www.digimanie.cz
>
>
>
>

Olympus PEN E-P1: megarecenze letní novinky

Olympus PEN E-P1: megarecenze letní novinky
, , recenze: specifikace produktu
Snad nejočekávanějším fotoaparátem letošního roku je Olympus PEN E-P1. Olympus už dlouhou dobu sliboval svůj první Micro Four Thirds fotoaparát a konečně je tady. Naším testem prošel bílý model se základním objektivem 14-42 mm. Co všechno nám dokáže nabídnout?
reklama
Nový Olympus PEN E-P1 je prvním Micro Four Thirds fotoaparátem této značky. Tento systém byl vyvinut společně s Panasonicem, který již fotoaparáty tohoto typu má dávno ve své nabídce. Ty však rozhodně nevyužívají výhod kompaktnosti, které vám nabídne E-P1. Fotoaparát je tedy kompatibilní i s objektivy pro Panasonic G1, GH1 a přes redukce podporuje prakticky všechny objektivy původního Four Thirds systému známého z ostatních zrcadlovek Olympus. Nejsou sice tak kompaktní, ale o nedostatek objektivů se skutečně bát nemusíte.

Výrobce nabízí bílou a stříbrnou verzi tohoto fotoaparátu se stříbrným nebo černým objektivem 14-42 mm F3,5-5,6. K dispozici je i 17mm pancake objektiv, který díky svým velmi malým rozměrům dělá z E-P1 poměrně kompaktní přístroj. Nechybí možnost si zakoupit hledáček (určen pouze pro 17mm objektiv) nebo např. nový externí blesk FL-14. Našim testem prošla základní verze v bílé barvě se stříbrným objektivem 14-42 mm.



Ergonomie a rozmístění ovládacích prvků


Až vybalíte fotoaparát z krabice, bude asi trochu větší, než jste čekali. Nicméně pokud budete mít náhodou po ruce nějakou zrcadlovku, zjistíte, že je tělo ani ne poloviční. Má krásné bílé zbarvení a velmi poutavý retro design. Za design si Olympus jednoznačně zaslouží jedničku. Bílá barva má jen tu nevýhodu, že každé smítko vypadá jako škrábanec. Velkým překvapením je hmotnost fotoaparátu. Jeho tělo je totiž z kovu, řekl bych až z masivní poctivé oceli a má první myšlenka po chycení fotoaparátu byla poněkud netechnická: "Tohle po někom hodit, tak je po něm."



Opravdu, tělo fotoaparátu je z kovu, samotné váží 335 gramů, což sice není moc, ale při daných rozměrech bych čekal hmotnost o dobrých 50 až 100 gramů menší. Kovová je dokonce i krytka USB portu a akumulátoru. Fotoaparát působí neskutečně masivně. Se 17mm objektivem by byl i velmi malý, ale 14-42mm verze si už trochu místa vezme. Nicméně ve složeném stavu se jedná stále o dostatečně kompaktní fotoaparát, ostatně podívejte se na následující fotografie srovnání s levnou zrcadlovkou Sony Alpha A230.



Olympus PEN E-P1 je proti této nikterak velké zrcadlovce drobek. Není to sice pro pohodlné nošení v kapse košile, ale do podzimní nebo zimní bundy se vejde bez větších problémů. Nemusíte jej tedy nosit pořád na krku, rameni nebo v brašně.



Na následujícím snímku vidíte objektiv ve staženém "transportním" stavu. K jeho přesnému popisu se ještě vrátím, jde však vidět, že i s objektivem je jen trochu větší než samotné tělo pravé zrcadlovky.



Po vysunutí do stavu "fotografického" je už fotoaparát poněkud větší.



Zajímavé je i srovnání s menším ultrazoomem Panasonic Lumix FZ7. Oba fotoaparáty jsou zhruba stejně velké, takže pokud jste schopni při sobě nosit ultrazoom, s E-P1 to bude stejné.



Tělo fotoaparátu má nový Micro Four Thirds bajonet, který je o trochu užší a hlavně o 2 centimetry blíže čipu. Ten má již dle názvu systému 4/3" úhlopříčku, tedy 17,3×13 mm. To je stejně jako zrcadlovky Olympus a Panasonic, ale APS-C zrcadlovky mají přeci jen čip o cca 60-65 % větší. Čip je typu Live MOS, má rozlišení 12 megapixelů a je vybaven mechanickou stabilizací.



Napravo od objektivu je tlačítko pro odjištění objektivu. Červenou tečku pro montáž bych uvítal spíše na horní straně přístroje než takto nízko. Samotný objektiv se šroubuje dost těžce, má poměrně velký odpor. Nalevo je malinký béžový grip, který má spíše okrasnou funkci než užitnou. Samotné držení přístroje rozhodně není tak pohodlné jako u klasických zrcadlovek, ale dá se na to celkem dobře zvyknout. Někdy budou vadit ouška na provlečení popruhu na krk, ta jsou občas docela protivná.



Dostáváme se k velké zajímavosti. Ač objektiv 14-42 mm a průměrná světelnost F3,5-5,6 může znít velmi obyčejně, konstrukce objektivu je velmi zajímavá. Za jeho malými rozměry stojí ten fakt, že v tomto stavu je určen pouze pro transport. Pokud chcete fotit, musíte jej vysunout.



Když se podíváte na vrchní snímek a tento, všimněte si polohy čárky určující ohnisko a 14mm značky. Nahoře v zasunutém stavu je 14mm značka úplně mimo, u čárky je teprve malé černé kolečko. Pokud chcete fotit, musíte tedy nejdříve objektiv jakoby zazoomovat z transportní polohy čárka-kolečko na čárka-14mm značka. Objektiv se přitom vysune a vy můžete konečně fotit. Dokud to neuděláte, fotoaparát vás bude informovat o tom, že objektiv je stále uzamčen. Odemykání jde trošku ztuha, neboť je logicky nutno překonat pojistku.

Jakmile objektiv odjistíte, můžete se už pohybovat v rozsahu 14 až 42 milimetrů. Chcete-li objektiv zasunout, musíte nejlépe palcem posunout zamykací posuvník s nápisem UNLOCK dopředu a "odzoomovat" až do zamčené polohy. Trochu to zdržuje, to ano, ale časem si zvyknete a za kompaktnost přístroje pro přenášení to stojí. Všimněte si také té zajímavosti, že objektiv je vybaven kromě zoomovacího i ostřícím prstencem, který neotáčí předním členem. Použití polarizačních a přechodových filtrů je tak jednodušší, trochu horší je to s 40,5mm průměrem filtrů. Vazba je zde elektronická, ale nebojte se, ovládání je poměrně přesné. Přední čočka je netradičně naprosto plochá.



Zde je ukázán fotoaparát seshora s vysunutým objektivem. Nalevo naleznete kolečko hlavních režimů, které se otáčí jen ze zadní strany.Chod je trochu tužší a vždy lze otočit jen o jednu polohu. Rychlé přetočení je nemožné. Nechybí sáňky pro externí blesk. Ty se zde docela hodí, neboť fotoaparát není vybaven žádným interním bleskem. Ten mi hodně chyběl při snímání v protisvětle, kdy by se fill-in blesk docela hodil. Směrem doprava je dioda SSWF, která signalizuje čištění snímače. To probíhá při každém spuštění fotoaparátu.

Následuje tlačítko pro spuštění fotoaparátu, v zapnutém stavu svítí zeleně. Následuje tlačítko spouště s bezproblémovým chodem a úplně napravo je poslední tlačítko pro korekci expozice. Jak jsem již říkal, po stranách jsou ouška na provlečení popruhu, někdy ale trochu při mačkání spouště překáží.



Na zadní straně přístroje je velký 3,0" LCD displej s klasickým rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů). Osobně bych ale u takového stylového fotoaparátu čekal opravdu větší rozlišení. Obraz je i přesto krásný, pozorovací úhly jsou již tradičně na displeje fotoaparátů Olympus velmi dobré. Horší je to s pozorovatelností na slunci a s otisky, které se na displej tak snadno dostávají a tak špatně se čistí.

Napravo od displeje začíná skutečně pořádná legrace. Upřímně řečeno, u fotoaparátu lze nastavit snad úplně všechno, takže není v silách recenze popsat ani desetinu možností konfigurací jednotlivých tlačítek. V podstatě každému tlačítku a rolleru můžete přidat spoustu funkcí. Lze si zde nastavit dokonce takové šílenosti jako ten fakt, zda se bude v režimu priority clony navyšovat clona točením doprava nebo doleva. Další specialitkou je možnost specifikovat, jak se budou jmenovat a číslovat názvy souborů.

Nezbývá tedy, než raději uveřejnit webový odkaz na manuál na stránkách výrobce www.olympus.cz, kde si zájemci mohou s klidem pročíst, čeho všeho je fotoaparát schopen. Já se budu věnovat téměř výchozímu nastavení, tedy tomu, které jsem nakonec nastavil a používal já. Všem se věnovat skutečně nemohu.

V pravém horním rohu je otočný ovladač, kterým můžete většinou nastavovat clonu, programový posuv nebo se jím pohybovat v menu. Možností je hodně. U displeje je naopak čtveřice tlačítek, kdy horní slouží k uzamčení expozice a ostření, opět si lze nastavit, co se bude zamykat a jak se to bude zamykat v jednotlivých režimech. Následuje tlačítko pro vstup do režimu prohlížení, tlačítko pro mazání snímků a nakonec tlačítko pro vstup do hlavního menu.



To se dělí na pět stránek. První dvě jsou věnovány fotograficky-technickým nastavením (tak od všeho trochu - reset nastavení, mazání karty, ale i barevné nastavení fotografií, ...), třetí se věnuje režimu prohlížení, čtvrté si nechám na později a páté pak několika technickým nastavením. Vrátím se nyní ke čtvrté stránce. Ta se dělí na devět dalších podstránek A-I, kde každá má mnoho dalších voleb. Vyznat se v tom je občas docela legrace. Doporučuji manuál, strana 29.

Jestli mi něco na menu vadí, tak to není ani tak mírná nepřehlednost (holt chce si to trochu zapamatovat, kde co je), ale hlavně český překlad, se kterým má Olympus už tradičně problémy (viz již profláklé "zména stín" u vyrovnání stínů starších fotoaparátů). Nemám nic proti češtině, ani proti překládání věcí do češtiny, ale než to přeložit špatně a hlavně úplně zbytečně, tak to raději nepřekládat.

Hned první stránka, položka "Působivý". Co to má dělat? Možnosti nastavení této funkce jsou ještě vtipnější, "auto", "normální", "horní tla" a "dolní tla". Ani nejmenší tušení, co to vlastně je. Řešením je a) vyzkoušet si, co to dělá, nebo za b) nastavit anglický či jiný jazyk. "Gradation" a zejména volby "high key" a "low key" jsou již jistě každému dobře známy a i Čech ví, co od těchto anglických termínů čekat. Na rozdíl od těch českých. Navíc jsou zde scénické režimy, kde zůstal ponechán anglický výraz, tak proč ne i v menu? Další vtipnou položkou je "Složka stín". Zde to ale ani anglicky jako "Shadow Compensation" není právě nejlépe, neboť jde o digitální odstraňování vinětace objektivu.

Vraťme se k dalším tlačítkům. Fn je funkční tlačítko, kterému můžete přiřadit některou z předvolených funkcí. Původně jsem zde měl přepínání mezi manuálním a automatickým ostřením, ale protože to se dá vcelku dost rychle navolit i přes tomu určené tlačítko, dal jsem si tu přepínání mezi záznamem do JPEG a do JPEG+RAW. Čtyřsměrný ovladač je řešený otočným okružím, které má rozumnou aretaci a ovládání tak velmi dobře urychluje. Směrem nahoru se nastavuje ISO citlivost, vpravo vyvážení bílé, dolů samospoušť a sekvenční snímání, nalevo pak ostření.

Ovladač také slouží k nastavování expozice. Aby toho nebylo málo, můžete si přesně nastavit, co se jím bude nastavovat. Kdo chce, může točením upravovat expozici, jiný třeba nastavovat sílu blesku a já tím řídil programový posuv. V menu si lze dokonce při výběru ostřícího bodu nastavit, zda se budou vybírat ve spirále nebo jen po jednotlivých řádcích, ... Když už jsem u toho ostření, můžete si nastavit, zda ostřící prstenec bude točením vpravo ostřící vzdálenost zvětšovat, nebo zmenšovat. U obou otočných voličů lze nastavit úplně jiné chování pro režim P, A, S, M i samotné menu.

Jako poslední je zde tlačítko INFO, které mění zejména zobrazení LCD displeje. Pokud se potvrzovacím tlačítkem OK uprostřed čtyřsměrného ovladače dostanete do zrychleného menu a následně zmáčknete tlačítko INFO, spustí se tzv. super ovládací panel. Ten informuje o většině nastavení, je rovněž možno je hned měnit. Vpravo úplně dole je dioda přístupu na kartu.



Pravá strana ukazuje poměrně malou tloušťku těla fotoaparátu a zejména kovovou krytku HDMI a USB výstupu.



Pod ní tedy naleznete tyto dva konektory. Olympus používá svůj vlastní USB konektor, takže vám tam kabely od jiných fotoaparátů nebudou pasovat.



Na levé straně není prakticky nic, vidíte jen rozměr přístroje se staženým objektivem.



Na spodku přístroje je kovový závit pro stativ, není však v ose objektivu. Nalevo je pak krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.



Jsou zde hned dvě překvapení. Prvním je velký Li-Ion akumulátor s napětím 7,2 V a kapacitou 1150 mAh. To je poměrně mnoho a fotoaparát by tedy mohl dost dlouho vydržet. Opravdu velkou radost ale udělal Olympus tím, že se konečně zbavil velkou částí veřejnosti nenáviděných xD karet. Důvod byl patrně jednoduchý. Neboť E-P1 na rozdíl od kompaktů této značky nepodporuje jen datově nenáročné VGA videosekvence (které navíc bývají dost nekvalitní), ale nově i HD videosekvence, velmi pomalé xD karty by na ně svou rychlostí ani zdaleka nestačily. Nejsou tak zde ani microSD karty přes MASD-1 redukci, ale pravé plnohodnotné SD karty. Konečně!



Co říci po prvním shlédnutí? Olympus PEN E-P1 rozhodně silně zaujme svým skvělým designem, opravdu špičkovým zpracováním a neskutečně bohatými možnostmi nastavení. Pokulhává však ergonomie, překlad menu a někomu může chybět hledáček a blesk. Osobně si však myslím, že přístroj vypadá nadmíru slibně.


Technické specifikace: Olympus PEN E-P1 s objektivem ZUIKO DIGITAL 14-42 mm 1:3,5-5,6
Snímací prvek
Efektivní počet pixelů12,3 MPx (celkové rozlišení 13,06 MPx)
Velikost snímače4/3" Live MOS (přibližně 17,3×13,0 mm)
Čištění snímačeano (antiprachový ultrazvukový filtr)
Rozlišení fotografií(4:3) 4032×3024, 3200×2400, 2560×1920, 1600×1200, 1280×960, 1024×768, 640×480
další formáty vznikají ořezem
Rozlišení videa1280×720 / 30 fps, 640×480 / 30 fps
Poměr stran4:3, 3:2, 16:9, 6:6
Typ barevného filtruRGB
Formát záznamuJPEG (Exif 2.2), RAW (.ORF), AVI Motion JPEG (.AVI)
Optika fotoaparátu (objektiv ZUIKO DIGITAL 14-42 mm 1:3,5-5,6)
ZnačkaZUIKO DIGITAL
Upevnění objektivuMicro Four Thirds
Crop faktor2x
Optický zoom
Rozsah ohnisek (reálný)14 - 42 mm
Rozsah ohnisek (přepočet na 35mm)28 - 84 mm
Světelnost objektivuF3,5 - F5,6
Rozsah clonyF3,5 - F22 (wide), F5,6 - F22 (tele)
Mechanická stabilizaceano (CCD shift, mechanická stabilizace)
Elektronická stabilizaceano (scénický režim)
Možnost použití předsádekano, 40,5mm závit na filtry
Digitální zoomne
Zaostřování
Zaostřováníautomatické na principu detekce kontrastu (automatický na jednu z 11 zón, manuální na jednu z 11 zón, střed), automatické průběžné, manuální, automatické + manuální
Ostřící vzdálenost25 cm (od roviny snímače)
Pomocné zaostřovací světlone
Elektronická část
ProcesorTruePic V
Měření expoziceTTL - ESP, integrální se zdůrazněným středem, bodové
Citlivost ISOAUTO ISO (uživatelsky nastavitelné, nelze pouze ISO 100-160), 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400
Rychlost závěrky1/4000 - 60 s, bulb režim
Expoziční režimyauto, priorita clony, priorita času, manuál
Vyvážení bílé barvyAuto, Slunečno, Stín, Zamračeno, Žárovka, Zářivka 1, Zářivka 2, Zářivka 3, Blesk, Uživ. nastavení, Manuální nastavení 2000K až 14000K
Scénické režimyPortrét, e-Portrét, Krajina, Krajina+Portrét, Sport, Noční scéna, Noční portrét, Děti, High Key, Low Key, Digitální stabilizace, Makro, Přírodní makro foto, Svíčka, Západ slunce, Dokumenty, Panorama, Ohňostroj, Pláž a sníh,
Samospoušť2, 12 s
Sériové snímání3 fps
Bracketing (expoziční o 0,3 EV, 0,7 EV nebo 1 EV, vyvážení bílé, zábleskový o 0,3 EV, 0,7 Ev nebo 1 EV, citlivosti ISO)
Vestavěný blesk - režimynení
Vestavěný blesk - dosah-
Externí bleskano (Auto, Auto s redukcí červených očí, Slow synchro, Slow synchro na 2. lamelu závěrky, Slow synchro s redukcí červených očí, Vyrovnávací blesk, Vypnutý blesk)
Ostatní
Hledáčekne
LCD displej3,0" LCD, 230.000 bodů (320×240 pixelů)
Digitální výstupUSB 2.0, AV, HDMI typ C
Paměťové kartySD, SDHC
Interní paměť-
NapájeníLi-Ion akumulátor BLS-1, 7,2 V, 1150 mAh
Hmotnost335 gramů (bez karty a baterií)
Rozměry120,5 x 70 x 35 mm (tělo)
Barevné variantybílá, stříbrná
Standardní příslušenstvíUSB kabel, CD-ROM se softwarem, manuál, krytka na objektiv, krytka vnitřní části objektivu, krytka těla, popruh na krk, akumulátor BLS-1 s nabíječkou a přívodním kabelem
Nejnovější články
Ricoh GR III s APS-C čipem dostává nový 28mm objektiv Ricoh GR III s APS-C čipem dostává nový 28mm objektiv
Od společnosti Ricoh jsme se po dlouhé době dočkali nové verze APS-C kompaktu GR III. Ta si ponechává velikost APS-C senzoru, který má nyní vyšší rozlišení 24MPx, dostává také nový ostřejší 28mm objektiv.
Včera, aktualita, Milan Šurkala5 komentářů
Tokina přichází s objektivem Opera 16-28mm f/2.8 FF Tokina přichází s objektivem Opera 16-28mm f/2.8 FF
V nabídce objektivů společnosti Tokina se objevuje nový model řady Opera. Tentokrát jde o světelný výrazně širokoúhlý zoomovací objektiv Opera 16-28mm f/2.8 FF. Je určen pro full frame digitální zrcadlovky.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Outdoorový Ricoh WG-6 a chemicky odolný G900 Outdoorový Ricoh WG-6 a chemicky odolný G900
V nabídce odolných kompaktů společnosti Ricoh se objevily dvě novinky. Jde o model WG-6 s 5x optickým zoomem a ještě odolnější variantu G900. Ta je totiž odolná i vůči nejrůznějším chemikáliím.
Včera, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Lomogon 2.5/32 s clonovým diskem na Kickstarteru Lomogon 2.5/32 s clonovým diskem na Kickstarteru
Další kampaň na Kickstarteru se věnuje uvedení nového objektivu. Za následujícím z nich stojí společnost Lomography a představuje nový Lomogon 2.5/32 pro digitální i analogové DSLR. Zajímavý je zejména clonovým diskem.
21.2.2019, aktualita, Milan Šurkala
Fotíme dovolenou mobilem: italské Lecce nalehko Fotíme dovolenou mobilem: italské Lecce nalehko
Mobilní telefony jsou mezi nadšenci fotografie často zavrhovány, nicméně faktem je, že většinoví uživatelé hází kompakty i zrcadlovky do koše a nefotí už na nic jiného než na telefon. Proto jsem si to také vyzkoušel v italském Lecce.
21.2.2019, článek, Milan Šurkala36 komentářů