Profi kompakt nebo low-end zrcadlovka?

Hodnocení dynamického rozsahu bude docela obtížné, protože se složitě měří. Zatímco u expozičních časů panuje jakž takž shoda (1/400 s je ve skutečnosti např. 1/395 s nebo 1/403 s, tedy malý rozdíl), u clon jsou už rozdíly znatelnější (např. F5,6 je ve skutečnosti F5,8 nebo naopak F5,4), u citlivostí nejsou udávané hodnoty snad ani orientační. Např. ISO 200 je ve skutečnosti ISO 127 nebo naopak třeba ISO 292. Proto ani navolení stejných hodnot nemusí vést ke stejnému výsledku. Ostatně jsem zkusil u všech fotoaparátů nastavit ISO 100, čas 1/400 s a clonu F5,6.
I přes stejná nastavení jsou snímky z kompaktů viditelně tmavší než u zrcadlovky, která má také největší přepal v obloze. Z RAWu jste ale schopni u všech fotoaparátů zachránit v podstatě celou oblohu, naopak z JPEGu toho už moc nezvládnete. Schválně jsem zkusil funkci Světla a stíny ve Photoshopu a dal záchranu světel na maximum.
I přes stejné hodnoty jsou výsledky dost jiné a nejvíce se mi podařilo zachránit ze snímku z Olympusu XZ-1. Otázkou je, proč je při stejných expozičních hodnotách snímek z Olympusu o tolik tmavší. Sami dobře vidíte, že JPEG je v obloze prostě přepálený. Co lze získat z RAWu? Udělal jsem jen jednoduchou věc, v Camera Raw snímek podexponoval o 4 EV a zjistil, co vše je v RAWu vlastně zachyceno. Výsledek je překvapivý.
V té části oblohy, která byla beznadějně přepálená v JPEGu, je v RAWu kresby stále mnoho, a to u zrcadlovky i kompaktů. Pochopitelně takto krásně to jen těžko vytáhnete, aniž byste neobětovali naopak vzhled stínů, ukazuje to ale, že s RAWem si ve všech případech můžete hodně pohrát. K dispozici vám dávám i zmíněné RAWy pro Canon EOS 1100D, Canon PowerShot G12 a Olympus XZ-1.
Jak již bylo řečeno, měření dynamického rozsahu je poměrně ošemetné. Využil jsem ale poměrně jednoduché osvědčené metody, kdy jsem snímal fotografie s různými expozicemi do RAWu a zjišťoval, kdy v daném místě (u špičky tužky) kresba ještě je a kdy už ne. Tedy našel jsem takovou expozici, kdy v daném místě byl beznadějný přepal bez možnosti záchrany jakýchkoli dat a druhou expozici, při které naopak ani přisvětlení ze stínu vydalo žádnou kresbu, tedy beznadějný podpal. Metoda to sice není přesná, ale jisté výsledky přeci jen dá.

Výsledky jsou, že zrcadlovka Canon EOS 1100D dává dynamický rozsah asi kolem 11 až 11,3 EV (přepal při 4 sekundách, podpal někde mezi 1/500 s a 1/640 s). Na druhém místě se umístil kompakt Canon PowerShot G12, který nabídne zhruba 10 až 10,3 EV (přepal při 2 s, podpal při 1/500 s až 1/640 s). Zrcadlovka tak má 1 EV k dobru. Nejhůře je na tom Olympus XZ-1, ale jen v těsném závěsu za PowerShotem G12, a to s cca 10 EV (přepal při 2 s, podpal při 1/500 s). Znovu ale uvádím, že tato měření nejsou úplně přesná a slouží spíše jen pro představu.


Rychlost

Zajímavé bude také sledovat rychlost všech tří přístrojů. Pro všechny testy byla použita SDHC karta SanDisk Extreme s přenosovými rychlostmi až 30 MB/s.

Rychlost	Canon EOS 1000D	Canon PowerShot G12	Olympus XZ-1
První snímek	0,75 s	2,55 s	3,3 s
Snímek bez namáčknutí wide	0,3 - 0,35 s	0,45 - 0,5 s	0,4 - 0,45 s
Snímek bez namáčknutí tele	0,3 s	0,6 s	0,45 - 0,5 s
Prodleva mezi snímky JPEG	0,5 s	2,25 s	1,3 s
Prodleva mezi snímky RAW+JPEG	1,4 s	2,6 s	1,35 s
Prodleva mezi snímky s bleskem	0,55 s	3,15 s	2,1 s
Sekvenční snímání JPEG	3,25 fps	1,9 fps	1,95 fps
Sekvenční snímání RAW+JPEG	0,75 fps	1,0 fps	2,0 fps

V rychlosti mají zrcadlovky již tradičně velkou výhodu. Zejména čas náběhu je mnohem rychlejší, u ostření se dramatické rozdíly začínají poslední dobou smazávat, kompakty opravdu výrazně zrychlily. Stále lze ale u kompaktů proti zrcadlovce s obyčejným "seťákem" čekat časy asi o polovinu horší. Prodlevy mezi snímky rovněž hovoří pro zrcadlovku, zde je asi úspora největší. Problémem modelu Canon EOS 1100D je nicméně minimální RAW buffer, a tak snímání do RAWu není u kompaktů a zrcadlovky v průměru zas tak odlišné (Olympus XZ-1 je rychlejší, naopak G12 pomalejší).