Panasonic Lumix G 20mm/F1.7 II ASPH.

Dále se můžete podívat na ilustrační snímky.

Objektiv kreslí dostatečně ostře po celé ploše včetně rohů. Můžete se mrknout i na snímek v RAWu.

Zaostřená plocha má velmi pěkné detaily, bokeh má trochu zvláštní charakter. Člověk až neví, zda je ta zrnitost dána odšumováním nebo objektiv tak zvláštně kreslí.

Objektiv má velmi dobrou světelnost, díky čemuž nabídne menší hloubku ostrosti, ale nečekejte vyloženě rozmazané pozadí. Na to už poměrně krátká ohnisková vzdálenost při větších snímacích vzdálenostech nestačí. Oceňuji, že v bokehu není moc chromatické aberace.

Dobrých výsledků se dočkáte např. při krajinářské fotografii, kdy vám objektiv nabídne velmi pěknou a detailní kresbu po celé ploše, a to ani nemusíte moc clonit. Opět dávám k dispozici i snímek v RAWu.

Při ostření na krátkou vzdálenost se už světelnost F1,7 velmi dobře projeví na malé hloubce ostrosti. V zaostřené oblasti jsou dosti slušné detaily, ale mírné přiclonění není na škodu a středová kresba se ještě zlepší.

Kresba je velmi dobrá po celé ploše, můžete se podívat i snímek v RAWu.

Po troše přiclonění získávají odlesky v bokehu poněkud nepříjemný sedmiúhelníkový tvar, samotný bokeh je pak docela nervózní, což je u pevného objektivu docela škoda.

Výhodou dobré světelnosti je to, že i za velmi špatného světla nemusíte s citlivostí do extrémních výšin. I tak to zde vyšlo na citlivost ISO 1600, což už se samozřejmě projevilo na kvalitě obrazu.

Detaily jsou slušné, můžete si však všimnout chromatické aberace (duchové v JPEGu, modré kontury v RAWu).

Při ostření na velmi krátké vzdálenosti je při cloně F1,7 bokeh příjemný a hloubka ostrostí dost nízká.

Kresba je v pořádku, snímek občas trpí na chromatickou aberaci na kontrastních hranách.