Olympus PEN E-P3: král všech PENů

Možnosti různých nastavení ostření jsou u fotoaparátu Olympus E-P3 téměř nekonečné. Předně je zde jednorázové ostření S-AF, jehož funkce je jasná. V momentě namáčknutí spouště je zaostřeno a ostření se dále již nemění. Pak je zde průběžná varianta C-AF, která doostřuje na dané místo i po namáčknutí spouště. Překvapilo mě, že to velmi dobře a rychle funguje i za horšího interiérového světla, kde má většina fotoaparátů problémy. Olympus E-P3 však ne a pracuje i nadále velmi dobře.

Samozřejmě nechybí manuální ostření MF. To zvětšuje náhled 5, 7, 10 nebo dokonce 14násobně, takže je manuální ostření opravdu hračkou. Jen škoda, že zde chybí hledáček, díky kterému by bylo držení přístroje o něco jistější (v třepající se ruce to s delšími ohnisky není zas tak snadné). O šum se nebojte, i při světelnosti F5,6 je ostření v osvětlených interiérech bez větších problémů a ve tmě se stačí chytit třeba nějaké osvětlené lampy nebo jiné nasvícené linie. Máme zde i S-AF+MF, aneb manuální doostření po zaostření autofokusem. Jako poslední je tu C-AF+TR. To je název pro průběžné ostření se sledováním objektu. Za dobrého světla sleduje objekt velmi dobře, dokonce zvětšuje ostřící rámeček při jeho přiblížení. Na druhou stranu za horšího světla jsou výsledky trochu slabší.

Tyto režimy lze nastavit pro fotografie a videosekvence zvlášť, samozřejmě je tu i průběžné doostřování náhledu které funguje výborně. Výběr ostřící plochy můžete nechat na automatice (zde bych ale čekal trochu inteligentnější výběr ostřících bodů), středový bod (s možností jeho rychlého posunu uživatelem kamkoli po obrazovce na 35 různých pozic) a nakonec oblastní ostření, které ostří na 3×3 body. Opět je lze libovolně posouvat po obrazovce.

Nechybí ani možnost upravit si styl nastavování ostření (zda točením ostřícího kroužku doprava budete vzdálenost zaostření zvětšovat nebo snižovat) a mnoho dalších více či méně užitečných vlastností. Detekce tváří sice není nejrychlejší, ale nabízí lehce nadprůměrnou úspěšnost.

Konečně se dostáváme k rychlosti ostření. Pokud jste zkoušeli jedny z prvních vzorků PEN E-P1 se základním "seťákem", jistě jste si všimli velmi dlouhé doby ostření, často hodně přes 1 sekundu. Nový E-P3 se 14-42mm II R objektivem je na tom opravdu výrazně lépe. Olympus tvrdí, že jde o nejrychlejší ostření ve své kategorii a i test potvrdil, že skutečně patří k těm nejrychlejším. Nemám výhrady ani k úspěšnosti ostření.

Podobně jako u ostření, i u expozice nabízí Olympus E-P3 velmi bohaté možnosti nastavení. Samozřejmě nesmí chybět plná automatika, priorita clony, času a plný manuál. Expoziční měření může být celoplošné, se zdůrazněným středem a pochopitelně i bodové. K tomu zde najdete dva zajímavé režimy navíc, high-key a low-key bodové měření. Expozice je většinou nastavována správně, s nějakým přeexponováním nebo naopak podexponováním nebyly problémy. Čekal bych však, že se fotoaparát bude aspoň trochu spoléhat na vestavěnou stabilizaci obrazu. Na můj vkus jde s citlivostí až příliš brzy nahoru. Pohybově jsou snímky sice ostřejší než u jiných přístrojů, ale také zašuměnější. Komu by se nelíbilo měření expozice, může u třech základních režimů (celoplošné, středové, bodové) nastavit doladění expozice po 1/6EV krocích.

Expoziční časy nabízí rozsah od 1/4000 s do 60 sekund, v manuálním režimu je možno volit dokonce bulb režim s délkou max. 8 minut. V režimech P a A jsou maximální časy omezené podle navolené citlivosti. U režimu P to jsou jen 2 sekundy u ISO 200, u režimu A pak až 30 sekund. S každou dvojnásobnou citlivostí se max. čas snižuje na polovinu. Clonu můžete nastavovat podle objektivu, který používáte. Setový 14-42mm II R objektiv má podobný průběh světelnosti jako původní model. V rámci konkurence má totožné hraniční hodnoty světelnosti a jejím průběhem nijak výrazně nevyčnívá. Maximální hodnota clony je v celém rozsahu F22.

Co se týče citlivosti, máte k dispozici ISO 200 až ISO 12800 po 1/3EV krocích. Automatické nastavení funguje v PAS režimech, ale je možné ji povolit i pro manuální režim M. Aby toho nebylo málo, můžete nastavit minimální a maximální hodnotu ISO, která může být nastavena automatikou. K dispozici máte i korekci expozice od -3 EV do +3 EV a expoziční bracketing se 2, 3,5 nebo dokonce 7 snímky s rozestupy 1/3 EV, 2/3 EV nebo 1 EV. U režimu P je možno použít programový posun, tedy úpravy clony, kdy fotoaparát adekvátně tomu upraví čas - expozice se nemění, jen způsob jejího dosažení. Jistě by se našlo ještě několik vlastností, které lze upravovat, ale raději vás odkážu na manuál k fotoaparátu. Těch možností je opravdu mnoho.

Důležité režimy si lze vybrat horním ovládacím kolečku.