Panasonic Lumix TZ35 a TZ40: o čtyři více

Nejprve se podíváme na ilustrační snímky pořízené fotoaparátem Panasonic Lumix TZ35 s 16MPx snímačem.

Objektiv by i měl slušnou kresbu po celé ploše, silné odšumování ji ale hodně třepí nebo rozmazává.

Ocenit je třeba velmi pěkné makro, kdy lze fotit s cca 50mm ohniskovou vzdáleností, přitom můžete být velmi blízko. Díky tomu není úhel záběru až tak moc široký.

ISO 400 je už pro malý čip s tak vysokým rozlišením trochu velké sousto. Ve stínech jsou barevné fleky, barvy jsou poněkud vybledlé. Některé detaily ale docela příjemně překvapí (nápisy vpravo).

S maximálním optickým zoomem (a lehkým digitálním) nelze očekávat nějak dobré detaily. Stíny se opět mažou.

Díky HDR jsou jasy trochu lépe zvládnuty, byť přepaly bohužel zůstaly. Nelíbí se mi mix rozmývaných a přeostřovaných ploch.

Popředí je mimo hloubky ostrosti, proto je máznuté a zde tedy nejde o nic negativního. Bohužel na zaostřené ploše vzadu nejsou detaily nějak moc dobré, kresba se dost třepí.

I díky špatné světelnosti není obraz nějak přehnaně dobrý. Může za to difrakce (celoplošná neostrost), která snižuje ostrost i kontrast. V některých plochách je kresba docela mléčná.

Střed je pěkný, docela ostrý a detailní, stromy jsou opět agresivně rozmyté.

Zde je hodně drobných detailů, které jsou dobře nasvícené, a tak naštěstí nemají odšumovací algoritmy moc prostoru pro svou realizaci. Detaily jsou tedy vcelku dobré, dostatečně ostré, problémem je jen rohová neostrost objektivu (zde spíše neostrost konkrétního kusu objektivu v pravé polovině obrazu).

Střed je opět docela pěkný, zde není moc co vytýkat. Stinné plošky se opět výrazně mažou, zde narazíte i na rohovou neostrost. Trochu zvláštní je podání zelené.

Toto se fotoaparátu vcelku povedlo, detaily jsou celoplošně poměrně dobré, lehce je vidět rohovou neostrost. Chromatická aberace je slušně potlačována. Barevné ladění mi přijde být trochu více nazelenalé, přitom právě rozlišitelnost v zeleném kanálu je méně výrazná (částečně dáno i počasím).