Olympus VR-310 a VR-320: jaké je tajemství úspěchu?

V testu jsme se pokusili poodkrýt tajemství poměrně slušného úspěchu malých ultrazoomů Olympus VR-310 a VR-320. Je jasné, že drtivou většinou zákazníků jsou spíše laici, kteří k výběru přístroje zrovna moc recenzí neprojdou a kupují zejména podle ceny. A ta je skutečně výborná. Otázkou nicméně zůstává, má fotoaparát co říci i těm, kteří chtějí slušný fotoaparát a nekupují "naslepo"?

Jednoznačným pozitivem přístroje jsou každopádně rozměry, hmotnost i docela dobré zpracování. V těle běžných kapesních kompaktů se totiž ukrývá velmi slušný 12,5× zoom (10× zoom v případě VR-310), a to začínající na velmi širokoúhlých 24 milimetrech! Na tomto ohnisku má i docela slušnou světelnost, nicméně průběh světelnosti bohužel řadí tento fotoaparát k podprůměru.

Objektiv potěší velmi dobrým telemakrem (zejména u VR-320) a naprosto skvělým supermakrem, které dovolí jít na vzdálenost prakticky na pár milimetrů, navíc na 37mm ohnisku. Stinnou stránkou objektivu je občas problematické ostření na širokém ohnisku, občasné odlesky a chromatická aberace. Radost udělá mechanická stabilizace čipu, byť její účinek je spíše jen průměrný.

Výhrady mám k ovladatelnosti. Je zde sice fajn quick menu, ale některé položky (zejména korekce expozice a vyvážení bílé) obsahují sice velmi efektní a užitečné náhledy, ale také zároveň opravdu hodně pomalé. Naklikat výraznější korekci expozice je záležitost počítající se spíše v řádu desítek sekund než jednotek. A že ji budete potřebovat. Fotoaparát ve stínech rád přeexponovává (v běžných podmínkách ale problémy nejsou), totéž se týká již zmíněného vyvážení bílé, které opět ve stínech volí velmi studené barvy.

Blesk je slabý (na běžných snímcích vidíte plochy ozářené bleskem i plochy, kde převažuje žárovkové světlo - výsledek je pak roztodivně barevný) a LCD displej také není žádný zázrak. Netipoval bych mu ani klasických 230.400 bodů, jak je jeho obraz neostrý (platí pro prohlížení již vyfocených snímků, náhledy při snímání jsou v pořádku), nemluvě o malých pozorovacích úhlech.

Videosekvence mě docela zklamaly. V interiéru hodně šumí, naopak v exteriéru jsou docela slušné. Jenže, buď oželíte zvuk nebo optický zoom. Obojí zároveň nejde. Přitom se fotoaparát tváří, že by mu to šlo docela slušně (průběžné ostření patří k překvapivě dobrým). Připravte se na neúsporné kodeky, takže na video to chce hodně paměťových karet o velkých kapacitách.

Co se týče kvality obrazu, skutečnost není tak špatná jako to, co uvidíte na displeji. Silnější detaily si fotoaparát drží docela dobře, ale jakmile se objeví něco trochu méně výrazného, odšumování to nemilosrdně vyhladí. Tak se stává, že např. pole je na kompakt z počátku až překvapivě detailní, když najednou ve větší dálce jej fotoaparát vyhodnotí jako šum a je z něj jedna velká šmouha. Už na poměrně nízkých citlivostech se vyskytuje silnější jasový šum, výrazné trhání linií a ustřelené pixely.

Olympus VR-310 a VR-320 docela odpovídají pořekadlu "Dostaneš, co si zaplatíš!", nicméně si i přesto myslím, že určitou klientelu dokáže za svou cenu potěšit více než dost. Zejména pokud rádi fotíte květiny a jiná makra, odmění se vám fotoaparát slušnými výsledky, pokud mu přitom odpustíte pomalejší ostření. Jeho automatický režim by ale zasloužil vylepšit.

Za zapůjčení fotoaparátů Olympus VR-310 a VR-320 děkujeme Olympusu.

Fotoaparát Olympus VR-310 a VR-320 a široký výběr dalších produktů naleznete na www.fotoskoda.cz.