Samsung WB2000: stylová bomba

Autofokus, ostření

Nabídka režimů ostření je velmi bohatá. Najdete zde klasické středové ostření i poměrně slušně pracující automatický výběr ostřících bodů. Komu by to nestačilo, najde zde i ruční výběr ostřícího bodu (výborná věc). Dnes velmi moderní je i sledování objektu, to ale nemá rádo prudší pohyby. Neostří průběžně, jen se snaží zjistit, kam se sledovaný objekt pohnul. Průběžné ostření (mimochodem docela dobré) je k dispozici v režimu SMART AUTO. Nechybí ani detekce tváří, jejíž účinnost hodnotím jako průměrnou. Ničím nenadchne, ale také ani nenaštve.

Co by to byl za pokročilý kompakt, kdyby neuměl ostřit i manuálně. To se provádí otáčením kolečka na zadní straně přístroje. Úprava ostřících vzdáleností je tedy velmi rychlá. Zobrazení na displeji je zvětšené a díky vysokému rozlišení je manuální ostření překvapivě snadné.
Ostřící vzdálenosti nejsou úplně přesvědčivé. Na nejkratším ohnisku je to docela standardních necelých 20 cm, na nejdelším lehce přes 60 cm. S makro režimem pak můžete na nejširším ohnisku na 3 centimetry, což docela jde, nicméně právě díky extrémně širokoúhlým 24 milimetrům snímek právě makro-dojmem nepůsobí. Na nejdelším ohnisku je potřeba 35 cm, takže telemakro rovněž není žádný zázrak.
Ostatně to jde vidět na grafu přepočteného zvětšení. V klasickém režimu se to zmítá mezi 0,11 až 0,18, což je velmi málo. V makro režimu pak na širokém ohnisku lehce přesahuje hodnotu 0,5, což stále není mnoho, aby se pak v celém rozsahu ohnisek pohybovala kolem 0,3× zvětšení. Nejlepšího telemakra dosáhnete zhruba na ohnisku kolem 100 mm (tam, kde fotoaparát volí clonu F5,7).

Rychlost ostření je zejména na nejširším ohnisku velmi dobrá, ale ani na nejdelším si fotoaparát nedělá ostudu. Pokud je zapnutá pomocná AF dioda, je fotoaparát překvapivě rychlý i za špatného světla. Co se týče úspěšnosti ostření, zde už je to trochu horší. Špatné světlo bez diody (např. na velkou vzdálenost) mu nedělá příliš dobře a k zaostření je třeba fotoaparát trochu přemlouvat. Jako všechny Samsungy, i WB2000 velmi špatně ostří na pohybující se objekty.

Nicméně za dne, příp. za tmy se zapnutou AF diodou nemá fotoaparát s ostřením žádný vážnější problém. A právě výrazně lepší ostření za horšího světla na krátkou vzdálenost mě příjemně překvapilo (zde to umocňuje i dobrá světelnost objektivu).

Makro režim

V předchozí kapitole jsme zjistili, že makro není právě nejlepší disciplínou pro Samsung WB2000. Nyní se podíváme, jak to vypadá v praxi.
Ačkoli jsem u kleští mohl být hodně blízko, velmi široké ohnisko způsobuje poněkud menší zvětšení. Ostrost je velmi dobrá, značně tu přišla vhod možnost posunu ostřícího bodu. Šum je jemný, překvapivě je tu spíše barevný než jasový.

Nastavení expozice, automatika

Ve třídě stylových přístrojů potěší WB2000 kompletní nabídkou expozičních režimů od automatiky přes prioritu clony, času až po plně manuální režim. Měření expozice může být celoplošné, se zdůrazněným středem nebo bodové. S automatikou jsem v zásadě neměl problémy, typické přepalování a přeexpozice, kterým trpí většina kompaktů, se zde vyskytovala v minimální míře. Citlivost můžete nastavit od ISO 80 až po ISO 3200. Je chvályhodné, že Samsung použil nízkou citlivost ISO 80, většina jiných kompaktů s CMOS BSI čipy začíná až na ISO 125. Automatika končí na ISO 400.Na grafu jde krásně vidět, že WB2000 má na nejširším ohnisku znatelně lepší světelnost než WB1000, ale již od ohniska 28 milimetrů jsou v podstatě totožné. Zajímavé je, že Sony WX1 s totožnou světelností F2,4 - 5,9 je ve skutečnosti v téměř celém ohniskovém rozsahu o 1/3 až 1/2 EV světelnější, a to není až tak malý rozdíl. Clona je irisová, maximální hodnota je zhruba kolem F7,5 (na každém ohnisku je maximální hodnota jiná).

Trochu mě mrzelo, jak fotoaparát zacházel se světelností F2,4. Tu se nesnaží využívat ke svému prospěchu, ale jen v případě, kdy už není zbytí (na druhou stranu se tak vyhýbá přílišné chromatické aberaci). Hraničním časem je v tomto případě 1/30 sekundy a citlivost ISO 400. V podstatě to funguje tak, že pokud se clonou F2,8 nelze při ISO 80 dosáhnout kratšího času než 1/30 sekundy, navyšuje citlivost až do ISO 400. Teprve až když dosáhne tohoto limitu, volí nižší clonu. Osobně bych preferoval např. F2,4 s ISO 320 a lehce nižším šumem než F2,8 při citlivosti ISO 400. Ale co, priorita clony je tu vždycky.

Časy mohou nabývat 1/2000 s až 1 sekundy, v režimu priority času a manuálním režimu pak 16 sekund. Je zajímavé, že pokud fotoaparát v obraze nedetekuje žádné světlo (ani žárovku v dáli), automaticky navýší čas v režimu priority času na 16 sekund, ať máte nastaveno cokoli. Zkoušel jsem to např. v tmavém pokoji, kde byly jen digitální hodinky. Ačkoli ty na fotce nebyly skoro vidět, fotoaparát respektoval mé nastavení (např. 1/30 s). Pokud jsem je ale rukou zakryl tak, že nebyly vidět, sám navolil 16 sekund.

Samsung WB2000 podporuje korekci expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV. Velkou radost udělá i expoziční bracketing s kroky až 2 EV. Jak u korekce expozice, tak u bracketingu lze upravovat kroky po 1/3 EV. Bracketing můžete povolit i pro vyvážení bílé a barevné režimy (zde si vyberete standardní snímek a k tomu jeden z upravených). Netradiční možností je i intervalové snímání, kde můžete nastavit prodlevy mezi snímky od 1 minuty po 24 hodin (po minutových krocích!). Počet snímků lze omezit od 1 do 2880. To je sice super, ale protože toto číslo lze patrně navolit pouze točením kruhového voliče, bude navolení čehokoli mezi hodnotami 100 a 2800 naprostým utrpením.

Expoziční a fotografické režimy

Hlavní ovládací kolečko má jen osm voleb, ale i tak nabízí to nejdůležitější.

• P (Program AE) - Expoziční automatika, volí čas max. 1 sekundu a citlivost ISO 400. Tu lze ručně nastavit od ISO 80 do ISO 3200. Nechybí korekce expozice a bracketing.
• A (Priorita clony) - Uživatel může volit clonu od F2,8 (resp. až F5,8 na nejdelším ohnisku) po cca F7,5 (zde to závisí na ohnisku, hodnoty se mohou lehce lišit). I zde automatika volí maximálně ISO 400 a čas 1 sekundu. Citlivost ISO lze nastavit stejně jako v předchozím režimu.
• S (Priorita času) - Uživatel může navolit časy 1/2000 s až 16 sekund. Citlivost je na tom shodně s předchozími režimy. Pokud je světla opravdu málo a fotoaparát nedetekuje žádné světlo, zvolí 16 sekund nezávisle na nastavení.
• M (Manual) - Časy mohou být nastaveny od 1/2000 s do 16 sekund, clona stejně jako v prioritě clony. ISO musíte volit ručně, a to od ISO 80 do ISO 1600. Fotoaparát naštěstí zobrazuje na displeji náhled tak, jak jej skutečně vyfotí.
• Dual IS - Duální stabilizace kombinující optickou i digitální (pravděpodobně zvýšení ISO citlivosti až na ISO 800).
• SCN - Scénické režimy
• Videosekvence
• SMART AUTO - Plná automatika včetně výběru scénického režimu, lze nastavit jen rozlišení.

Panoramatický režim byl pro mě poněkud zklamáním. Dá se sice fotit velmi pohodlným způsobem zmáčknutím spouště a otáčením přístroje jako u fotoaparátů Sony, nicméně výsledné snímky mají velmi malé rozlišení (tento např. 2208×976 pixelů, ale mohl být i širší, už nebylo místo) a ani ostrosti příliš nepobraly. Rozhodně doporučuji panoramata fotit na výšku, kdy získáte trochu pixelů navíc (cca 950-1000 pixelů na výšku oproti cca 700 pixelů, pokud fotíte panorama na šířku). Můžete navolit i panorama s pohybem, kdy se pohybující objekt objeví na snímku několikrát. Zatím se mi ale nepodařilo přijít pořádně na to, jak docílit lepšího výsledku (to ale neznamená, že to nejde).