Pentax K-3 II: superostré zrcadlo

V noci nebudete mít s focením větší problém. Autofokus se v těchto podmínkách (viz snímek níže) bez problémů chytne, rozsah expozičních časů je dostatečný.

Detaily jsou solidní, s RAWem si lze velmi dobře hrát a např. v trávě máte nebývale hodně kresby. Podíváme se také na výřezy snímků při různých citlivostech v JPEGu i RAWu.

Nejnižší citlivost ISO 100 je bez jakýchkoli problémů. Vše je čisté a v podstatě bez šumu.

Ani s citlivostí ISO 200 nejsou žádné problémy, vše je v pořádku.

ISO 400 šumí jen mírně, pořád velmi kvalitní výsledek.

S citlivostí ISO 800 se jen lehce zvyšuje jasový šum, snímky jsou stále hodně slušné.

ISO 1600 už ale v RAWu ukazuje jasový šum i trochu toho barevného. Pořád je to slušné. JPEGy se začínají lehce třepit.

U citlivosti ISO 3200 roste barevný šum, JPEG se třepí a začíná trochu ztrácet barvičky.

Barevného šumu je při citlivosti ISO 6400 už dost. Také JPEGy nevypadají dobře, hodně se rozmývají a ztrácí se barevnost snímků.

Dostáváme se už do hodně vysokých citlivostí. ISO 12800 hraje v RAWu mnoha barevnými fleky, naopak JPEG tento barevný šum potlačuje, čehož výsledkem je bezbarvá rozpitá kresba.

ISO 25600 je pochopitelně ještě horší, barevného šumu je opravdu hodně, JPEGy už v podstatě nemají žádné barvy.

Nejvyšší citlivost ISO 51200 je na tom hodně špatně. V RAWu ani JPEGu už v podstatě ani nepoznáte původní obraz, ten chytá také nepříjemné nafialovělé řádkování (viditelné při pohledu na celý snímek).

Podíváme se také na standardní snímky. Protože první testovací scéna už hodně zarostla a změnila se, nahradíme ji jinou standardní scénou, která byla doposud vždy součástí galerie jako první snímek.

Zde mě objektiv potěšil solidní ostrostí v takřka celé ploše, rohy totiž mají docela solidní ostrost. K dispozici je snímek v RAW formátu.

Snímek je výrazně detailnější než v předchozím případě díky technologii Pixel Shift. Ke stažení dávám i RAW, jehož velikost činí 115 MB.

Zde si můžete snímky srovnat krásně vedle sebe. Je to opravdu velmi velký rozdíl a teprve zde se ukazuje, jak ostře objektiv kreslí a kolik detailů vlastně 24MPx čip zvládne dodat (pokud není využita Bayerova interpolace).

Objektiv se snažil vykreslit čáry na šedé stěně mlýnů, někde se mu to dařilo dobře, někde hůře. Problémem je zde zpracování JPEGu, neboť v RAWu jdou linie vidět lépe.

Čekal jsem, že Pixel Shift se tady na šedé stěně mlýnů pořádně ukáže. Bohužel přišlo dost velké zklamání. Zatímco běžně tato funkce pracovala výborně, zde se mi ani přes několik pokusů nepodařilo získat solidní snímek, kde by nebylo vidět nepříjemné proužkování na stěně mlýnů. K dispozici je i RAW snímek.

Vidět to jde i zde. Celková míra detailů je znatelně lepší u funkce Pixel Shift, ale linie na šedé stěně mlýnů se této funkci opravdu nepovedly.

S funkcí Pixel Shift jsme se setkali už v několika předchozích kapitolách, zde se podíváme ještě na několik dalších snímků.

Je neuvěřitelné, o co vše přicházíme kvůli Bayerově interpolaci. Snímky jako by nebyly foceny jedním a tímtéž fotoaparátem a už vůbec ne stejným objektivem. Každopádně nutno podotknout, že fotografie vypadají detailněji i proto, že jsou hodně doostřovány a v RAWech až tak výrazné rozdíly nenajdete.

Zde nicméně vidíte, že funkci Pixel Shift byste neměli zkoušet bez stativu nebo pevné podložky. Pak jsou sice některé plochy složené, ale většinou je ostrost nižší a objevuje spousta nepěkných artefaktů (toto jsem vybral ještě tu hezčí část ze snímku).