Panasonic Lumix GH2: Micro 4/3 v útoku

Nyní se ke konci recenze můžete podívat na několik ilustračních snímků, které vám pomohou udělat si o Lumixu GH2 jasnější názor.

Úhel záběru je standardně širokoúhlý, kresba je dobrá, vzdálené stromy mají tendenci se dost patlat. K dispozici je i RAW verze snímku.

Zde přišel polohovatelný displej opravdu vhod. S ostřením nebyly žádné problémy, při citlivosti ISO 400 je jasový šum minimální, v pozadí si nicméně lze všimnout barevných flíčků.

Optická stabilizace zde fungovala výborně, jemná neostrost snímku je dána difrakcí na vysoké cloně F18.

Ostrost a detailnost snímku je po většině ploše dobrá, ve stínech se ale objevuje lehký barevný šum (snadno odstranitelný). Horší je to s keři ve stínu, které byly automatikou vyhodnoceny jako šum a jsou tedy totálně rozpatlány. Na odšumování (zejména se zapnutým Inteligentním rozlišením) si dávejte pozor. Většinou pracuje dobře, ale jsou případy, kdy je šum vyhodnocen špatně. Proto doporučuji odšumování raději snížit. K dispozici dávám i RAW snímek.

V zaostřené části je kresba vynikající. Bokeh je rozumný, trochu jemnosti v odlescích světel by ale neuškodila.

Tady není co kritizovat. Snímek je ostrý a detailní, šum v podstatě žádný.

Kvůli vysoké cloně se projevila difrakce (rozptyl světla způsobující lehké rozmazání obrazu). Aberace je nízká, šum se vyskytuje pouze ve stinných oblastech, a to ve velmi malém množství.

Ostrost je výborná až do rohů, ani na tenkých liniích proti obloze nenajdete chromatickou aberaci, za což Panasonic a jeho objektiv chválím.

Stíny trochu trpí na barevný šum. Ostrost je velmi dobrá, automatika iA a Inteligentní rozlišení opět rozmývá méně kontrastní větve ve stínu. I zde si můžete stáhnout RAW.

Při citlivosti ISO 800 je jasový šum o něco patrnější, ale stále lze výsledek označit za dostatečně kvalitní.

U tohoto snímku autofokus trochu tápal. Pomohlo manuální zaostření nahrubo a pak opětovný pokus o ostření autofokusem. Při citlivosti ISO 640 jsou detaily velmi dobré, pozadí chytá jemný barevný šum.

Rozmazání nezaostřených ploch je velmi příjemné. Citlivost ISO 800 se projevuje na lehce viditelném jasovém šumu.

Při tomto posledním snímku jsem zkoušel 23zónový i bodový autofokus. Ač ten první často vybíral správné plochy ostření, přeci jen se v těchto podmínkách lépe osvědčila bodová varianta.