Olympus PEN E-PL5: s výkonnějším srdcem

Tentokrát nám v redakci přistál nový PEN E-PL5, který pokračuje v úspěšné řadě menších PENů. Měl by nabídnout slušné ovládání a funkce jako u řady E-Px, ale také stylový design a tělo menších rozměrů. E-PL5 jsme otestovali se setovým objektivem 14-42mm F3,5-5,6 II R. Fotoaparát dostal nový 16MPx snímač, kterým se chlubí i vlajková loď OM-D E-M5. Blesk je tentokrát externí (dostanete jej s fotoaparátem), LCD displej je dotykový a výklopný směrem vzhůru i dolů. Na následujících stránkách se podíváme, jak se vlastně E-PL5 ovládá a jak fotí.

 

 

Námi testovaný Olympus PEN E-PL5 měl stylovou bílou barvu, která mu náramně slušela. Tělo je kovové a zpracování je skutečně velmi dobré. Fotoaparát je relativně těžká a bytelná cihla. U objektivu je to o trošku horší, je trochu více plastový, ale každopádně ve třídě setových objektivů patří k tomu lepšímu. Držení je slabší, přední grip je malý (lze našroubovat větší) a vzadu je kvůli rozměrnému výklopnému displeji málo místa pro palec. Není zas tak snadné vytáhnout fotoaparát z brašny.

Za bajonetem je nový 4/3" Live MOS snímač s rozlišením 17,2 megapixelů (efektivně 16,1 MPx). Je mechanicky stabilizovaný, tudíž si stabilizaci užijete se všemi objektivy, se kterými fotoaparát použijete. Napravo (z tohoto pohledu) je tlačítko pro odjištění objektivu. Nahoře je pak dioda samospouště/přisvětlovací AF dioda. Nalevo od bajonetu najdete malý grip.

V testu jsme použili základní setový objektiv Olympus M.Zuiko Digital 14-42mm 1:3.5-5.6 II R. Jedná se o skládací objektiv, do nejširší ohniskové vzdálenosti ho tedy musíte nejprve "zazoomovat" (vysunout). Pak se můžete velmi snadno pohybovat v rozsahu ohniskových vzdáleností 14 až 42 milimetrů, chod zoomovacícho kroužku je poměrně hladký a plynulý. Pokud chcete objektiv složit, musíte už přitáhnout pojistku.

Objektiv má tradiční světelnost F3,5 na nejširší a F5,6 na nejdelší ohniskové vzdálenosti, stabilizace je zde přenechána na fotoaparátu a jeho snímači (mechanický posun čipu). S objektivem můžete použít 37mm filtry, ostření je velmi rychlé a tiché.

Po stranách vidíte ouška na provlečení popruhu. Interní blesk byste tu hledali marně, mátu tu ale sáňky a v balení najdete malý externí blesk FL-LM1 se směrným číslem 10 při citlivosti ISO 200. Směrem doprava vidíte kolečko fotografických režimů, které má přiměřeně tuhý chod, není ale až tak těžké ho nechat v mezipoloze. Následuje spoušť s velmi příjemným (přestože docela tvrdým) chodem. Jako poslední tu vidíte tlačítko na spuštění přístroje.

Vzadu zabírá téměř celou plochu velký 3,0" LCD displej s rozlišením 460.000 bodů (320×480 pixelů). Jeho obraz je dostatečně ostrý, k pozorovacím úhlům nemám žádné výhrady, zamrzí však poměr stran 16:9. Počítejte s tím, že pro 4:3 fotografie zbývá na displeji zoufale málo místa (méně než 2,5" plocha). Na druhou stranu to má tu výhodu, že většina ikonek se schová do černý sloupců po stranách a nepřekáží tak v snímku. Displej je výklopný směrem dopředu téměř o 170 stupňů, dolů pak o 65 stupňů.

A aby toho nebylo málo, je i dotykový. Můžete snadno vybrat AF bod, případně dotykem rovnou i vyfotit snímek, v režimu iAuto lze ovládat nastavení některých efektů, v jiných režimech už k nastavování neslouží. Pomocí tlačítka OK a Info vyjede maticové quick menu, kde dotykem lze vybrat nějakou položku, ale konkrétní nastavení je už nutné vybrat čtyřsměrným ovladačem. Dotykový displej lze také využít k prohlížení snímků.

Nad displejem je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení, dále červené pro mazání snímků, vidíte tu patici AP2 pro připojení příslušenství (např. externího hledáčku), dále funkční tlačítko Fn (lze mu přiřadit různé funkce), může sloužit také k oddálení náhledu a pak tlačítko lupy, které naopak přibližuje obraz (nejen při manuálním ostření nebo prohlížení snímků, ale i u automatického ostření). V pravém horním rohu je červené tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí. Jeho prodleva je jen 0,7 sekundy, což je v dnešní době jedna z těch rychlejších hodnot.

Tlačítko Info upravuje zobrazení displeje, vyvolává také maticovou strukturu quick menu. Dále přicházíme ke čtyřsměrnému ovladači a jak je už u Olympusů obvyklé, v podstatě nemá smysl popisovat, co můžete na které tlačítko namapovat. Možnosti nastavení jsou téměř nekonečné, takže se budeme věnovat jen základním režimům. Nahoře je korekce expozice, vpravo blesk, dole samospoušť/sekvenční snímání a vlevo pak výběr ostřících bodů. Šipka vpravo a dolů je plně konfigurovatelná stejně jako tlačítko pro nahrávání videa a tlačítka Fn.

S otáčením kolečka (čtyřsměrného voliče) to také můžete vymyslet mnoha způsoby. Nastavování clony a času může být aktivní až po stisku tlačítka korekce expozice, může být ale aktivní okamžitě při otočení voličem (doporučuji). Pak totiž nepřijdou ke slovu takové zmatené situace, že chcete volit clonu, ale ona se nastavuje korekce a clonu musíte nastavovat šipkami a podobně. Samozřejmě, co čím nastavujete, to lze opět ovlivnit.

Možná narazíte na zvláštní problém, kterým je občasná přecitlivělost na... nevím co. Fotoaparát občas samovolně skákal v menu, zobrazit si vyfocený snímek se zvětšením (nějaký detail) bylo snad nemožné, protože než jste ho zvětšili, fotoaparát už zobrazoval úplně jiný snímek. Je však zajímavé, že ke konci testování už fotoaparát toto vůbec nedělal. Možná je to nějakým nastavením v menu, nevím. Je mi to opravdu záhadou. Tlačítkem OK vyvoláte povedené quick menu, tlačítkem MENU se pak dostanete do hlavního menu fotoaparátu.

Na pravé straně těla vidíte krytku, pod kterou je USB/AV a HDMI port.

Na levé straně je jen ouško na provlečení popruhu.

Vespod najdete kovový závit pro stativ a krytku prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Krytka má aretaci, takže se sama nepřiklopí a drží v otevřené poloze. Vevnitř najdete Li-Ion akumulátor BLS-5 a slot pro SD, SDHC a SDXC karty.

Až na několik ergonomických nedostatků zatím vypadá Olympus PEN E-PL5 slibně. V dalších kapitolách se podíváme, jak fotí.