Panasonic Lumix FZ72: nejširší i nejdelší

Fotoaparát je vybaven malým 1/2,3" MOS snímačem se zbytečně vysokým rozlišením 16 megapixelů stejně jako spousta konkurenčních přístrojů. Dokonce se dá říci, že toto rozlišení patří k těm nižším. Na následujících snímcích se podíváme na úroveň šumu. Budou k dispozici jak snímky v JPEGu (s výchozím odšumováním), tak RAWy bez odšumování.

Jasový šum se v RAWu ukazuje už při nejnižší citlivosti ISO 100, jeho struktura je ale docela příjemná. JPEGy jsou rozumně odšuměné, místy jsou vidět lehce ustřelené pixely.

Už citlivost ISO 200 má v RAWu docela dost jasového šumu. JPEGy ještě stále vypadají celkem k světu.

Citlivost ISO 400 už začíná být nad síly snímače. V RAWu se objevuje i barevný šum, JPEGy se třepí, slabší detaily se ztrácí. Multiexpozice snižuje šum, je zde trochu méně ustřelených pixelů, ale ani tak žádný zázrak.

ISO 800 výrazně navyšuje barevný šum v RAWu, detaily už nejsou moc patrné. JPEGy jsou hodně rozmývané, ztrácí také barevnost.

S citlivostí ISO 1600 dále roste zejména barevný šum, JPEGy jsou rozmyté s méně výrazným rozlišením barev. Režim Vysoká citlivost při ISO 1600 fotí v rozlišení 3 megapixely. Detaily jsou mizivé, vše je výrazně rozmyté.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 samozřejmě šum ještě zvyšuje. V JPEGu už nezbyly takřka žádné barvy.

Po konverzi na standardizované rozlišení 12 megapixelů pro vzájemnou srovnatelnost fotoaparátů to vypadá, že ISO 100 a ISO 200 dávají solidní obraz a detaily začínají ztrácet od ISO 400 výše. Nicméně i tato citlivost je ještě použitelná pro slušné (byť ne kvalitní) snímky.

V RAWu je mezi ISO 100 a 200 trochu větší rozdíl, snímky ale vypadají na svou kategorii přijatelně. ISO 400 začíná přinášet barevný šum, který postupně roste. Míru zachování detailů budeme zkoumat na vousech plyšového zajíce.

Už při ISO 200 je vidět nárůst odšumování a digitální artefakty. RAW pak vykazuje vyšší míru barevného šumu od ISO 400 nahoru. Budeme zkoumat i snímky bílé plochy.

Při zmenšení na 12 MPx je dobré ISO 100 a s menšími výhradami i ISO 200. Vyšší citlivosti se už znatelně mažou.

U RAWů jde vidět postupný nárůst šumu. Barevný šum se začíná více objevovat při ISO 400.

I zde jde vidět, že barevný šum se začíná ve zvýšené míře objevovat od ISO 400. JPEGy jsou bez barevného šumu i při vyšších citlivostech.

Zde vidíte projevy odšumování při citlivosti ISO 100. Nejvyšší nastavení viditelně patlá snímky. Nejnižší zase ukazuje nejvíce ustřelených pixelů, ale aspoň to působí dojmem kresby.

Nyní se podíváme na náročné focení v protisvětle, které klade velké nároky na senzor i objektiv.

Na tomto snímku nemá objektiv žádný vážnější problém. Stíny jsou dost silně odšumované a rozpatlané. Ve větvích nahoře je vidět chromatickou aberaci. Můžete se podívat i na snímek v RAWu. Z jasů jste schopni něco málo zachránit, stíny lze prosvětlit, ale také tam nečekejte nějak dobrou kresbu.

Opět je vidět slabší kresba ve stínech, nalevo je to dáno i neostrostí objektivu. Tam dochází k poměrně silnému rozmývání obrazu. V obloze je výrazný přepal pod mraky a ani z RAWu jej nedostanete do rozumných jasů. Naštěstí u tohoto snímku to vůbec nevadí a naopak to podtrhuje zajímavou atmosféru při stále plynulém přechodu do spodních partií oblohy, které už stáhnout jde. Ze stínů vytáhnete na kompakt přiměřenou kresbu a příjemný kontrast. Zde RAW postačí k zisku více než zajímavého snímku s pozoruhodným prostorovým efektem.

Hardwarové HDR trochu lépe pracovalo s jasy, krajina je světlejší, naopak obloha rozumně tmavší. Bohužel stíny jsou hodně rozmydlené.

Zde už objektiv vytvářel silný odlesk. Krajina je zejména ve stínu hodně rozmydlená, najdete tu také velké množství jasově ustřelených pixelů (šumu). RAW ukáže, že je ve stínu hodně šumu a po prosvětlení už mnoho užitečné kresby nezískáte. Každopádně je nutné uznat, že toto byla expozičně extrémně náročná scéna, se kterou by měly problémy i mnohem lepší přístroje.

S inteligentním dynamickým režimem, který funguje jen v JPEGu, si můžete užít tři různé síly efektu. Vzájemně se ale nějak dramaticky neliší. Trochu stáhly jas oblohy a prosvětlily stíny. Tam ale uvidíte nepříliš barevnou, rozpatlanou kresbu.

Jako poslední tu máme HDR. Na obloze je to krásně znát, bílou má jen samotné slunce, dokonce jsou vidět paprsky dané přicloněním na F8. Krajina je prosvětlenější s trochu příjemnějšími barvami, ale naprosto bez detailů. Hotová mazanice.