Sony Cyber-shot HX90V a WX500: kompaktní dvojice
10.1.2018, Milan Šurkala, recenze
Dnes otestujeme rovnou dva fotoaparáty najednou. Půjde o kapesní ultrazoomy Sony Cyber-shot WX500 a HX90V. Oba mají stejný 18MPx čip a totožný objektiv s 30× optickým zoomem, HX90 ale nabídne i hledáček nebo GPS.
Kapitoly článku:
- Sony Cyber-shot HX90V a WX500: kompaktní dvojice
- Ostření, expozice, videosekvence
- Stabilizace, portréty, výdrž, displej, Wi-Fi, GPS
- Digitální šum
- Protisvětlo
- Vlastnosti objektivu
- Optický zoom, rychlost, scénické režimy
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků WX500
- Galerie ilustračních snímků HX90V
- Závěr
Stabilizace
Fotoaparát má optickou stabilizaci, kterou ale nelze vypnout. Té lze akorát nastavit účinek na standardní, aktivní a inteligentní aktivní. Test proběhl se 150mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností.
Zkoušel jsem, kdy jsem byl schopen dosáhnout nadpolovičního počtu dostatečně ostrých snímků. Při 1/50 sekundy to nebyl vůbec žádný problém, ty začaly nastávat okolo 1/40 sekundy. Tam jsem byl zhruba na polovině. I při 1/30 sekundy se daly vyfotit ostré snímky, nicméně úspěšnost už byla pod polovinou. Výkon stabilizace byl tedy jen někde okolo 2 EV, což na dnešní dobu není mnoho.
Fotografování portrétů, blesk
Kompakty nejsou zrovna portrétními fotoaparáty a Sony Cyber-shot HX90V a WX500 nejsou výjimkami. Malý senzor a nepříliš dobrá světelnost dovolí fotit pouze portréty bez většího dojmu prostoru a oddělení osob od pozadí.
expoziční čas 1/125 s, clona F5, citlivost ISO 320, ohnisko 105 mm, klikněte pro zvětšení
Vidíte, že pozadí moc nerozmažete ani při větším přizoomování. Slabší světlo při průměrné světelnosti vyhnalo citlivost na ISO 320, což způsobilo silnější odšumování. Spousta ploch je dost vyhlazených bez výraznějších barev.
Fotoaparát je vybaven výklopným bleskem, což by teoreticky mělo snížit efekt červených očí. V praxi jde ale o poměrně častý problém. K dispozici je předblesk, který ale současně zpomalí focení.
Výdrž baterie
Oba dva fotoaparát jsou vybaveny Li-Ion akumulátorem NP-BX1 (ten má napětí 3,6 V a kapacitu 1240 mAh). Výrobce uvádí, že model WX500 by měl vydržet na pořízení 400 snímků na jedno nabití, v případě HX90V je to pak 390 snímků kvůli elektronickému hledáčku.
Chtěl jsem změřit rozdíly ve výdrži, ale během testování jsem baterie tolikrát nevybil, aby se z toho dala získat opravdu relevantní čísla, navíc s HX90V jsem fotil s hledáčkem jen v menším množství případů (je prťavý a hůře ovladatelný, takže jsem preferoval focení přes displej). Průměr obou přístrojů tak byl 390 snímků a 12 minut videa na jedno nabití, a to mluvím o velmi častém využívání plné automatiky, která obvykle volí multiexpozici a náročný postprocessing. Výdrž fotoaparátu bych tedy hodnotil jako velmi dobrou.
Displej
V krátkosti se podíváme také na zobrazení displeje. To je u obou přístrojů do značné míry podobné. U HX90V navíc najdete např. ikonku GPS, naopak u WX500 je laicky přívětivější úvodní obrazovka menu.
 |
 |
Dole tedy vidíte expoziční informace, po stranách mohou být ikonky nejrůznějších nastavení a nahoře je pak signalizace kvality záznamu (rozlišení a podobně). Pravý snímek ukazuje výběr expozičního času.
 |
 |
Dále tu vidíte dvouřádkové quick menu, které si můžete sami poskládat a vybrat, co bude zobrazeno na konkrétních pozicích. Vpravo je menu pro výběr samospouště nebo sekvenčního snímání. Podobně vypadají i některá další menu.
 |
 |
Fotoaparát HX90V nabízí i zobrazení stavového displeje bez náhledu (ten je v hledáčku). Pravý snímek ukazuje paměť pro uživatelova nastavení.
 |
 |
U HX90V máte k dispozici videorežim s možností volit jeden ze čtyř expozičních režimů pro video, u WX500 jsou zde místo toho scénické režimy. Při natáčení se zobrazí dva černé proužky (kvůli poměru stran 16:9).
 |
 |
Hlavní menu je děleno na několik záložek. Vzhledem ke kategorii fotoaparátu může někoho překvapit poměrně vysoký počet nastavení. Vpravo vidíte např. možnost úpravy quick menu.
 |
 |
Zobrazení snímků může být celoplošné se základními informacemi. Také si můžete nechat zobrazit menší náhled doplněný o větší množství informací a barevné histogramy.
Wi-Fi
Oba dva fotoaparáty jsou také vybaveny Wi-Fi rozhraním. Připojení nečinilo tentokrát žádné problémy, aplikace se spustila bez potíží. Na fotoaparátu si vyberete, kterou funkčnost po Wi-Fi požadujete. Může to být např. přenesení fotografií do fotoaparátu. Zvolíte i to, zda tento výběr chcete provést ve fotoaparátu nebo na smartphonu (vřele doporučuji druhou možnost).
 |
 |
Pak už si jen vyklikáte snímky, které chcete přenést, případně se na ně můžete mrknout i ve větším náhledu a necháte je zkopírovat. Rozlišení přenášených snímků může být změněno na VGA (640×480 pixelů), 2 megapixely nebo je lze kopírovat i v plném rozlišení.
 |
 |
V nabídce je také možnost vzdáleného ovládání spouště z telefonu. Toto ale najdete v menu pod Aplikacemi a nikoli pod Bezdrátové. Tyto aplikace je totiž možné (teoreticky) si dokupovat. Bezdrátové ovládání ukazuje náhled a z telefonu nastavíte akorát korekci expozice nebo samospoušť. Komu by se to nelíbilo, toho mohu trochu uklidnit. Stále můžete točit fyzickým kolečkem fotografických režimů na horní straně fotoaparátu, změnit tak režim a dokonce i na fotoaparátu nastavit jiné expoziční hodnoty a jiné vlastnosti. Telefon ale i tak stále slouží jen jako dálková spoušť.
GPS
V dnešní době smartphonů a Wi-Fi je trochu neobvyklé, že Sony dalo do fotoaparátu GPS modul (obvykle se o GPS stará telefon a souřadnice se zapíšou z poskytnutého GPX souboru). Které řešení je pro vás lepší, to už nechám na vás. Oboje má totiž své výhody i nevýhody (GPS v telefonu se obvykle dá využít např. i pro trackování výletu, využijete tak jeden signál vícekrát, obvykle je přesnější a rychlejší, na druhou stranu nesmíte zapomenout zapomenout zapnout trackovací aplikaci pro fotoaparát).
První naběhnutí GPS ve fotoaparátu zabralo dost dlouho, obvykle to bylo něco mezi jednou až dvěma minutami. Pak už ale nabíhá dostatečně rychle na to, abyste nedostávali snímky se špatnými souřadnicemi z předchozího snímku. Přesnost je slušná, většinou se vejdete tak do 10 metrů rozdílu od skutečné polohy, jen občas to míří k nějakým 25 metrům.
