Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe

Podíváme se také na šum 36MPx full frame snímače. Budeme posuzovat JPEGy i RAWy s vypnutým odšumováním převedené přes Camera Raw.

 

 

 

K rozpíjení hran a mírné ztrátě saturace barev dochází u citlivosti ISO 1600. Ještě ISO 3200 je dobré, ale výše se už projevuje vyšší pixelová hustota a ISO 6400 začíná být docela dost rozpité. Stále se ale dá používat.

 

 

 

I zde se ukazuje, že barevný šum se začíná ve větší míře vkrádat do snímků při citlivosti ISO 1600. ISO 3200 vypadá stále ještě dobře, ale u citlivosti ISO 6400 je už barevných bodů přeci jen dost. Výše bych už raději nechodil.

 

 

 

Pro možnost vzájemného srovnání výstupu napříč recenzemi předkládám i snímky konvertované na 12MPx rozlišení. Jak je vidět, i ISO 3200 zde vypadá dost slušně, ISO 6400 je pak určitě použitelné. Dále se podíváme i na tradiční vousy plyšového zajíce.

 

 

 

Rozmývání detailů začíná být patrné už při citlivosti ISO 1600. Nicméně i vyšší citlivosti vypadají akceptovatelně. Hodnoty ISO 3200 se nemusíte bát, výše bych byl už trochu opatrnější.

 

 

 

Fotoaparát nabídne také multiexpozici ze čtyř snímků, což snižuje míru šumu. K dispozici je v rozsahu citlivostí od ISO 100 do ISO 51200. Vidíte, že snímky jsou mnohem hladší a nemají odšumovací artefakty. Na druhou stranu jim chybí výraznější ostrost, kterou však díky hladkosti můžete částečně dodat doostřením v editoru.

 

 

 

Fotografie jsem ještě zkonvertoval na rozlišení 12 megapixelů pro možnost vzájemného porovnání stejných výstupů. Mírná ztráta detailů začíná u citlivosti ISO 1600, nicméně za použitelné lze rozhodně označit i ISO 3200 a 6400. Výše je už šumu (nebo odšumování) poměrně dost.

 

 

 

Zde se ještě můžete podívat na míru jasového a především barevného šumu. Ten se začíná v RAWech objevovat někde kolem citlivostí ISO 800 až 1600, výrazný začíná být okolo ISO 6400. JPEGy jej velmi účinně potlačují a s barevnými fleky se nesetkáte ani při ISO 25600.