Panasonic Lumix LZ10: překvapivý všeuměl

Většina fotoaparátů se těžko výsledně hodnotí. Člověk by jim občas dal za některé funkce nejraději ocenění, pak ale nalezne pár věcí, které jinak velmi dobrý fotoaparát sráží na zem. Nejinak je tomu i u fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-LZ10. Jde o velmi zajímavý fotoaparát, ale musíte být připraveni na několik neduhů.

Z pozitivních vlastností lze rozhodně vyzdvihnout rozsah ohnisek objektivu. Ten nabízí velmi slušný základ 30 milimetrů pro širokoúhlejší focení a díky 5× násobnému zoomu končí na 150 milimetrech. V obou hodnotách tak překonává konkurenci, jenž většinou nabízí jen čtyřnásobný zoom. Až na přepínání módu focení a prohlížení potěší také slušná ovladatelnost a intuitivní menu, pochválit musím zejména rychlé Q. MENU. Při použití kratších ohnisek nabízí fotoaparát nadprůměrnou rychlost ostření, které je i přesné. Ostřící vzdálenosti také patří k těm lepším. Kreativně založeným fotografům udělají radost manuální režimy s velkou možností vyblbnutí, amatérům zase pokročilá automatika iA. Nechybí ani optická stabilizace.

Ohromující je také výdrž na pouhé dvě AA baterie, přes 500 snímků na jedno nabití je velmi dobrý výsledek. Ohledně šumu je to trochu diskutabilní, zazrněné jsou fotografie už na ISO 100, ale na druhou stranu je šum velmi pravidelný a bez obtíží odstranitelný odšumovacím softwarem. Tuto úroveň si drží až do ISO 400, která je stále dobře použitelnou citlivostí. Procesor Venus Engine IV se stará o skutečně rychlé odezvy, fotoaparát patří většinu času k těm rychlejším.

Lumix LZ10 tedy mnoha vlastnostmi potěšil. O to více mě mrzelo, že se zde objevilo pár skutečně nepříjemných problémů. Prvně je to opravdu dosti podprůměrná světelnost objektivu. Už na 60mm ohnisku je minimální zaclonění F5,2, a to je příliš - fotoaparát tak vyžaduje o jeden až dva kroky delší expozici oproti ostatním. Stabilizace sice zachrání třes ruky, ale s pohybovou neostrostí focených objektů si nemá jak poradit. Rozmazaných fotografií budete mít více, než je zdrávo. Hodně mě také štvalo pomalejší ostření na delším ohnisku a zejména jeho nepřesnost. Prostě se mi nepodařilo dostat plně ostrou fotografii, i přes použití stativu, krátkého času a samospouště. Ostré fotografie jsou limitovány ohniskem zhruba 100 milimetrů. Na delší ohniska můžete pomalu zapomenout. Toto pokládám za největší chybu fotoaparátu, která tento fotoaparát zbytečně hluboko sráží. Věru, nepříjemné překvapení.

Videosekvence nejsou prioritním režimem u digitálních fotoaparátů a ani s LZ10 nebudou. Kvalita jednotlivých obrázků videa je velmi dobrá, ale skokové přicloňování, smear efekt, nemožnost zoomovat a podobně neumožňují pořizovat zajímavější videoklipy. Rovněž nechápu proč přes uváděné USB 2.0 rozhraní trvá překopírování stovek fotografií desítky minut, když čtečka SDHC karet totéž zvládne během několika desítek sekund. A jiné fotoaparáty také. Další vadou je LCD displej s mizernými pozorovacími úhly ve vertikálním směru (v horizontálním jsou naopak velmi dobré).