Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe
14.6.2018, Milan Šurkala, recenze
Do dnešního rychlého testu jsme vzali starší fotoaparát Sony A7R s 36MPx full frame snímačem. Ten je na trhu již nějaký ten pátek, stále se ale prodává a má co říci. Podívejte se spolu s námi, jak obstojí v dnešní tvrdé konkurenci.
Kapitoly článku:
- Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe
- Ostření, expozice, videosekvence, výdrž, displej
- Digitální šum
- Protisvětlo a optický zoom
- Rychlost, noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Zaostřování
Autofokus je asi hlavní funkcí, kde si všimnete rok vzniku fotoaparátu. Funguje jen na bázi detekce kontrastu bez žádných berliček jako má např. Panasonic (metoda DFD), takže musíte počítat se slabšími výkony při průběžném ostření a poněvadž displej není dotykový, AF body musíte volit přes tlačítka. Ani za slabšího světla se mu zrovna dvakrát nechce a např. focení osob v interiéru je spíše o štěstí. Samotná detekce tváří je velmi rychlá a nadprůměrně úspěšná, ale vzhledem k rychlosti AF systému toho za špatného světla ani moc nevyužijete.
Citlivost AF systému má být dle výrobce od 0 EV, což je na dnešní poměry velmi podprůměrná hodnota a jak už jsem říkal výše, ve slabším světle se mu opravdu moc nechce. I přesto, že jde jen o kontrastní zaostřování, je jeho rychlost za dobrých podmínek slušná a dosahuje v celém ohniskovém rozsahu 28-70mm objektivu hodnoty okolo 0,35 sekundy.
Velmi zvláštní je však přesnost ostření. Hodně to vynikne s 28-70mm objektivem, který vyžaduje velmi přesné zaostření. Z mně neznámého důvodu objektiv umí vyfotit ostrý střed při různých rovinách zaostření, což ale neplatí pro rohy. I při ostření na desítky metrů fotoaparát ukazuje zaostření třeba na 1-3 metry, přičemž fotografie je uprostřed krásně ostrá, ale v rozích úplně mimo. Když ručně zaostříte třeba na 20 metrů, je ostrý střed a slušné jsou i rohy. Proto doporučuji nastavit AF bod někam více do strany, ať se ostří na rohy a ne na prostředek (ten vyjde ostrý skoro vždycky).
U manuálního ostření mě pak zklamal náběh. Nejprve je nutné kroužkem dost pootočit, aby se začalo něco dít, ale pak už je vazba rychlá a přesná. Mírné doostřování je tak docela složité. K dispozici je zvětšení náhledu i focus peaking.
Nastavení expozice, automatika
Sony A7R nabídne všechny důležité expoziční režimy s dosti bohatými rozsahy. U expozičních časů můžete počítat s časy od 1/8000 sekundy do 30 sekund (+ bulb režim), citlivosti nabídnou ISO 100 až 25600, v režimu rozšíření i ISO 50 a v režimu multiexpozice pak až ISO 51200. Radost udělá i expoziční bracketing pro 3 snímky (až do 3EV rozdílů) nebo pro 5 snímků (rozdíly do 1 EV).
Měření expozice mi přišlo být trochu citlivější, a to i v celoplošné variantě. Fotograf si tak musí jas snímků více hlídat a častěji používat kolečko korekce expozice, které umožní změnit jas až o 5 EV. Líbilo se mi však to, že fotoaparát si je vědom velikosti svého senzoru a nebojí se hodně clonit.
Videosekvence
Fotoaparát podporuje nanejvýš Full HD video s rozlišením 1920×1080 pixelů při 50 snímcích za sekundu v AVCHD formátu s datovým tokem 28 Mbps. K dispozici máte i MP4, nicméně v tomto případě je k dispozici maximálně rozlišení 1440×1080 pixelů při 30 snímcích za sekundu.
Kvalita videa je rozumná, clonění je plynulé a zvuk je většinou slušný. Opět tu hodně chybí dotykové ostření, musíte všechno vyklikávat ručně, což právě u videa není zrovna ideální přístup. Samotný autofokus je však plynulý a poměrně svižný, nicméně vyžaduje výraznější kontrast. Pokud mu ho nedáte, samovolně se rozjede zaostření na pozadí, přestože je AF bod na popředí.
Kameramani ocení, že mohou využívat přímo všechny PASM režimy rovnou u videa, tedy není třeba volit nějaký speciální video režim. Prostě stisknete velmi špatně přístupné tlačítko pro nahrávání videa a to bude nahráváno v tom režimu, který máte zvolen (např. priorita clony, manuál nebo něco jiného). Expoziční nastavení můžete měnit v průběhu natáčení videa (časy až do 1/4 sekundy (režim M a S), lze využít automatické ISO i v manuálním režimu a pokud chcete zaostřit na vybraný AF bod, když se fotoaparátu moc nechce, můžete jej přinutit namáčknutím spouště.
Ke stažení dávám dvě videosekvence pro posouzení jejich kvality a také zjištění, zda s nimi dokáže pracovat váš editační software. První venkovní videosekvence (17 sekund, 54 MB) ukazuje zoomování a udržování zaostření, druhé video (29 sekund, 92 MB) pak ukazuje rozjíždění autofokusu při malém kontrastu a vynucování zaostření namáčknutím spouště. Posléze jsem překomponoval tak, aby AF bod byl na lesklé části s výraznými stíny. Autofokusu to pomohlo a přestal se ztrácet.
Výdrž baterie
Baterie NP-FW50 (s napětím 7,2 V a kapacitou 1020 mAh) má dle výrobce vydržet na pořízení 340 snímků na jedno nabití. Při testu jsem dosahoval pěknějších čísel, vyšlo mi zhruba 400 fotografií a 8 minut Full HD videa. Na full frame přístroj sice podprůměr, ale na CSC jako takové je to určitě akceptovatelné.
Displej
Nezapomeneme se podívat ani na několik ukázek displeje a hodnot, které se na něm zobrazují.
 |
 |
Spodní řádek se většinou věnuje expozičním nastavením a nepřekáží tak zobrazení fotografie. To, zda si necháte zobrazit i jiné ikonky v ploše displeje, je už na vás. Pravý snímek ukazuje tzv. quick menu.
 |
 |
Kdo nechce zobrazovat náhled na displeji a chce mít více "zrcadlovkový" pocit z fotoaparátu, může si na displeji nechat zobrazit jen stavové informace a náhled scény se zobrazí pouze v hledáčku. Vpravo pak vidíte manuální ostření se zvětšeným náhledem a zobrazenou zaostřenou vzdáleností.
 |
 |
Sony A7R má i pozice na oblíbená nastavení (dal jsem si tu např. HDR snímání, ať nemusím vždy zapínat HDR a vypínat RAW). Pravý snímek zobrazuje hlavní menu přístroje.
 |
 |
Vyfocené fotografie si lze zobrazovat celoplošně (i se základními expozičními údaji) nebo v menším náhledu včetně barevných histogramů a více informací.
