Panasonic Lumix FZ45 a FZ100: na vrcholu

Oba fotoaparáty přišly ve vysoké, ale poměrně úzké krabici.

Uvnitř najdete fotoaparát, Li-Ion akumulátor, popruh, krytku objektivu a šňůrku, sluneční clonu, nabíječku s kabelem, USB a AV kabel, CD-ROM se softwarem. Výbava je tedy bohatá.

O úschovu energie se stará nový Li-Ion akumulátor DMW-BMB9E s napětím 7,2V a kapacitou zvýšenou na 895 mAh, což je téměř o 30 % více než u předchůdce. Výrobce hovoří, že FZ45 vydrží na 580 snímků, FZ100 pak podstatně slabších 410 fotografie. Tak mě napadá, kde je údajná nižší spotřeba MOS čipů? V praxi jsem u FZ45 dosáhnul kolem 650 snímků, což je velmi pěkné číslo, u FZ100 jsem se zastavil lehoučce nad číslicí 400, což odpovídá údajům výrobce. Fotoaparáty mají tedy velmi slušnou výdrž, což platí zejména o FZ45. FZ100 je spíše tak v průměru třídy.

K fotoaparátu dostanete CD se softwarem PHOTOfunSTUDIO 5.1 HD Edition (FZ45), resp. 5.2 HD Edition (FZ100).

Program je občas trochu chaotický, nicméně pro přenos snímků funguje dokonale.

Každý snímek je možno rozkliknout a podívat se na větší náhled.

Možnosti editace jsou základní. Photoshop to rozhodně není, něco málo zde provedete, ale pro větší úpravy si určitě sežeňte jiný software.

Co se týče editace videosekvencí, na PHOTOfunSTUDIO rovnou zapomeňte. Můžete zde pouze vystřihnout část videa a převést jej do MPEG2 v rozlišení 720×756 pixelů, tedy na DVD. Pokud chcete stříhat, jinak editovat a případně video nechat v HD nebo Full HD rozlišení, mnohem lépe poslouží obyčejný Movie Maker v operačním systému Windows 7, který si s těmito videosekvencemi umí poradit.

Pro vyvolávání RAW snímků je určena aplikace SILKYPIX Developer Studio 3.1 SE. Je to solidní RAW konvertor, ve kterém máte možnost upravovat velké množství parametrů a podporuje i dávkové zpracování. Zde si naopak Panasonic zaslouží pochvalu.

V oblasti LCD displejů se oba fotoaparáty hodně liší. V obou případech zde sice najdeme 3,0" úhlopříčku, u modelu FZ45 je zde klasické rozlišení 230.400 bodů, zatímco FZ100 potěší 460.800 body, ostřejším obrazem a možností jej plně polohovat. Rozdíl je i v poměrech stran, FZ45 má klasický poměr 4:3, FZ100 pak 3:2. Uvedené snímky jsou z modelu FZ100, u FZ45 jsou však menu v podstatě totožná.

Pokud už máte zkušenost s jiným fotoaparátem značky Panasonic, zde budete jako doma. Zobrazení je klasické s ikonkami na levé straně displeje. V manuálním režimu expozice vidíte graf expozice, náhled se podle toho zařídí až po namáčknutí spouště.

Tlačítkem ISO lze vybírat ISO citlivost. Je skvělé, že ač je menu vertikální, dá se v něm pohybovat i tlačítkem vpravo (což je právě tlačítko ISO). Vše se tak dá obsloužit jedním jediným tlačítkem, což považuji za ergonomický ráj. U modelu FZ100 můžete snadno vybírat filmové režimy včetně vlastního nastavení kontrastu, saturace, ostrosti a potlačení šumu, u modelu FZ45 tuto volbu najdete zakopanou v menu.

Dobré je, že ostřící bod si můžete sami nastavit do polohy, která vám vyhovuje. Stiskem tlačítka DISPLAY si můžete upravit zobrazení displeje, jednu z dalších možností vidíte na pravém snímku.

Tlačítko Q.MENU spouští rychlé menu, které je horizontální. Urychluje volbu některých parametrů. Na pravém snímku lze vidět volbu expozičního bracketingu. V tomtéž menu můžete upravit i korekci expozice i sílu blesku.

Na následujícím snímku vidíte možnost výběru speciálních scénických režimů pro vybrané režimy na hlavním kolečku. Model FZ100 umožňuje nastavit mnoho módů sekvenčního snímání.

Zde je pak výběr klasických scénických režimů pod volbou SCN. Napravo je pak natáčení videosekvencí. Jak vidíte, dole se ukazuje expoziční čas a clona. Tyto parametry můžete nastavit, takže na natáčení videosekvencí jsou oba přístroje ve své třídě drtivě nadprůměrné.

Manuální ostření se ovládá pomocí kruhového voliče. Trochu déle však trvá, než přeostříte z jednoho konce na druhý a ani na modelu FZ100 není náhled přehnaně ostrý (důvodem je silnější šum zvětšeného náhledu). Na pravém snímku lze vidět režim prohlížení, kde jsou zobrazena některá expoziční nastavení.

Jako poslední jsou zde ukázky hlavního menu. Pokud chcete, můžete zapnout funkci "Paměť kurzoru", což znamená, že při vstupu do menu skočíte hned na tu položku, kterou jste naposled nastavili. Výborný nápad.