Pentax K-3 II: superostré zrcadlo

Do dalšího testu APS-C zrcadlovky vyšší třídy jsme vzali fotoaparát značky Pentax, konkrétně to byl model K-3 II, který stojí na vrcholu nabídky zrcadlovek tohoto formátu od Pentaxu (resp. dnes Ricohu). Fotoaparát má 24MPx senzor bez AA filtru, který díky mechanické stabilizaci dokáže pár zajímavých věcí. Pomocí technologie Pixel Shift je schopen navýšit množství detailů (díky čtyřexpozici a RGGB informaci posbírané v každém pixelu) a dokáže pomocí stabilizace také simulovat efekt AA filtru a snímky lehce rozmazat, čímž by měl eliminovat moaré efekt. Fotoaparát nabízí vodě odolnou konstrukci, stavový displej a nechybí ani takové věci jako zdířka pro externí mikrofon pro natáčení lepšího zvuku u videa.

Recenze Pentax K-3 II

Videorecenze fotoaparátu Pentax K-3 II s ukázkami Full HD videa.

 

 

Pentax K-3 II dává najevo svou příslušnost k vyšší třídě APS-C zrcadlovek. I když na první pohled působí vzhled poněkud komplikovaně, je plný ostrý hran, je to zpracováním doslova tank. Je hodně robustní a pouze zvuky linoucí se z přístroje budou "pohodu" trochu narušovat. Lépe řečeno zvuky z objektivu. Irisová clona je dost hlučná a nepůsobí to úplně dobře. Grip je rozumně velký, držení solidní, i když nějaký ten milimetr navíc by možná nezaškodil.

Na přídi je vidět bajonet a za ním zrcátko, které ukrývá 24MPx APS-C CMOS senzor bez AA filtru. Odjišťování objektivu na opačné straně než třeba u Canonu a Nikonu, na což si člověk musí zvyknout. V těchto místech obvykle mívají jiné zrcadlovky náhled hloubky ostrosti, ta je v tomto případě vyvedena na páčce kolem spouště, kterou se také zapíná fotoaparát. Na gripu je kontrolka samospouště a najdete tu také přijímač dálkového ovládání. Před páčkou pro zapnutí přístroje je roller, kterým se nastavuje expoziční čas, případně v menu se s jeho pomocí pohybujete po kategoriích záložek. Nahoře pak je ještě pomocné AF světlo.

Do testu jsme dostali univerzální setový objektiv smc Pentax-DA 18-135mm 1:3.5-5.6 ED AL [IF] DC WR. Nabídne velmi pěkný 7,5× optický zoom v přepočteném rozsahu 27 až 202 milimetrů, tradiční světelnost F3,5-5,6 a potěší i vodě odolná konstrukce. Zoomovací kroužek jde na poměry objektivů pro zrcadlovky překvapivě hladce. Bylo by to dobré i pro video, kdyby fotoaparát při zoomování tak necitlivě neclonil a neškubal obrazem (nerozumím tomu, jak přiclonění může zastavit zoom). Pokud máte odcloněno, problém neexistuje. Ostřící kroužek je poměrně tenký a jde hodně ztuha. S objektivem lze využívat 62mm filtry.

Na levé horní straně je kolečko fotografických režimů, kterých je zde poměrně dost. Najdete tu třeba nezvyklý režim Sv (priorita citlivosti) nebo TAv (manuální režim s Auto ISO). V podstatě ale jde jen o to, co by bylo možné integrovat do režimů P a M. Kolečko jde rozumně ztuha, aretace je dostatečně výrazná, ale není potřeba vyvíjet nějak dramatickou sílu. Co se mi opravdu hodně líbilo, je možnost zvolit si, zda má fungovat prostřední zamykací tlačítko. To tedy může fungovat tak, že kolečkem nelze otáčet a vy musíte zmáčknou prostřední tlačítko (pojistku) a až pak můžete kolečkem pootočit.

Když ale páčku pod kolečkem dáte do odemčené polohy, prostřední tlačítko se zasune a kolečkem režimů můžete otáčet bez nutnosti cokoli odjišťovat. Osobně totiž pojistku ovládacího kolečka u vyšších tříd zrcadlovek nemám rád a líbí se mi, že Pentax dává člověku na výběr a nenutí mi zajišťování jako jiné zrcadlovky této třídy.

Od voliče fotografických režimů přejdeme více doprava. Máte zde sáňky na blesk, nicméně interní blesk byste tu hledali marně. Tím není fotoaparát vybaven. Dále směrem doprava najdete stavový displej, který má zelené podsvícení.

Podsvícení panelu je aktivní při aktivním expozimetru (tedy po zapnutí přístroje a několik sekund poté, co je přístroj aktivní, ale nefotí). Jakmile zmáčknete spoušť, změří a zamkne se expozice, displej zhasne. Žádné tlačítko na vyvolávání rozsvícení tu není, v menu akorát můžete nastavit sílu podsvícení nebo jeho vypnutí. Směrem dopředu vidíte tlačítka pro úpravu korekce expozice a ISO citlivosti. Zde se mi opět líbila ergonomie Pentaxu, který umožňuje více typů ovládání. Možné je držet toto tlačítko a rollerem vzadu nastavit požadovanou hodnotu (v momentě puštění tlačítka se nastavení uloží a ukončí), je ale možné tlačítko jen zmáčknout a aktivovat tím menu pro nastavení, pak rollerem nastavit hodnotu a dalším zmáčknutím pak vše ukončit. To platí pro obě tlačítka.

Zastavil bych se ale u nastavování ISO citlivosti. Pokud máte Auto ISO, nastavení jiné citlivosti zruší automatiku a volí jednu z vybraných hodnot ISO citlivostí. Když ale budete chtít zpátky nastavit Auto ISO, objevuje se problém. Jak to udělat, když pomocí tlačítka ISO lze nastavit jen ručně volené hodnoty? Nakonec jsem musel vzít manuál, abych na to přišel. Nápovědu k tomuto nicméně fotoaparát ukazuje i na displeji, čehož jsem si ale prve nevšimnul. Trik je v tom zmáčknout tlačítko ISO a zelené tlačítko na zadní straně zároveň. Tohle by mě nikdy nenapadlo. Ve výsledku je to ale velmi pěkná možnost, jak rychle nastavit Auto ISO a není třeba to lovit mezi dalšími ISO citlivostmi. Dále tu máme spoušť, ke které nemám výhrady a páčka kolem ní, jenž slouží k vypnutí a zapnutí přístroje. Poslední třetí poloha pak aktivuje náhled hloubky ostrosti.

Na zádi vidíte 3,2" displej s rozlišením 1,037 milionů bodů (na fotografii vybavený ještě ochrannou fólií). Obraz je detailní, pozorovací úhly tradičně dobré, ze stran dochází jen ke slabému poklesu kontrastu. Menu nabídky na displeji vypadají trochu zvláštně. Některé části menu totiž vypadají velmi pěkně, jsou ostré a plně využívají rozlišení displeje, vypadají krásně moderně a hned vedle toho vidíte písmena, která nebyla uzpůsobena pro vyšší rozlišení a písmo je výrazně kostičkované. Zatímco quick menu a stavový displej vypadají velmi pěkně, hlavní menu vás posune do doby 10 let zpátky. Na tomhle by to chtělo zapracovat.

Hledáček má 0,95× zvětšení (tedy cca 0,63× přepočtené zvětšení), díky čemuž je dost velký. Manuálně se s tím ostří mnohem snáze než s levnějšími DSLR APS-C modely, nicméně tato disciplína je s elektronickými hledáčky umožňujícími zvětšení náhledu přeci jen mnohem snazší. Čekal bych trochu větší plochu, kterou pokrývají AF body.

Směrem doleva od hledáčku najdete tlačítko pro vstup do režimu prohlížení. Chcete-li si prohlédnout právě vyfocený snímek, který se zobrazuje na displeji, můžete to rychle provést i lupou (otočným voličem napravo od hledáčku). Tím pozdržíte náhled a zvětšíte si vyfocený snímek. Mezi hledáčkem a tlačítkem pro prohlížení snímků je tlačítko pro nastavení měření expozice, případně maže snímky v režimu prohlížení (lze si vybrat, zda chcete smazat jen JPEG, jen RAW nebo oboje). Pro změnu měření expozice stisknete a držíte toto tlačítko, otočným voličem pak vyberete požadovanou hodnotu.

Červené tlačítko LV spouští live view a zde musím Pentax docela pochválit. Po STM objektivech od Canonu je to v live view patrně nejrychleji ostřící zrcadlovkový systém. Na CSC to sice nemá ani zdaleka, ale zaostření je dílem tak zhruba lehce nad půl sekundy, což je na zrcadlovku velmi dobrá hodnota a umožňuje live view i normálně používat. Stinnou stránkou je tu ale dost výrazná prodleva mezi zaostřením a skutečným vyfocením, takže v reálu počítejte s časem zhruba 0,8-0,9 sekundy.

Konečně se dostáváme k otočnému voliči, o kterém již byla několikrát řeč. Ten obecně nastavuje clonu a umožňuje také výběr položek v různých menu nabídkách (v hlavním menu jde na další záložku, při stisku různých tlačítek jako je ISO nebo korekce expozice pak nastavuje konkrétní hodnoty). Tlačítko AF zaostřuje, lze tak použít místo namáčknutí spouště. Tlačítko AE-L zamyká expozici (do dalšího stisku tohoto tlačítka). V režimu prohlížení fotografií umožňuje u JPEG snímku vytáhnout z bufferu i původní RAW verzi, přestože byl při záznamu vybrán pouze JPEG formát.

Zelené tlačítko restartuje nastavovanou položku na výchozí hodnotu, v případě ISO citlivosti nastaví Auto ISO. Následuje přepínač mezi režimem focení a videosekvencemi (zapne tedy rovnou i live view). Natáčení videa je možné spustit červeným tlačítkem nebo zmáčknutím spouště. Prodleva při zapnutí je přibližně 0,5 sekundy, což je krátký čas. Ukončení rozhodně není okamžité, po zmáčknutí spouště nebo tlačítka je nahráno zhruba ještě něco přes půl sekundy (v podstatě na konci každého videa slyšite kliknutí tlačítko pro vypnutí videa).

Pokračujeme čtyřsměrným ovladačem. Směrem nahoru se nastavuje samospoušť a mnoho dalších režimů jako je sekvenční snímání, bracketing, sklopení zrcátka, multi expozice a různé formy intervalového snímání. Vpravo jsou různé barevné režimy, dole nastavení blesku a vlevo pak vyvážení bílé. Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK. Směrem níže je tu INFO pro spuštění quick menu, ve kterém se můžete pohybovat šipkami. Volby zvolíte točením zadního voliče, nebo rozkliknutím menu tlačítkem OK a pak nastavením konkrétní hodnoty v novém podmenu.

MENU spouští hlavní menu, poslední tlačítko pak vybírá mezi paměťovými kartami v režimu prohlížení. V režimu focení pak aktivuje nebo deaktivuje možnost nastavení polohy AF bodu pomocí šipek a tím dělá totéž v opačném směru pro funkce vyvedené na čtyřsměrném ovladači. Tedy, mohou být aktivní šipky pro polohování AF bodu a není aktivní možnost nastavit samospoušť, vyvážení bílé a další nebo naopak toto nastavit lze pomocí šipek a nejde polohovat AF bod.

Na pravé straně jde vidět ouško na popruh a dvě krytky na těle zrcadlovky.

Pod nimi se skrývají dva sloty pro SDHC/SDXC karty a zdířka pro dálkové ovládání.

Levá strana toho obsahuje podstatně více. Nahoře je tlačítko pro zapnutí a vypnutí příjmu GPS signálu, zdířka pro synchronizaci, tlačítko RAW umožňuje jednorázově fotit i do RAWu (tlačítko je nutné chvilku podržet). Dále tu máte AF MODE, které s pomocí zadního voliče vybírá ostřící režim (výběr AF bodů) a jako poslední je tu přepínač automatického a manuálního ostření.

Pod krytkou naleznete několik konektorů. Seshora je to USB, následuje HDMI (typ D) a vstup pro externí napájení. Nahoře vidíte také zdířku pro externí mikrofon.

Vespod je kovový závit pro stativ v ose objektivu. Nechybí konektory pro externí grip a krytka prostoru pro akumulátor.

Když ji otevřete, hned zde bude něco podezřelého. Kolem baterie je těsnění, což opravdu napovídá tomu, že je zrcadlovka utěsněná a nebude jí vadit ani trochu vody. Ostatně i samotná pojistka se musí vyklopit a otočit, navíc v polovině otáčení je další jištění a je nutno překonat zvýšený odpor "pojistky pojistky".

Prvotní dojmy ze zrcadlovky Pentax K-3 II jsou veskrze dost dobré. Další kapitoly nám ukáží, jak je na tom zrcadlovka po praktické stránce při focení.