Pentax X70: neobyčejně univerzální kliďas

Měření rychlosti

Poměrně velkým nedostatkem fotoaparátu je jeho rychlost. Nebo spíše tedy pomalost. Ostření je sice velmi úspěšné, ale často poměrně pomalé, v některých případech dokonce velmi pomalé. Dalším zajímavým jevem je ukládání fotografií na kartu. Připadá mi, že fotoaparát má prostě nějakou dobu vyhrazenou na ukládání na kartu a je jedno, jak rychlá karta je a co se na ni zapisuje. Z počátku testu jsem používal stařičkou 256MB kartu, kde ukládání trvalo skutečně dlouho (jeden snímek několik sekund). Po ukončení testu jiného fotoaparátu jsem konečně mohl použít uvolněnou novou SDHC kartu A-Data Turbo s přenosovými rychlostmi 15 MB/s a 9 MB/s i zde.

Jaké však bylo překvapení, když se zápis na kartu sice podstatně zrychlil (ve srovnání s 256MB kartou), ale zápis jednoho souboru stále trval přes jednu sekundu. To nastává např. po vyfocení, kdy se snímek objeví na displeji a vy zmáčknete tlačítko vstupu do prohlížecího režimu pro detailnější prohlédnutí. Fotoaparát jen oznámí "Zaznamenávají se data" a toto chvíli trvá, než se konečně dostanete do kýženého režimu. Zkusil jsem tedy pořizovat pouze 640×480 snímky, které musí být teoreticky zapsány okamžitě. Chyba lávky, doba čekání byla v podstatě stejná. Proč to fotoaparátu tolik trvá, vážně netuším. U sekvenčního snímání se nezapočítává snímek pořízený v čase 0,0 s.

• První snímek - 3,55 sekundy (To je dost pomalý čas, samotný náběh fotoaparátu až tak pomalý není, ale zdržuje jej také pomalejší ostření.)
• Snímek bez namáčknutí wide - 0,8 sekundy (při automatickém makru 1,05 sekundy na rozumnou vzdálenost až 2,2 sekundy při opravdu krátké vzdálenosti na hranici možnosti ostření, v makro režimu pak 1,4 až 2,1 sekundy. To jsou na široké ohnisko opravdu velmi dlouhé časy.)
• Snímek bez namáčknutí tele - 1,5 sekundy (Ani ostření na dlouhé ohnisko není nikterak bleskurychlé, ale alespoň oproti konkurenci není o tolik horší.)
• Snímek s namáčknutím - OK
• Čas snímek-snímek - 3,0 sekundy (Rovněž jen průměrný, či lehce podprůměrný čas.)
• Čas snímek-snímek s bleskem - 3,6 až 4,6 sekundy (Také nenadchne.)
• Přezoomování - 1,6 sekundy (Změna ohniska odkáže být rozumně rychlá.)
• Sekvenční snímání L - 4,4 fps (7 snímků za 1,35 sekundy, ukládání do času 11 sekund. Rozlišení 5 megapixelů, rozumná volba ISO citlivostí. Toto je naopak dobrý výsledek.)
• Sekvenční snímání M - 8,6 fps (7 snímků za 0,7 sekundy, ukládání do 9,8 sekundy. Opět 5 MPx a výtečný výsledek.)
• Sekvenční snímání H - 10,8 fps (21 snímků za 1,85 sekundy, ukládání do 23,4 sekundy. Rozlišení 5 megapixelů a vskutku výborný výsledek. Na rozdíl od mnoha jiných podobných fotoaparátů má vyšší rozlišení 5 MPx proti 3 MPx a nevolí zbytečně vysoké ISO citlivosti (vždy ISO 400), takže je možné pořizovat i poměrně rozumné snímky a opravdu sekvenční snímání k něčemu využít.)
• Bracketing - 0,85 fps (3 snímky za 2,3 sekundy. Sice neoslní, ale dá se použít.)

Jak sami vidíte, ostření a zpracovávání snímků trvá fotoaparátu opravdu dlouho, o to více překvapí vskutku podařené sekvenční snímání v rozlišení 5 MPx. S citlivostí ISO 400 nabízí ještě vcelku rozumnou kvalitu obrazu a velmi dobré výkony blížící se k udávaným 11 fps.

Optický a digitální zoom

Objektiv fotoaparátu má impozantní 24× optický zoom, který začíná na širokoúhlých 26 milimetrech a končí na impresivních 624 mm. Nikon P90, který má totožný objektiv, vykazoval na nejdelším ohnisku silnější aberaci, uvidíme tedy, zda je to i problém Pentaxu X70.
Fotoaparát zde předvedl poměrně dobrou práci. Úhel záběru je pochopitelně vzhledem k 26mm ohnisku velmi dobrý. Kvalita snímku je také dobrá, takřka celá plocha je ostrá, detailní a šum má vcelku rozumnou charakteristiku. Chromatická aberace je patrně softwarově trochu potlačována, v rozích trochu klesá ostrost, nicméně zůstává rozumný kontrast.
Přiblížení je doslova výtečné. 24× optický zoom má opravdu něco do sebe. Na značce si lze všimnout jasový šum, na chodníku ve stínech naopak barevný. Míru detailů lze hodnotit jako dobrou, chromatická aberace je vidět skoro jen v levém dolním rohu, na jiných místech prakticky není. Opět dobrá práce.
Pokud vám přiblížení přijde nějak podezřele velké, máte pravdu. Pentax X70 má totiž rovnou 6,25× digitální zoom (obvykle je 4-5×). Díky tomu se na snímek vejde sotva půlka značky, která na širokoúhlém snímku téměř nejde vidět. Fotoaparát snímek interpoluje i přes opravdu velké digitální přiblížení překvapivě kvalitně, nevylézá ani aberace. Pochopitelně není radno digitální zoom používat, ale u modelu X70 máte rozhodně více prostoru než u jiných přístrojů.
Opět velmi široký úhel záběru. Šum má příjemnou rovnoměrnou charakteristiku, trochu však zastírá jinak docela ostrou kresbu. Ta je celkově dobrá, jen v rozích trochu ztrácí.
Kromě velkého zoomu se zde po stranách snímku ukazuje chromatická aberace, která fotoaparát poněkud trápí. Nutno však říci, že proti Nikonu P90 je na tom fotoaparát o kus lépe.
Vysoký digitální zoom dále snímek výrazně přiblížil a určitě jej nelze považovat za kvalitní. Nicméně je s podivem, že i přes takové gigantické přiblížení vypadá pořád aspoň koukatelně.

Protisvětlo

Focení v protisvětle není jednoduché ani pro snímací čip, který má omezený dynamický rozsah, ani pro objektiv. Na následujících snímcích byla použita zvýšená ostrost, saturace a kontrast (z již zmíněných důvodů, kdy jsem zkoušel rozdíly mezi "živostí" snímku na LCD a na počítači).
Slunce vytváří přepal a několik odlesků. Vpravo dole je výraznější odlesk, ale celkově to není až tak špatné. Odlesky a paprsky mají často poměrně efektní vzhled, takže spíše dotváří atmosféru. Není to však vždy pravda, záleží na okolnostech. Když se podíváte na oblohu, zjistíte, že navyšovat ostrost, kontrast a saturaci zároveň není dobrý nápad. Vylezlo i na ISO 50 obrovské množství šumu jasového i barevného. Dle předchozích pozorování však víme, že se šumem na nízké citlivosti je na tom Pentax X70 poměrně dobře, takže je to skutečně záležitost doladění snímku.
Rozhodně si však dávejte pozor na to, aby se mezi fotoaparát a silný zdroj světla něco nedostalo, např. strom. Jak vidíte, focení slunce přes větve stromů nadělá opravdu obrovskou paseku v odlescích téměř na celé ploše snímku. Stačí však slunce umístit na volnější plochu a jste bez výraznějších problémů.
Při tomto testu jsem se snažil zjistit úroveň technologie vyrovnávání stínů, výchozí snímek s citlivostí ISO 50 ji nemá zapnutou. Stromy v levé části tedy mají tendenci mít příliš prosvětlené větve.
Se zapnutím funkce vyrovnávání stínů fotoaparát navolí minimálně citlivost ISO 100, méně nejde. Trochu zkrátil i expozici, v praxi jsem si ale významných rozdílů mezi snímky nevšiml. Občas jsou trochu tmavší, ale bohužel nelze říci, že by expozice ve světlech a stínech byla vyrovnanější.
Na nejširším ohnisku zpravidla není chromatická aberace velký problém, při otevřené cloně je to v rozích obrazu trochu horší. Spíše vás budou trápit odlesky objektivu.
Naopak na delších ohniscích začíná chromatická aberace způsobovat trápení. Nutno však říci, že vzhledem k nebývalému rozsahu ohniskových vzdáleností se s ní výrobce popral docela dobře.