Olympus VR-310 a VR-320: jaké je tajemství úspěchu?
Malé kapesní ultrazoomy Olympus VR-310 a VR-320 jsou velmi úspěšné. V dnešní recenzi se na oba modely podíváme a zjistíme, zda jejich hlavním lákadlem je jen velmi nízká cena nebo i něco jiného. Jak si tyto velmi kompaktní modely vedou?
Kapitoly článku:
- Olympus VR-310 a VR-320: jaké je tajemství úspěchu?
- Ostření, expozice, videosekvence, portréty, výdrž
- Digitální šum, protisvětlo
- Vlastnosti objektivu
- Optický zoom, rychlost, scénické režimy
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků - Olympus VR-310
- Galerie ilustračních snímků - Olympus VR-320
- Závěr
Dále se podíváme na několik ilustračních snímků, nejprve na levnější model VR-310.
Objektiv je schopen nabídnout velmi široký úhel záběru, kresba je průměrná. V pozadí dochází k většímu patlání, v popředí jsou detaily o něco lepší.
Supermakro je opravdu vynikající, s tím si opravdu vyhrajete. Linie se kvůli vyššímu odšumování poněkud třepí.
Na sloupu vlevo si můžete všimnout chromatické aberace. Výraznější detaily jsou přiměřené, hladší plochy jsou však nemilosrdně vyhlazované.
I zde je v popředí docela slušná kresba, která se ale ve vzdálenějších částech výrazně zhoršuje. Fotoaparát totiž velmi silně odšumuje a slabší detaily vždy vyhodnotí jako šum.
Objektiv je očividně schopen dodat slušně ostrý obraz. Horší je to se zpracováním obrazu. Při citlivosti ISO 125 je šum dost vysoký a totéž se týká odšumování. Vznikají tak ustřelené pixely, a to ne v právě malém množství. Kvůli tomu se i dost výrazně třepí linie.
Méně výrazné hory v pozadí jsou slité dohromady, výraznější detaily jsou ale zachovány mnohem lépe.
Snímek je kvůli odšumování celý rozsypaný, linie se třepí.
Pro běžné použití je kvalita snímku dostatečná, nicméně při řádném prohlédnutí snímku vidíte, jak se všechny linie rozsypávají.
expoziční čas 1/400 s, clona F3,9, citlivost ISO 80, ohnisko 37 mm, korekce -0,3 EV, klikněte pro zvětšení
Další ukázka slušného makra. Na kontrastních hranách uvidíte chromatickou aberaci.