Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe

Dnes jsme se podívali na starší fotoaparát Sony A7R, který postupem času zlevnil a dnes je k mání za zajímavé částky. Otázkou ale je, zde toto snížení ceny reflektuje aktuální vývoj na trhu, což se ve většině případů u fotoaparátů Sony více či méně děje. Samotné tělo fotoaparátu si drží design typický pro svou řadu, držení je s lehčími objektivy v pořádku, přesto je zde několik ergonomických prohřešků.

 

Sony se dlouho zdráhalo používat dotykové displeje (začalo s tím až v poslední době), takže nemožnost např. snadno upravovat AF body u videa je docela nepříjemné. Ostatně absence možnosti dát si nahrávání videa na jiné tlačítko (než to výchozí špatně umístěné) také nepotěší. Zvláštností je také nadprůměrně hlučná závěrka. Na druhou stranu hledáček je stále slušný, možnost polohovat displej je také fajn (není sice plně výklopný, ale někdo to může preferovat).

 

 

Zaostřovací systém funguje na bázi detekce kontrastu bez nějakých nadstandardních technologií, takže čekejte sice slušné jednorázové ostření, nicméně výkony u toho průběžného jsou už slabší. Také citlivost za horšího světla je podprůměrná a byla i v době svého vzniku. S testovaným 28-70mm objektivem je ale nutno dávat opravdu velký pozor na to, kam ostříte. Ideální je dát AF bod někam k rohu snímku. Pokud ostříte na stejnou vzdálenost a využijete jednou bod uprostřed a podruhé v rohu, kvůli rohové neostrost objektivu bude zaostřeno úplně jinak. Je lepší ostřit na "neostré" rohy (ty budou lepší a prostředek v zásadě neutrpí). Jinak řečeno, tohle opravdu není vhodný objektiv pro 36MPx senzor fotoaparátu.

 

Možnosti nastavení expozice jsou dostatečně bohaté, a to nejen u fotografií, ale také u videa. Zde musíte počítat s tím, že maximem je Full HD rozlišení a nikoli 4K. Kvalita je ale slušná, dobré je přicloňování a většinou i ostření. To jen vyžaduje větší kontrast, jinak má tendenci se rozjíždět.

 

Kvalita obrazu je nicméně i na dnešní dobu opravdu výborná. 36MPx snímač dokáže podat obrovské množství detailů, potřebujete k tomu ale solidní objektiv (což setový 28-70mm opravdu není). Málo šumí, má velmi slušný dynamický rozsah a díky tomu všemu nabídne velký prostor pro další úpravy. Jen musíte počítat s tím, že ukládání 36MPx snímků v RAWu si žádá nějaký ten čas. Celkově rychlost není doménou fotoaparátu a slabší je i RAW buffer.

 

Test tedy máme za sebou a můžeme se vrhnout na konečný verdikt. Je jasné, že po několik let starém fotoaparátu nemůžeme chtít technologie letoška. Proto se také fotoaparát cenově posunul z high-endu do výrazně nižších tříd, kde starší konstrukce může stále znamenat naprosto adekvátní poměr ceny a výkonu. V tomto případě se to ale tak moc nepovedlo. Léta jsou zde už dost cítit a především je tu největším problémem samotné Sony a její základní A7 za téměř poloviční cenu. Být dnes testovaná A7R cenově někde na půli cesty mezi A7 a dnešní cenou A7R (tělo kolem 32-35 tisíc), byl by to za ty peníze velmi dobrý přístroj.

 

 

Fotoaparát je vhodný pro:

Plusy

Minusy