Olympus mju Tough 6000 vs. 8000: 10 proti 12

Olympus již tradičně dodává fotoaparáty k testům bez krabic a kompletního příslušenství. My jsme tedy dostali fotoaparát, Li-Ion akumulátor, nabíječku a přívodní kabel, dále plnou verzi manuálu a USB kabel.

Standardní vybavení fotoaparátů dále obsahuje poutko na ruku, MASD-1 redukci pro použití microSD karet a CD-ROM se softwarem Olympus Master 2.

Oba fotoaparáty mají shodný Li-Ion akumulátor LI-50BA s napětím 3,7 V a kapacitou 925 mAh. Napětí je sice nízké, ale kapacita na tom není tak špatně (spousta kompaktů má při stejném napětí jen cca 700-800 mAh). Výrobce hovoří o 230 snímcích u modelu Tough 6000 a 240 snímcích u Tough 8000. V praxi při menším používání blesku jsem byl schopen dosáhnout zhruba lehce přes 300 snímků u Tough 6000 a téměř 400 snímků u Tough 8000. Obě tyto hodnoty jsou na svou třídu tenkých kompaktů dobré.

Jak je u fotoaparátů Olympus obvyklé, signalizace vybité baterie se ukazuje velmi brzy, přičemž ale s blikající signalizací stále vyfotíte kolem 100 snímků. Nabíjení baterie trvá zhruba dvě hodiny. Akumulátor modelu Tough 6000 se nabíjí v nabíječce, Tough 8000 se připojuje k síti přes adaptér a akumulátor se nabíjí ve fotoaparátu.

Dodaný software Olympus Master se mi docela líbil. Graficky není až tak přeplácaný, aby se v něm nedalo vyznat, a funkčně je poměrně bohatý. Pro přenos snímků z fotoaparátů si jen vpravo vyberete složku a vše přenecháte na fotoaparátu. Nové složky můžete vytvářet přímo z programu, nemusíte to dělat přes souborové manažery jako u mnoha konkurenčních softwarů.

Po přenosu se snímky objeví v hlavním okně. Nalevo je navigace mezi složkami, nahoře ikonky s mnoha možnostmi, mezi kterými nechybí např. upload na YouTube.

Fotografii si lze rozkliknout do většího náhledu. V pravém sloupci si lze všimnout docela bohaté možnosti úprav snímku.

Toto dělení na podokna (každá úprava má své vlastní podokno) si vyžádá potvrzování každého nastavení, odkliknutí tlačítka "Použít", abyste mohli jít dál.

Fotoaparáty mají 2,7" HyperCrystal LCD displeje, které mají vcelku pěkný obraz a nadprůměrně dobré pozorovací úhly. Výhodou je také slušná pozorovatelnost při silném slunci, i když i zde by bylo ještě co zlepšovat. Suma sumárum patří určitě k nadprůměrným LCD displejům, které můžete u kompaktů najít.

V levém horním rohu najdete ikonu motivového programu. Směrem doprava je zobrazen blesk, zvuky fotoaparátu, stabilizace, makro/supermakro režim, dále zde může být i signalizace vyrovnávání stínů. Levý sloupec odpovídá rychlému menu, máte zde vyvážení bílé, citlivost ISO, sekvenční snímání, měření expozice (na fotografii zde není zobrazena), rozlišení snímku a JPEG komprese. Poslední dva údaje jsou zobrazeny vždy, ostatní pouze pokud nejsou ve výchozím stavu. Pravý sloupec může nahoře zobrazovat ikonu dotykového ovládání a stav baterie, pod ním zámek expozice a nutnost použít blesk. Nic z toho nyní nevidíte.

U Tough 8000 si můžete zapnout manometr, který zobrazí atmosférický tlak a nadmořskou výšku. Hodnoty jsou zobrazovány po 20 hPa u tlaku a po 200 metrech u nadmořské výšky. Jde tedy skutečně jen o přibližný údaj. Lze takto měřit i hloubku ponoru ve vodě. Směrem níže mohou být ikonky zvukové poznámky a časové zóny. Určitě zde však v pravém dolním rohu spatříte počet volných snímků, které se ještě vejdou na kartu nebo interní paměť (v takovém případě je signalizace doplněna o signalizaci "IN").

V případě namáčknutí spouště je zeleným rámečkem signalizováno správné zaostření, dole se objeví expoziční čas a clona, nalevo se zobrazuje ještě kompenzace expozice (nikoli zde na snímku). Nahoře napravo vidíte červenou signalizaci blesku, která říká, že expoziční čas je příliš dlouhý.

Na dalším snímku je vidět rychlé menu přístupné po stisku tlačítka OK/FUNC. Fotoaparát si pamatuje naposledy volenou položku, takže její opětovná úprava je velmi rychlá a není třeba se složitě proklikávat. Napravo pak vidíte malé menu po stisku tlačítka OR. Zde můžete aktivovat režim panorama, ovládání poklepem, vyvažování stínů nebo tzv. Multi okno.

V Multi okně se zobrazí náhledy na různá nastavení a vy hned vidíte, jak by snímek vypadal, kdyby byl s daným nastavením pořízen. Klikem na vybranou položku nastavení aktivujete, takže se takto dá např. velmi rychle zoomovat (viz pravý snímek).

Nabídka scénických režimů je ukázána v tomto seznamu, kde po chvíli naběhne krátký popisek daného režimu. Nutno ale říci, že se zde mnoho důležitého navíc nedozvíte.

Fotografické menu je přístupné po stisku tlačítka MENU (viz první fotografie v kapitole Menu), najdete zde pouhých 10 položek. Fotoaparát je tedy hodně automatický a mnoho možností nastavení zde nemáte. Ty důležité zde naštěstí jsou. Volby si necháte vyjet stiskem pravého tlačítka, potvrzování je možné stiskem tlačítka OK nebo namáčknutím spouště. Pravé tlačítko bohužel k potvrzování neslouží, ale to nepokládám za výrazný nedostatek.

Dále by nemělo chybět zobrazení při natáčení videosekvencí. Levý sloupec zůstává, pouze zmizela ISO citlivost a sekvenční snímání. Rozlišení zde je ve formě VGA/QVGA a místo JPEG komprese je zobrazena snímkovací frekvence videosekvence. Vpravo dole se ukazuje volný čas. Na pravém snímku vidíte rozhraní hlavního menu po stisku tlačítka MENU.

Při zobrazení vyfocených snímků se můžete podívat na údaj o nadmořské výšce a tlaku, dále je zde expoziční čas a clona, výčet informací pokračuje expoziční kompenzací, citlivostí ISO, vyvážením bílé, rozlišením a kvalitou JPEG komprese. Nechybí číslo složky a název souboru. Spodní řádek zleva ukazuje datum a čas pořízení snímku, napravo pak jeho pořadové číslo. Celkový počet snímků zde ukázán není. Fotoaparát nabízí ještě zobrazení s histogramem, kde je ale samotná fotografie mnohem menší. Je chvályhodné, že i z tohoto režimu zobrazení si lze snímek zvětšit a podívat se na jeho detaily.

Zobrazení videosekvencí nabízí datum a čas pořízení, číslo složky, název souboru a pořadové číslo snímku. Množství informací lze rozšířit o vyvážení bílé, rozlišení a snímkovací frekvenci jako na pravém obrázku, kde je ukázáno přehrávání videosekvence.

Po stisku tlačítka MENU se ukáže hlavní menu. To skrývá sedm položek. jak se dostanete do nějaké z těchto podsekcí, není návratu zpět. Musíte vylézt z menu ven a znovu do něj vejít tlačítkem MENU a vybrat si jinou podsekci. Hlavní menu je rozděleno do čtyř obrazovek po pěti nabídkách.

Ty lze opět rozkliknout pravým tlačítkem a stejně jako ve fotografickém menu potvrdit.