Samsung NX-M 9-27mm F3.5-5.6 OIS

V JPEGu a RAWu, pokud jej otevřete v nějakém RAW konvertoru, který provádí korekci zkreslení, nebudete mít s touto vadou problém. Na nejširší ohniskové vzdálenosti vás čeká neznatelné poduškovité zkreslení -0,1%, na maximálním zoomu pak mírné až střední poduškovité zkreslení s hodnotou -0,6 %. Pokud RAW otevřete v konvertoru, který korekci neprovádí, na nejširší ohniskové vzdálenosti se setkáte s poměrně výrazným +4,4 % soudkovitým zkreslením. Maximální zoom zůstává na -0,6 %.

Při plně otevřené cloně dosahuje vinětace (ztmavení rohů) hodnoty až přes 0,9 EV, ale změna je spíše pozvolná, a tak to na snímcích není nějak výrazněji vidět. S přicloněním se tato vada snižuje zejména na širších ohniskových vzdálenostech. V RAWu má zhruba podobné hodnoty jako v JPEGu, obvykle dokonce lehce nižší.

Nebude chybět ani kapitola, která se věnuje problematice chromatické aberace.

V RAWu je vidět lehce barevné hrany, JPEG tyto mírné vady v podstatě eliminuje. Slušná práce.

U 13mm ohniskové vzdálenosti je to podobné. RAW ukazuje mírnou chromatickou aberaci, v JPEGu pak zbude jen mírně namodralý nádech. Po přiclonění je aberace v JPEGu trochu patrnější.

Ani u 18mm ohniskové vzdálenosti nejsou nějaké výraznější problémy. RAWy ukazují lehce světlejší a mírně namodralé kontury, ale JPEGy jsou v podstatě bez potíží.

Na maximálním zoomu je situace opět stejná. RAW je jen lehce vybledlý a namodralý, JPEG pak vše krásně opravuje.