Samsung WB650: povedený cestovatel

Autofokus, ostření

Možnosti nastavení ostření jsou u Samsungu WB650 bohaté. Vedle docela slušné detekce tváří (spolu se zapamatováním obličejů) zde najdete automatický výběr ostřících zón, středové ostření a manuální výběr ostřící zóny, což se hodí zejména při uchycení na stativu nebo u makro snímků. Aby toho nebylo málo, najdete zde i manuální ostření. To nabídne docela rychlé nastavení. AMOLED displej sice nabízí nadprůměrné rozlišení a ve dne docela rozumné nastavení, za zhoršeného světla je ale náhled zašuměný a v noci je už téměř nemožné ručně zaostřit. Za umělého osvětlení v interiéru je ale kvalita náhledu dostatečná.

Nevím, zda se následující problém týkal jen testovaného kusu, ale u ohniska cca 60-80 milimetrů se ručně nedalo zaostřit na více než přibližně tři metry. I když bylo ostření nastaveno na nekonečno, fotoaparát ostřil na tři metry a pozadí bylo rozmazané. Autofokus s tím ale neměl problém a na nekonečno zaostřil. Divné, ale tak se fotoaparát opravdu choval. U jiných ohnisek se problém buď nevyskytoval, nebo šlo zaostřit téměř na nekonečno.
V normálním režimu ostření fotoaparát může jít k objektu na 5 centimetrů, poté vzdálenost docela lineárně roste až ke zhruba 1,2 metru, na nejdelším ohnisku klesne zhruba na metr. Zapnuté makro srazí ostřící vzdálenosti na nejširším ohnisku už na 1,5 centimetru, pak se to ale srovná s normálním ostřením. Od 150mm ohniska je ale makro opět lepší a v podstatě v celé horní polovině ohniskového rozsahu je fotoaparát schopen ostřit ze zhruba 70 centimetrů.
Výsledek je jasný, makro nabízí na nejširším ohnisku 0,75× přepočtené zvětšení, což sice není mnoho, ale pro spoustu snímků postačí dobře. Vyzdvihnout musím ale telemakro, kdy na nejdelším ohnisku můžete ostřit přibližně ze 60 centimetrů a dosáhnout tak 0,4× zvětšení, což vůbec není k zahození. Výhodou je pak velmi příjemně rozmazané pozadí jak ze zrcadlovky.

Rychlost ostření patří k průměru. Nenadchne, ale ani nenaštve. Horší je to ale s úspěšností ostření, což je tradiční bolístka fotoaparátů Samsung a WB650 bohužel není výjimkou. Fotoaparát dokáže viditelně úplně rozostřený snímek prohlásit zeleným rámečkem za ostrý (naštěstí ne moc často) a stejně tak viditelně dobře zaostřený snímek, který nemá důvod být nezaostřený, prohlásit červeným rámečkem za nevyhovující.

Jako každý kompaktní Samsung (snad s výjimkou modelu EX1) má občas problémy i s ostřením na pohybující se objekty. V noci fotoaparát příliš úspěšně neostří, za což může ale také jedna docela nelogická věc. Pokud navolíte např. vyšší clonu, tu fotoaparát použije už při ostření a ne až při focení.

Výsledek je jasný. Úplně zbytečně si při ostření sníží množství už tak velmi slabého světla a pak není divu, že autofokus v noci není schopen zaostřit. Sice se v noci většinou bude fotit na plně otevřenou clonu, ale i tak. Je to nesmysl. Obraz se sice při ostření zesvětlí (což vypadá, že se odcloňuje), ale když jsem se díval do objektivu, opravdu se při ostření přicloní. Ostatně zkusil jsem nastavit minimální clonu a ostřit, obraz se zesvětloval i v tomto případě. Za ostřící vzdálenosti si tedy WB650 odnáší pochvalu, ale úspěšnost ostření je dosti nemilým překvapením a asi nejvíce frustrující záležitostí na přístroji.

Makro režim

Předchozí grafy ukázaly, že focení makra by fotoaparátu mělo jít docela dobře. Můžete jít velmi blízko a dobré zvětšení hatí jen velmi široké ohnisko.
Ke kleštím jsem mohl opravdu dost blízko. Je vidět, že s plně otevřenou clonou a ostření na krátko se objevuje výrazná vinětace, zejména v pravém horním rohu.
Toto je ukázka telemakra, tedy focení při nejdelším ohnisku z cca 60 centimetrů. Snímek byl focený z ruky, takže můžete zhodnotit i účinek optické stabilizace. No, úplně ostré to není.

Nastavení expozice, automatika

Ti, kteří si rádi hrají, budou se Samsungem WB650 spokojeni. Možnosti expozičních nastavení jsou ve své třídě jedny z nejbohatších. Máme zde automatiku, oproti předchozímu WB550 přibyly i prioritní režimy clony a času. Nesmí chybět ani plný manuál. Měření expozice může být celoplošné, středové a bodové.

Citlivosti můžete navolit od ISO 80 do ISO 3200 v plném rozlišení. Automatika podle všeho končí u ISO 400, což je rozumná citlivost z hlediska ještě přijatelného šumu. Expoziční čas může být v rozmezí 1/2000 s až jedna sekunda, v režimu priority času a plně manuálním režimu lze navolit až 16 sekund. To je přijatelně dlouhý čas.
Světelnost F3,2 - 5,8 nezní na papíře právě nejlépe. Když se ale podíváme na její průběh, zjistíme, že je v podstatě druhý nejlepší ve třídě společně s fotoaparátem Panasonic TZ10. Pouze od 300mm ohniska, které konkurence většinou vůbec nemá, je světelnost dost špatná. Další pozitivní změnou proti staršímu WB550 je použití irisové clony místo původního hloupého ND filtru. Je tak možno použít více než dvě hodnoty clony. Samsung navíc překvapil neskutečným rozsahem, je možno clonit až na cca F11 - F12,5 (dle ohniska).

Nechybí korekce expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV po 1/3EV krocích, totéž platí pro blesk. K dispozici je dokonce i expoziční bracketing AEB, jeho kroky ale nelze nastavit a činí cca 1/2 až 1/3 EV.

Expoziční a fotografické režimy

Volbu fotografických režimů můžete provést na kolečku, které je umístěno na horní straně přístroje. Volba s portrétem je ve skutečnosti GPS (mezi DUAL a SCN), někdo na testovaný kus WB650 omylem namontoval kolečko ze slabšího modelu WB600.

• SMART AUTO - Inteligentní automatika, která sama vybírá scénický režim, ostřící body a podobně.
• AUTO - Automatický režim.
• P (Program AE) - Uživatel může fotoaparát plně ovládat s výjimkou expozice, u té je umožněno pouze korigovat expozici od -2 EV do +2 EV. Citlivost může fotograf zvolit sám v rozsahu ISO 80 až ISO 3200, automatika má rozsah ISO 80 až ISO 400. Expoziční časy jsou 1/2000 s až 1 sekunda. Clona dle světelnosti.
• A-S-M (Priorita clony, času a plně manuální režim) - Pokud máte navolenu tuto volbu, je při každém spuštění přístroje nutno zvolit, zda chcete režim A, S nebo M, což dost zdržuje. Priorita clony nabízí rozsahy clon od světelnosti objektivu (F3,2-5,8) po maximální hodnoty (kolem F11 až 12, na každém ohnisku trochu jiné), čas maximálně jednu sekundu. Priorita času nabízí časy od 1/2000 s do 16 sekund, clona se automaticky dopočítá. U obou těchto režimů je možno zvolit automatické ISO (automatika volí ISO 80-400), navolit ji ručně (ISO 80-3200) a korekci expozice. Manuální režim nabídne pouze manuální nastavení citlivosti ISO 80 až ISO 3200, časy 1/2000 s až 16 s a clony dle výše uvedených rozsahů. Nastavení expozice se projevuje i v jasu displeje, v případě špatné expozice se ukáže i hodnota, o kolik jste mimo.
• DUAL IS - Duální stabilizace (optická + digitální, volí až ISO 800, maximální čas 1/8 sekundy).
• GPS - Spouští GPS včetně map, lokalizace a prohlížení snímků na mapě.
• SCN - Scénické režimy.
• Videosekvence.

V krátkosti se podíváme ještě na přehled scénických režimů.

• Snímek s retuší (Vyhlazení pokožky, osobně se mi ale tato funkce příliš nezamlouvá, naopak bych ocenil lepší detaily.)
• Snímek podle vzoru (Naopak velmi užitečná věc, vyfotíte si snímek, zůstanou z něj průhledné okraje a kolemjdoucí vás díky této nápovědě může snadno vyfotit v té kompozici, kterou chcete.)
• Noc
• Portrét
• Děti
• Krajina
• Detail
• Text
• Západ slunce
• Svítání
• Protisvětlo
• Ohňostroj
• Pláž&Sníh

V režimu Vinětace fotoaparát výrazně ztmaví kraje snímku. Některým snímkům to může docela prospět, ale samozřejmě jde spíše o takovou hříčku.
Dalším režimem je Rybí oko, které výrazně zvětší prostředek snímku.
Druhý režim Rybí oko 2 přidává dokola rámeček, ale být kulatý, vypadal by lépe a reálněji.
Posledním režimem je Miniatura, který rozmazává spodek i vrch snímku, čímž dává fotografii pocit, že jde o záběr něčeho malého.