Olympus SP-570UZ: uspěje první 20× ultrazoom v testu?

Zde se můžete podívat na několik ilustračních snímků, které ukáží, jaké výsledky podává fotoaparát v praxi.
Na této fotografii jde velmi dobře vidět, jak účinná je stabilizace v praxi. Se stativem by byl výsledek jen mírně lepší. I s ohniskem 374 mm a časem celých 1/25 vteřiny se dají pořídit ostré fotografie. Na snímku je rovněž vidět, jak dlouhé ohnisko a nižší clona dokáží dobře zapracovat na hloubce ostrosti.
Vzhledem k počasí je fotografie trochu tmavší a bezbarvá, zatímco obloha se začíná přepalovat. Kontrast je na vcelku dobré úrovni i na základním nastavení (fotoaparátu lze nastavit menší/větší kontrast scény až v pěti krocích)
Minimální clona při nejdelším ohnisku se projevily na velmi nízké hloubce ostrostí. Strom v pozadí byl asi jen 1,5 metru za rostlinkou, od fotoaparátu k rostlince to bylo přibližně 2,5 metru. Při vysoké ohniskové vzdálenosti a silném větru byl i čas 1/160 s docela dlouhý a toto byla asi jediná ostřejší fotografie. Pomohlo by nastavit vyšší ISO.
Zde fotoaparát dostal docela zabrat. Nastavení expozice bylo obtížnější kvůli stínům panelových domů a jasné obloze. Automatika nakonec nastavila čas 1/80 s při cloně F5,6, což zajistilo poměrně rozumné vykreslení domů, obloha je však přepálená a autobus pohybem rozmazaný. Dobře je zde však demonstrována síla 26mm ohniska. Od autobusu jsem byl odhadem zhruba 8-10 metrů. Na fotografii se dokonce vešel celý mnohopatrový dům nedaleko.
Krásný východ slunce. Automatické nastavení expozice velmi silně záviselo na namíření fotoaparátu, ale lze ji poměrně jednoduše přinutit k tomu, aby pracovala pro vás a zvolila expozici podle vašich představ.
Pokus o zachycení pohybu. Bohužel velmi ostré slunce nedovolilo jít s časem příliš nahoru a tak jsem mohl použít maximálně 1/80 s, vše nad bylo už přepálené více než zdrávo a ani toto není vůbec ideální. Škoda, že nejde nastavit vyšší clona. Naštěstí je ale k dispozici alespoň velmi nízká citlivost ISO 64.
Staré nevyužívané koleje za velmi slunného dne. Fotoaparát krásně vykreslil oblohu, přičemž na ISO 64 je míra šumu poměrně dobrá, i když mírné fialové fleky jsou i v tomto případě trochu patrné. Co se týče rozdílů jasu, pak je míra šumu ideální. Nejsou zde patrná žádná tmavá místa, ani není obraz vyžehlený.
Pokus o biologické supermakro. Bohužel ploštice jsou strašně rychlé a nechtěl jsem fotoaparát odřít o asfalt při jejich pronásledování, tak jsem zvolil raději bezpečnější záběr z větší vzdálenosti. V tomto režimu fotoaparát zaostřil rychle, takže focení nebyl až tak velký problém. Ten měl spíše s nastavením správné expozice, silný odraz slunce od asfaltu automatice dal zabrat a mi nezbylo než se uchýlit k manuálnímu nastavení.