Panasonic Lumix GH5 II: nejen pro vloggery

Dále se podíváme, jak si fotoaparát vede v oblasti šumu. Celkově zde budou tři scény, přičemž u většiny z nich prozkoumáme jak výřezy z 20MPx snímků, tak i varianty zmenšené na 12 MPx pro vzájemné srovnání mezi recenzemi. JPEGy byly pořízeny s odšumováním staženým na -2,5, RAWy jsou s vypnutým odšumováním převedeny přes Adobe Camera Raw.

 

 

Do citlivosti ISO 400 je šum mírný, ISO 800 přidává trochu barevného šumu, který postupně sílí. ISO 1600 bych v obou formátech hodnotil jako dobré, s citlivostí ISO 3200 je už třeba trochu opatrnosti. JPEGy zde začínají lehce ztrácet barvy, jde ale stále o použitelnou citlivost. Výše bych se už ale raději moc nevydával.

 

Snímky zmenšené na 12 MPx vypadají pochopitelně o něco lépe. I zde bych ale řekl, že takovým rozumným maximem pro další práci je ISO 3200.

 

 

Od citlivosti ISO 800 vidíme větší rozmývání detailů v JPEGu, nicméně RAWy vypadají ještě poměrně dobře. ISO 1600 je použitelné, při citlivosti ISO 3200 je už šumu docela dost. 

 

 

Při zmenšení na 12 MPx (pro vzájemnou porovnatelnost s jinými fotoaparáty při stejném výstupním rozlišení) vypadá kvalita obrazu pochopitelně o něco lépe. I zde je ale jasné, že by se člověk neměl raději pouštět výrazněji nad ISO 3200.

 

Snímky bílé plochy ukážou míru barevného šumu. ISO 800 bylo z nepochopitelných důvodů tmavší, ačkoli byla nastavena adekvátní expozice. Barevný šum se začíná trochu objevovat při ISO 800, ale to jsou jen mírné flíčky, značným problémem je až někde od ISO 6400. JPEGy ho dobře potlačují a teprve u nejvyšších citlivostí se začínají objevovat mírné barevné mapy.

 

 

 

 

Zde vidíte, proč doporučuji stažení odšumování do záporných hodnot. Plusové hodně patlají obraz i na nejnižší citlivosti, střední je přijatelná, ale osobně přeci jen uvítám více detailů, byť se zvyšuje šum kvůli zápornému nastavení odšumování.

 

Při vyšších citlivostech je to vidět ještě lépe. Stažené odšumování zachovává více detailů a obraz vypadá navzdory vyššímu šumu lépe.