Panasonic Lumix G6: vyšší třída

Panasonic Lumix G6 je vybaven 4/3" Live MOS snímačem. Jeho celkové rozlišení sice činí přes 18 megapixelů, efektivně se ale využívá jen 16 megapixelů. Na následujících snímcích se podíváme na JPEGy při středním odšumování a RAWy převedené bez odšumování (přes Camera Raw).

U nejnižší citlivosti ISO 160 je šum v RAWu jen velmi mírný, JPEGy jsou dobře odšuměné.

U citlivosti ISO 200 je nárůst šumu minimální, stále velmi kvalitní výsledky.

ISO 400 navyšuje jasový šum v RAWu, nicméně v JPEGu je vše dobře odšuměno a snímek je i citlivě doostřený.

S dalším navýšením už začínají lehké problémy. RAW ztrácí ostrost, objevuje se i trochu barevného šumu. JPEGy začínají být v méně výrazných plochách výrazněji rozmývány odšumováním (nezapomeňte však, že odšumování lze snížit).

ISO 1600 navyšuje barevný šum v RAWu, slabší detaily se už ztrácí, JPEGy trpí na silnější odšumování. Lehce ztrácí i barvy, ale zatím to není vážné.

Citlivost ISO 3200 dále navyšuje barevný šum, JPEGy jsou už dost rozmyté a hrany se docela trhají.

Kdy ale opravdu začnou velké problémy, je až citlivost ISO 6400. Barevný šum v RAWu je už opravdu hodně silný, JPEGy jsou bezbarvé a hodně rozmyté.

ISO 12800 je nejvyšší citlivost (pokud si nezapnete rozšíření, pak je k dispozici i ISO 25600), výsledky jsou opravdu hodně špatné. V RAWu je barevný šum opravdu všude, JPEGy jsou jakési rozmyté, rozpité a v podstatě bez barev.

Tady jsou snímky zmenšeny na 12MPx rozlišení. Do ISO 400 nejsou problémy, ISO 800 jen velmi lehce maže, u vyšších citlivostí ale pomalu začíná jít do tuhého.

V RAWech to vypadá o něco lépe. ISO 800 je v pohodě, ISO 1600 barevně šumí, ale ještě z ISO 3200 s citlivým odšumováním vytřískáte vcelku použitelné výsledky.

Odšumování lze nastavit od -5 do +5 a vliv je dost patrný. Na nejnižším nastavení je i při citlivosti ISO 1600 výsledek dost pěkný, střední odšumování je už relativně agresivně rozmyté a nejvyšší odšumování je nepoužitelné, kresba je nevýrazná.

Na nižších citlivostech Lumix G6 ukazuje, že i při výchozím odšumování není kresba příliš rozpatlávána, což je proti předchozím modelům pokrok. Nižší odšumování ale kresbu ještě trochu vylepšuje. Naopak silnějšího odšumování bych se rozhodně vyvaroval, tam už ve stínech dochází k výraznému patlání. Podíváme se také na výsledky snímků vousů plyšového zajíce, na kterém bude vidět zachování kresby. Zde bylo použito lehce snížené odšumování (-3).

Do citlivosti ISO 400 je kresba solidní, odšumování citlivé a šum mírný. Při citlivostech ISO 800 a 1600 se už objevuje trochu barevného šumu a JPEGy začínají rozmazávat méně výrazné detaily. ISO 3200 je už hodně na hraně a používal bych ji jen v nouzi. Při ISO 6400 lze ještě mít aspoň trochu ponětí o původním obraze, na vyšších citlivostech je ale skoro už jen šum.

Při zmenšení na standardizovaných 12 megapixelů pro srovnání s dalšími fotoaparáty je rovněž vidět lehký rozpad kresby od ISO 800 výše. Na ISO 3200 a vyšší citlivosti bych se ale už nepouštěl.

V RAWech vypadá kresba o něco lépe, zde i ISO 1600 až na trochu barevného šumu ukazuje přiměřené detaily. S citlivým odšumováním bude použitelné i ISO 3200, ale rozhodně ne pro vysoce kvalitní snímky. Nakonec se ještě mrkneme na snímky bílé plochy.

Do citlivosti ISO 400 šum téměř neexistuje, od ISO 800 se začíná objevovat lehký jasový a barevný šum. ISO 1600 je ještě v normě, pak už je barevných fleků docela dost. V JPEGu je barevný šum velmi dobře odstraňován.