Panasonic Lumix GF1: nejlepší Micro Four Thirds?
Naším testem prošel Micro Four Thirds fotoaparát Panasonic Lumix GF1, který přináší mnohem menší rozměry než starší G1 a GH1. Zaboduje nebo propadne? Tentokrát jsme otestovali verzi se základním objektivem 14-45 mm F3,5-5,6 a optickou stabilizací.
Kapitoly článku:
- Panasonic Lumix GF1: nejlepší Micro Four Thirds?
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Stabilizace, videosekvence, portréty a blesk
- Výbava a nastavení
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Lumix GF1 umožňuje ostři automaticky i manuálně. Manuální ostření na objektivu je docela pohodlné, neboť na LCD displeji můžete zobrazit výrazně zvětšený obraz, takže ostrost snadno posoudíte. Je to o to jednodušší, že rozlišení displeje je 460.000 bodů, obraz je tedy dostatečně ostrý. Automatika může ostřit po namáčknutí spouště (AFS) nebo průběžně (AFC). Vzhledem k rychlosti ostření klidně ponechte základní mód AFS. Ostření bude stejně rychlé a ušetříte baterii. Automatické ostření lze přebít manuálním, po zaostření tedy ještě můžete ručně doostřovat.
U automatiky lze zvolit detekci tváří, AF Tracking, 23zónové ostření a středové. Středové je nejjistější, chová se vždy tak, jak čekáte. Rovněž automatický výběr na jednu nebo více ze 23 zón funguje zpravidla dobře, trochu opatrnější musíte být u makro snímků. Detekce tváří bohužel není nejrychlejší a nedělají ji dobře ani větší úhly či výraznější jasové rozdíly. AF Tracking funguje jen průměrně, často objekt nechytí, ale pokud ano, většinou se ho už drží dobře.
Fotoaparát může nabídnou dva režimy předostření. První je Q-AF, které zaostří obraz v případě změny ohniska nebo výrazného pohybu fotoaparátu. Druhou variantou je C-AF, která ostří pořád. To ale zbytečně "žere" baterie, proto doporučuji nechat zapnutou Q-AF nebo předostřování úplně vypnout. Zapnutí možnosti "Přímá oblast AF" zruší čtyřsměrný ovladač, který pak funguje výhradně pro polohování ostřícího bodu. U GF1 také můžete nastavit, že v případě neúspěšného zaostření se snímek nevyfotí ani při plném zmáčknutí spouště.
Ostřící vzdálenosti objektivu jsou dobré. Na nejširším ohnisku můžete ostřit od 15 cm (měřeno od přední čočky), na nejdelším je to pak 19 cm. Lumix GF1 nabízí ostření na bázi kontrastu, tedy stejně jako kompakty. Oproti zrcadlovkám tedy nevyužívá ostření fázovým posuvem. Pokud se ale bojíte toho, že by rychlost strádala, tak na to okamžitě zapomeňte.
Ostření je tak rychlé, že překoná drtivou většinu levných zrcadlovek s objektivy nižších tříd. Úspěšnost je rovněž velmi dobrá. Za horšího světla se velmi dobře chytá do vzdálenosti cca 3 metrů (kde je ještě světlo pomocné AF diody velmi silné), pak už to chce trochu výraznější kontrast. Za ostření si ale GF1 zaslouží pochvalu.
Makro režim
Nejlepší makro dosáhnete logicky na nejdelším ohnisku. Tam je snímací vzdálenost téměř stejná jako v celém rozsahu, ale ohnisko zdaleka největší. Tedy i zvětšení má největší hodnotu.
expoziční čas 1/60 s, clona F5,6, citlivost ISO 800, ohnisko 45 (90) mm, klikněte pro zvětšení
Jak je vidět, od kleští jsem musel být celkem daleko a ani při velkém čipu nedošlo k výraznému rozmazání pozadí. Jasový šum jde při ISO 800 vidět, ale není to špatné.
Nastavení expozice, automatika
Možnosti nastavení expozice jsou u Lumixu GF1 velmi bohaté. Jednak to můžete nechat na automatice, tak lze využít režim priority času, clony a plně manuální režim. Potěšilo mě, že i v režimu P lze dosáhnout až 4sekundové expozice. Clona se dopočítá automaticky, nicméně je možno využít programový posuv a styl expozice upravit (např. navolit delší čas a automatika úměrně tomu přivře clonu). Režim priority clony umožní nastavit clonu v rozsahu od světelnosti objektivu až po F22 (platí pro 14-45mm objektiv). Expoziční čas může nabývat až 60 sekund! Díky tomuto se nemusíte o nic starat, expozice bude nastavena správně.
U priority času je na výběr 1/4000 sekundy až jedna celá minuta. Nechybí dokonce ani bulb režim. Pokud bylo nastaveno automatické ISO, fotoaparát si sám nastaví ISO 100. Hodnoty clon a času se mezi režimy předávají. Tedy to, co nastavíte v prioritě času, se ukáže i v manuálním režimu a naopak. Někdy to může být poněkud nepříjemné, někdy se to zase hodí.
Automatika volí expozici většinou správně, ve sněhu má ale tendenci podexponovávat a ani iA to příliš neřeší. Scénický režim na sníh zde docela chybí. Vraťme se ale k testovanému 14-45mm objektivu. Jak je vidět z grafu, jeho průběh světelnost není nikterak dobrý. V podstatě je trochu horší než 18-55mm objektiv od Sony. Konkurenční Olympus má u E-P1 v tomto ohledu lepší objektiv.
ISO citlivosti lze nechat na automatice, přičemž ji můžete omezit do ISO 200, 400, 800 nebo 1600. Doporučuji ISO 800. Rozsah citlivostí je pak ISO 100 až ISO 3200. Dále je zde volba Inteligentní ISO, která zvyšuje ISO citlivost v případě detekce chvění fotoaparátu nebo pohybu objektu na scéně. Zvýšením citlivosti zkrátí čas a dojde k menšímu rozmazání. Funkce bohužel často potřebuje opravdu výrazný pohyb, aby bylo ISO navýšeno, a to už pak většinou ničemu nepomůže.
Nechybí podpora expozičního bracketingu. Lze pořídit 3, 5 nebo 7 snímků s rozestupy 1/3 EV nebo 2/3 EV. Lze si také zvolit pořadí, zda se půjde od nejtmavšího po nejsvětlejší, nebo se nejprve vyfotí správně exponovaný a až následně tmavší se světlejším.
Expoziční a fotografické režimy
Volbu fotografických režimů můžete provést na poměrně tuhém hlavním kolečku. Jeho ovládání je ale komplikované díky páčce výběru režimu focení (např. je tu samospoušť nebo sekvenční snímání).
Najdete tady typické volby expozičních režimů včetně dvou uživatelských, automatiku a scénické režimy.
- M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Časy lze zvolit od 1/4000 s po 60 sekund včetně bulb režimu. Clona závisí na použitém objektivu. Citlivosti mohou být ISO 100 až ISO 3200, pokud byla předtím zvolena automatika, samo se nastaví ISO 100.
- S (Priorita času) - Lze zvolit 1/4000 s až 60 sekund. Automatika dopočítá clonu. Citlivost lze zadat ručně nebo nechat pracovat automatiku. Můžete využít korekci expozice od -3 EV po +3 EV.
- A (Priorita clony) - Rozsah clon závisí na použitém objektivu. Automatika dopočítá expoziční čas, citlivost lze opět nechat na automatice, nebo ji zadat ručně. I tady můžete využít korekci expozice.
- P (Program AE) - O clonu i čas se stará automatika, citlivost můžete (ale nemusíte) zadat ručně. Lze využít programový posuv, tedy upravit způsob dosažení expozice. Např. můžete upravit clonu a automatika sama upraví čas, aby byla expozice stále totožná. Funguje tu i korekce expozice.
- iA - Inteligentní automatika, která přebírá ostření i nastavování expozice a vybírá scénické režimy. Funguje docela spolehlivě.
- Mé barvy - V tomto režimu můžete použít několik zajímavých barevných stylů, případně si vytvořit vlastní.
- SCN - Scénické režimy
- C1 a C2 - Uživatelské režimy. Sem si lze uložit své oblíbené nastavení. Nemusíte tedy vždy nastavovat všechny položky znovu. Nastavte je jednou, uložte pod jednu z těchto voleb a příště už stačí jen tuto volbu navolit. Uložíte sem prakticky všechno od fotografického režimu (např. P, A, S nebo M), po většinu fotografických nastavení i nastavení v menu. Celkem jsou k dispozici čtyři pozice, C1, C2-1, C2-2 a C2-3.
- Motion Picture P Mode - Videosekvence s vlastním nastavením. Lze upravit korekci expozice, případně míru rozostření pozadí.
Pod volbou SCN najdete několik scénických režimů.
- Portrét
- Jemná pleť
- Krajina
- Architektura
- Sport
- Rozostření okolí
- Květy
- Potraviny
- Předměty
- Noční portrét
- Noční krajina
- Iluminace
- Dítě 1
- Dítě 2
- Mazlíček
- Oslava
- Západ slunce
