukci červených očí, trvale zapnutý a vypnutý. Jen průměrná světelnost objektivu si vynucuje častější pomoc blesku, občas překvapí i při opravdu velkém dostatku světla. Zde bych tipoval, že automatika se sama snaží o fill-in v protisvětle.
 expozice -2 EV (ISO 100, 1/30 s) |
 expozice +0 EV (ISO 100, 1/30 s) |
 expozice +2 EV (ISO 100, 1/30 s) |
 expozice -2 EV (ISO 200, 1/30 s) |
 expozice +0 EV (ISO 250, 1/30 s) |
 expozice +2 EV (ISO 1000, 1/30 s) |
Jak vidíte, při ISO 100 je účinek blesku velmi slabý, blesk toho opravdu moc neosvítí. Když necháte automatické nastavení ISO citlivosti, velmi slabý výkon blesku dohání navyšováním ISO.
