Sony Cyber-shot WX1: Vypilovaný drobek

Příslušenství

Sony Cyber-shot WX1 přišel v malé šedočerné krabici klasického kvádrového tvaru (fotoaparáty Sony často mívají krabice dosti exotických tvarů). Dozvíte se zde o fotoaparátu poměrně dost informací.
Vevnitř je fotoaparát, Li-Ion akumulátor, jeho nabíječka včetně kabelu, kombinovaný USB/AV kabel, CD-ROM se softwarem a příručkou, ořezaný manuál v mnoha jazycích.

Výdrž baterie

Dodávku elektrické energie zajišťuje Li-Ion akumulátor NP-BG1, jehož napětí činí nízkých 3,6 V a kapacita je jen průměrných 910 mAh. I přesto výrobce hovoří o výdrži na 350 snímků, což je poměrně dobré číslo. Realita je opravdu zhruba taková, pohyboval jsem se kolem 330 snímků, což je s ohledem na velmi mrazivé počasí panující během testování docela pěkný výsledek.

Dodaný software

S fotoaparátem je dodáván software Picture Motion Browser, zkráceně PMB. V aplikaci se určitě neztratíte, je poměrně přehledná, pochválit musím zejména download snímků z karty. Ten si pamatuje poslední složku, do které se ukládalo (není třeba nastavovat pokaždé znovu) a umí i smazat již nahrané snímky.
Na druhou stranu nelze vyzdvihovat editační schopnosti, které zde téměř nejsou. Na úpravy fotografií bych doporučil použít jiný software.

Zobrazení LCD a menu

LCD displej fotoaparátu má 2,7" úhlopříčku a klasické rozlišení 230.000 bodů, tedy 320×240 pixelů. Obraz je pěkný, bohužel pozorovací úhly patří k těm horším. Kontrast poměrně rychle klesá, ale na displeji jde ještě něco vidět. Zespoda dochází k velmi rychlé inverzi barev. Za slunečného zasněženého dne na displeji mnoho vidět opravdu nejde, to byl ale problém i jiných přístrojů s lepšími displeji. Každopádně zde cítím jistou mezeru.

Zobrazení na displeji je poměrně jednoduché. Nahoře vlevo je velká ikonka motivového režimu, nad ní stav baterie. Napravo vyvážení bílé, dole pak signalizace DRO (optimalizace dynamického rozsahu). Směrem doprava najdete v horním řádku formát a rozlišení snímku, dále počet zbývajících snímků a nastavení blesku. Dole vpravo vidíte velký reálný histogram a pod ním korekci expozice. Vlevo dole je pak ISO citlivost. Po namáčknutí spouště většina ikonek zmizí, nahoře uprostřed se objeví ikonka stabilizace, dole pak expoziční čas a clona.


Při točení kolečkem se ukazuje i jeho animace, což usnadňuje orientaci při nastavování za tmy. V EASY režimu je vidět pouze stav baterie, scénický režim a počet zbývajících snímků.


Přejděme nyní k focení panoramat. Můžete si zvolit všechny čtyři směry, kterými chcete snímat. V tomto směru se objeví šipka. Zmáčkněte spoušť, držte a točte se s fotoaparátem. Na pravém snímku pak vidíte, jak v dolní části displeje máte informaci o průběhu focení, tedy ve které části výsledného panoramatu už jste.


Klasické menu je u Sony již tradičně ve formě takzvaných rychlých menu, což je na jednu stranu fajn, ale na druhou stranu Sony zde vložilo kompletní fotografické menu, a ne jen nejpoužívanější položky (obvykle tak 6 až 7). U WX1 jich máte mnohem mnohem více, a tak se z rychlého menu rázem stává menu pomalé. Na následujícím snímku vidíte volbu samospouště.


Zde je pak volba sekvenčního snímání, které lze vybrat jak v klasickém menu, tak i na příslušném tlačítku na horní straně přístroje. Při natáčení videosekvencí uprostřed nahoře vidíte rozlišení a kvalitu záznamu, u ikonky karty pak zbývající čas.


Klasické technické menu je jako poslední položka toho fotografického. Nabídka je vcelku tradiční a fotoaparát zde ničím nepřekvapí.


Při zobrazování snímků máte několik možností zobrazení údajů. Tento uvedený je nejrozsáhlejší. Zajímavý je především pravý sloupec s pořadovým číslem snímku a celkovým počtem, dále se signalizací blesku, vyvážením bílé, ISO citlivostí, korekcí expozice, expozičního času a clony. Následuje histogram a v posledním řádku je zleva číslo složky, číslo souboru, datum a čas pořízení. U videosekvencí je zobrazení bez expozičních údajů. Vidíte, že prostředním tlačítkem můžete videosekvenci spustit.