Sony Cyber-shot WX300: nejmenší dvacítka

V této kapitole se můžete podívat na několik ilustračních snímků.

Prostředek je ještě celkem OK, směrem k rohům se ale ostrost snižuje a s tím fotoaparát častěji považuje jednotlivé plochy za šum a obraz hodně rozmývá.

Makro fotoaparátu je ale slušné, zde lze spíše chválit. Nečekejte ale nějak velmi dobrou ostrost detailů, spíše se připravte na ustřelené pixely v pozadí.

Zde byla, pokud si dobře pamatuji, využita multiexpozice, což zpříjemnilo charakter šumu a snímek při ISO 800 nevypadá úplně nejhůř. Nepočítejte však s nějak moc dobře prokreslenými detaily ve stínech.

Tráva se kvůli agresivnímu odšumování dost maže, výraznější detaily jsou prokresleny dostatečně. Chromatická aberace je účinně potlačována.

Míra detailů je v levé části přijatelná, vpravo poněkud slabší. Odšumování u hladkých ploch funguje dobře, to fotoaparátu vcelku svědčí (horší je to s přírodními scénami).

Výrazné detaily jsou solidní, méně výrazné jsou ale dost silně odšuměné. Rohová ostrost objektivu není moc dobrá.

Zde vás může překvapit citlivost ISO 160, přestože bylo dost silné světlo. Špatná světelnost objektivu se holt projevila.

Na tomto snímku jsou zejména výrazné hrany, což fotoaparátu docela svědčí a detaily docela dobře zachovává. V protisvětle téměř nenajdete chromatickou aberaci.

Kresba je poněkud roztřepená, v pravé části méně ostrá.

Hodně vzdálené pozadí dokáže vykreslit pěkný bokeh (což je dáno i charakterem tohoto pozadí), při vyšší citlivosti ale musíte počítat s výrazným šumem.

Naopak méně vzdálené pozadí vytváří nervóznější bokeh. Opět je vidět docela velké množství ustřelených pixelů.

Střed má vcelku dobré detaily, kresba je dostatečně ostrá, směrem k rohům ostrost klesá.

V malém rozlišení umí fotoaparát vytvořit pěkné snímky i v noci. Když se na ně ale podíváte už v jen trochu vyšším rozlišení, ukážou se velké rozpatlané plochy bez detailů.