Používám dva Tamrony. To trhnutí stabilizace u Tamronů jsem si hned oblíbil a nevadí. Spíš naopak. Obraz v hledáčku zrcadlovky se na 300mm skoro nehne ­- snadno se komponuje i pozoruje krajina.
Jinak žádný problém a VC od Tamronu patří k tomu nejlepšímu s čím jsem měl možnost fotit. Stabilizaci vůbec nevypínám, pouze případně na stativ. Se stabilizací jsou bez problémů u mého Tamronu 70­-300mm VC USD ostré fotky na 300mm s časy okolo 1­/30, které fotím běžně. Žádnou degradaci ostrosti na kratší časy jsem taky nepozoroval.
Možná záleží i podle druhu objektivu, protože podobný problém popsaný v recenzi jsem měl u VR od Nikonu.
Jinak podle fotek je vidět, že se Tamron docela povedl na širokém ohnisku 16mm. Horší je to na druhém konci 300mm. Možná bylo i zbytečných i přidání těch 30mm proti staršímu Tamronu 18­-270mm PZD.

Predpokladam ze stabilizacia si pri namacknuti spuste co najrychlejsie posunie stabilizacnu sosovku do stredu, aby pri samotnej expozicii mala co najvecsi manevrovaci priestor na vsetky strany. Ak je to tak, potom to je len dobre.

Podobne trhanie obrazu vidno aj pri stabilizacii Power OIS na Panasonicoch. Pri starsom type stabilizacie Mega OIS obraz pekne plynulo ­"plaval­", kdezto pri novsej Power OIS sa casto ­"trha­" prave kvoli tomu, aby stabilizacny clen bol pocas samotnej expozicie co najviac uprostred.