Panasonic Lumix G Vario 14-42mm F3.5-5.6 II ASPH.

S objektivem je podporováno automatické i manuální zaostřování. Manuální ostření je díky ostřícímu kroužku s elektronickou a velmi přesnou vazbou dost snadné, zejména pokud si zapnete na fotoaparátu funkci focus peaking. Automatické ostření je opravdu velmi rychlé, nicméně překvapivě působí o něco pomalejším dojmem, než jakým skutečně je. V testech je schopen z nekonečna na zhruba půl metru přeostřit a vyfotit snímek za zhruba 0,15 sekundy, což je prostě vynikající.

Ostřící vzdálenosti jsou na začátku okolo 9-10 cm od přední čočky, po 40mm ohniskové vzdálenosti začnou rychle růst na cca 18-22 cm.

Na grafu přepočteného zvětšení vidíte hodnoty v celém ohniskovém rozsahu, kdy se pohybuje okolo 0,25× až 0,3×, při maximálním zoomu se dostane na 0,38×. To je v rámci setových objektivů poměrně slabá hodnota.

Maximální schopnosti makra vidíte na obrázku. Postačí to na základní nenáročné požadavky makra. Na hranách je vidět slabá chromatická aberace.

Objektiv nabídne standardní koncové světelnosti F3,5 na nejkratší a F5,6 na nejdelší ohniskové vzdálenosti. Horší je to ale s jejím průběhem. Ta je vcelku standardní do cca 40mm přepočtené ohniskové vzdálenosti, pak ale velmi rychle roste vzhůru a je zhruba o 1/2 EV horší než u většiny konkurence. Na konci rozsahu (cca 70mm+) se světelnost srovnává s konkurencí. Clona má 7 lamel a je ovládaná elektronicky z fotoaparátu.

V této kapitole se podíváme, jak si objektiv stojí v problematice bokehu, tedy rozmazaného pozadí.

V bokehu se vyskytuje trochu chromatické aberace. Samotné rozmazání pozadí není kvůli nepříliš dobré světelnosti nějak výrazné. Odlesky jsou přiměřené, většinou kulatého tvaru s lehce zvýrazněným okrajem, což dělá bokeh v některých místech lehce nervózní.

Po přiclonění je výplň odlesků trochu více jednotná, ale jejich tvar začne trochu šišatět. Nicméně bokeh aspoň na tomto snímku nevypadá špatně.

I když fotoaparát Lumix GX7 má vestavěnou stabilizaci, ve spolupráci s testovaným objektivem zapíná optickou stabilizaci v objektivu. Ta má dva režimy, stabilizování ve všech směrech a v jednom směru (např. pro panning). Případně lze samozřejmě stabilizaci vypnout. Test proběhl s ohniskovou vzdáleností 84 mm po přepočtu, expoziční čas byl nastaven na 1/8 sekundy. Testovaný účinek byl tedy něco přes 3,3 EV.

Účinek stabilizace není nějak výjimečný. Zvládne zhruba tak 2,5 EV, s větším prodloužením časů už má problémy.