Pentax K-3 II: superostré zrcadlo

V krabici najdete fotoaparát, objektiv, krytku těla i obě krytky objektivu, sluneční clonu, popruh, nabíječku s kabelem, krytku okuláru, Li-Ion akumulátor a disk se softwarem (RAW editor na bázi SilkyPixu).

K napájení slouží Li-Ion akumulátor D-LI90. Ten má napětí 7,2 V a vysokou kapacitu 1860 mAh. Výrobce tvrdí, že dle normy CIPA má fotoaparát vydržet na pořízení 720 snímků. V testu jsem dosáhl lehce přes 550 snímků a 7 minut Full HD videa. Na zrcadlovku této kategorie to sice není zrovna moc, nicméně je to ještě přijatelné.

Zobrazení displeje je dost různorodé, protože Pentax míchá více typů písem, kdy některá z nich jsou optimalizovaná pro vysoké rozlišení displeje a některé nikoli. Nalevo tedy vidíte všechna písmenka hezky vyhlazená, ale napravo je nadpis pořádně kostičkovaný. Díky zobrazení displeje víte, co je na kterém tlačítku (animace čtyřsměrného ovladače vpravo dole) a co vše můžete právě upravovat. Pravý snímek ukazuje quick menu, které je ovladatelné pomocí šipek a zadního voliče (případně tlačítkem OK můžete vyvolat podmenu pro danou funkci).

Fotoaparát podporuje i live view s poměrně rychlým ostřením (na poměry DSLR). Nechybí ani možnost si zvětšit náhled tlačítkem OK a pak jej dále zvětšovat pomocí zadního rolleru.

Je možné natáčet video, ale nepočítejte s tím, že byste mohli nastavovat nějak nadprůměrné množství funkcí. Menu pro výběr vyvážení bílé ukazuje výraznou zastaralost některých částí menu. Takhle by menu fotoaparátu prodávaného v roce 2015 opravdu vypadat nemělo.

Levý snímek ukazuje klasický stavový displej na LCD, kdy je možné polovat AF bod (viz vpravo dole). Pokud stisknete tlačítko na zadní straně fotoaparátu pro polohování AF bodu, změní se zobrazení na nápovědu pro čtyřsměrný volič (viz první snímek v této kapitole o displeji). Pravý snímek ukazuje barevné režimy.

Tady vidíte zobrazení GPS souřadnice, napravo je pak vodováha. Znovu se ukazuje, že některé části menu vypadají opravdu velmi zastarale. Trochu modernější design by neškodil. Na druhou stranu je to názorné, to se nedá upřít.

Hlavní menu je rozděleno do několika oddílů. První čtyři záložky jsou věnované fotografickým nastavením, pak tu jsou videosekvence, zobrazení vyfocených snímků, technická a uživatelská nastavení.

Uživatelská nastavení umožňují upravit chování fotoaparátu, třeba pořadí bracketingu. Najdete tu i možnost doladění autofokusu. Pravý snímek ukazuje dostupné korekce objektivu.

Vyfocené snímky je možné si zobrazit celoplošně se základními expozičními informacemi. Lze si zobrazit i více informací, v takovém případě je ale náhled tak maličký, že sotva víte, ke které fotce tyto údaje vlastně patří.

Nechybí ani zobrazení s jasovým histogramem nebo menší doplněný i o barevné histogramy.