Samsung WB650: povedený cestovatel
Nový kapesní ultrazoom Samsung WB650 vyvolává velký zájem veřejnosti a spoustu žádostí o jeho recenzi. My vám ji dnes přinášíme. Podívejme se, jak si fotoaparát v této třídě s rekordním 15× optickým zoomem, HD videosekvencemi a podporou GPS vede.
Kapitoly článku:
- Samsung WB650: povedený cestovatel
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, GPS, výdrž, software a displej
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Samsung WB650 je vybaven tradičním 1/2,33" CCD čipem. Při této malé úhlopříčce má rozlišení 14 megapixelů, z nich ale využívá jen 12. Ve skutečnosti tedy využívá pouze 1/2,5" úhlopříčku. Totožný princip používá i konkurenční Panasonic Lumix TZ 8 a TZ10. Dá se tedy předpokládat vyšší úroveň šumu. Jasový uvidíme zejména na modré ploše, barevný na bílé a malá písmena ukážou, jsou se zachovávají detaily.
testovací snímek
ISO 80
Při citlivosti ISO 80 je snímek docela čistý a velmi ostrý. Jde vidět mírné rozpíjení obrazu, úroveň detailů je ale velmi dobrá. Barevný šum je slabý, ale přeci jen viditelný.
ISO 100
Citlivosti ISO 100 má stále velmi ostrý obraz, začíná se ale lehce třepit. U jemných prolisů disku mizí detaily, celkově je výsledek docela zašuměný.
ISO 200
ISO 200 opět zeslabuje jemné detaily a zvyšuje rozpíjení. Výsledek je ale svým způsobem stále dobrý, normální detaily jsou totiž velmi ostré. Jasový šum je už ale dost silný (na modré ploše).
ISO 400
U citlivosti ISO 400 musíte počítat s dalším zesilněním odšumování, které výrazně degraduje slabší detaily. Ostrost začíná klesat, důležité detaily ale stále zůstávají.
ISO 800
S dalším zvýšením citlivosti je rozmývání patrnější a klesá už i barevnost včetně středních detailů. Šum je silně odstraňován, ale působí ještě docela přirozeně. Na některých hranách je vidět doostřování, ale není tak přehnané jako např. u fotoaparátů Nikon.
ISO 1600
ISO 1600 už přináší nepoužitelně rozmazaný obraz. Detaily jsou prakticky neznatelné a mizí už i jinak jasná písmena.
ISO 3200
Nejvyšší citlivost způsobuje silný šumový závoj, detaily v podstatě neexistují. Tuto citlivost v podstatě není proč používat. Dále se podíváme na snímky zajíce v umělém světle. Zde budeme pozorovat zejména úroveň zachování detailů.
testovací snímek
Nejnižší citlivosti ISO 80 a ISO 100 nabízí solidní ostrost, nicméně jde vidět jakési rozpíjení obrazu. Není rozpatlaný do jednolité plochy, ale zachovává si ještě rozdílnou barevnost jednotlivých linií. U citlivosti ISO 200 detailnost lehce klesá, výrazný posun v kvalitě směrem dolů je patrný až u ISO 400. Tam je snímek opravdu dost rozmazaný a pak už je to jen a jen horší.
Do citlivosti ISO 200 je šum přijatelná, pak už začíná více ustřelovat. U vyšších citlivostí je vidět výraznější šum, ale většinou jemně zahlazený. ISO 3200 je pak úplně zazrněné.
testovací snímek
ISO 80
Při citlivosti ISO 80 je snímek docela čistý a velmi ostrý. Jde vidět mírné rozpíjení obrazu, úroveň detailů je ale velmi dobrá. Barevný šum je slabý, ale přeci jen viditelný.
ISO 100
Citlivosti ISO 100 má stále velmi ostrý obraz, začíná se ale lehce třepit. U jemných prolisů disku mizí detaily, celkově je výsledek docela zašuměný.
ISO 200
ISO 200 opět zeslabuje jemné detaily a zvyšuje rozpíjení. Výsledek je ale svým způsobem stále dobrý, normální detaily jsou totiž velmi ostré. Jasový šum je už ale dost silný (na modré ploše).
ISO 400
U citlivosti ISO 400 musíte počítat s dalším zesilněním odšumování, které výrazně degraduje slabší detaily. Ostrost začíná klesat, důležité detaily ale stále zůstávají.
ISO 800
S dalším zvýšením citlivosti je rozmývání patrnější a klesá už i barevnost včetně středních detailů. Šum je silně odstraňován, ale působí ještě docela přirozeně. Na některých hranách je vidět doostřování, ale není tak přehnané jako např. u fotoaparátů Nikon.
ISO 1600
ISO 1600 už přináší nepoužitelně rozmazaný obraz. Detaily jsou prakticky neznatelné a mizí už i jinak jasná písmena.
ISO 3200
Nejvyšší citlivost způsobuje silný šumový závoj, detaily v podstatě neexistují. Tuto citlivost v podstatě není proč používat. Dále se podíváme na snímky zajíce v umělém světle. Zde budeme pozorovat zejména úroveň zachování detailů.
testovací snímek
 ISO 80 |  ISO 100 |
 ISO 200 |  ISO 400 |
 ISO 800 |  ISO 1600 |
 ISO 3200 | |
Nejnižší citlivosti ISO 80 a ISO 100 nabízí solidní ostrost, nicméně jde vidět jakési rozpíjení obrazu. Není rozpatlaný do jednolité plochy, ale zachovává si ještě rozdílnou barevnost jednotlivých linií. U citlivosti ISO 200 detailnost lehce klesá, výrazný posun v kvalitě směrem dolů je patrný až u ISO 400. Tam je snímek opravdu dost rozmazaný a pak už je to jen a jen horší.
 ISO 80 |  ISO 100 |
 ISO 200 |  ISO 400 |
 ISO 800 |  ISO 1600 |
 ISO 3200 | |
Do citlivosti ISO 200 je šum přijatelná, pak už začíná více ustřelovat. U vyšších citlivostí je vidět výraznější šum, ale většinou jemně zahlazený. ISO 3200 je pak úplně zazrněné.
