Samsung NX 20-50mm 1:3.5-5.6 II ED

S objektivem můžete využít autofokus, který má dle výrobce fungovat od vzdálenosti 28 centimetrů. V praxi jsem se ale pohyboval mezi 23 až 24 centimetry od snímacího čipu a zhruba okolo 16 cm od přední čočky. Maximální přepočtené zvětšení je 0,4× (skutečné pak 0,26×), což je více, než udává výrobce.

Nevýhodou je dost hlučné ostření, přední člen se při tom otáčí. Rychlostí si sice neudělá ostudu, ale bohužel ani nenadchne. Z nekonečna na zhruba půl metru mu to trvá okolo 0,45 až 0,6 sekundy. Manuální ostření zjednodušuje 5× nebo 8× náhled (u 20MPx přístrojů), vazba je přesná, ale pomalá. Na přejetí celého ostřícího rozsahu potřebujete zhruba jednu 360° otáčku, což znamená několik přehmatů.

Makro schopnosti objektivu nejsou moc dobré, jen 0,4× přepočtené zvětšení není mnoho, ale u CSC fotoaparátů rozhodně nejde o výjimku (u zrcadlovek je standardem spíše 0,55×). Chybějící optická stabilizace se projevuje ve slabší ostrosti snímku.

Objektiv má standardní světelnost F3,5 na nejširší a F5,6 na největší ohniskové vzdálenosti. Protože začíná trochu "dál" než ostatní setové objektiv, má na širších ohniscích lepší světelnost. Naopak kvůli kratšímu konci je na delších ohniscích horší. Maximální hodnota 7 lamelové clony je v celém rozsahu F22.

I když objektiv nemá moc dlouhé ohniskové vzdálenosti a příliš dobrou světelnost, můžete se dočkat rozmáznutého pozadí. Jak jemné bude, to uvidíte na následujících snímcích.

Jak již bylo řečeno, výrazného rozmazání nebude až tak snadné dosahovat. Odlesky jsou většinou kulaté nebo lehce šišaté, kolem krajů mají lehce zvýrazněnou hranu, výsledek ale není špatný a bokeh působí s ohledem na kategorii objektivu docela příjemně. Můžete se podívat na snímek v RAWu.

Po přiclonění začínají odlesky chytat lehký sedmiúhelníkový tvar a bokeh začíná být trochu nervóznější.