UMAX Premier 3306: Jednoduchý, ale pohledný premiér
23.4.2004, Michal Spáčil, recenze
Před pár dny jsme krátce představovali tento přístroj jako žhavou novinku, dnes již můžeme nabídnout i plnou recenzi. Již dopředu můžeme prozradit, že Premier 3306 přes svou jednoduchost příjemně překvapil, pihy na kráse se však také našly.
Kapitoly článku:
- UMAX Premier 3306: Jednoduchý, ale pohledný premiér
- Ovládání a další popis
- Praktické zkušenosti
- Závěr
Design
Vzhledem k tomu, že posledním u nás recenzovaným UMAXem byl levný multifunkční přístroj AstraPix poněkud nevyvážených kvalit, byl pro nás přístroj nachystaný v zásilce od UMAXu příjemným překvapením. Není nejlehčí, to je ovšem v našich očích spíše výhodou (jakkoliv se zde mohou názory různit). V ruce působí robustně a bytelně. I když je tělo přístroje z plastu, (s vyjímkou rámu pro LCD, jenž je hliníkový), designérsky se Premier 3306 nesporně povedl.
Začněme kovovým proužkem v pravé části přístroje, v jehož rozšířené střední části najdeme modrý oválek, jenž na nás po zapnutí fotoaparátu přátelsky zabliká. Vedle něj najdeme tři vlysy, které, ač se jeví být čistě designérským tahem, ukázaly se být praktickou pomůckou proti klouzání přístroje v rukách. Do vnějšího kruhu excentricky umístěného objektivu zasahuje malým vykrojením optický hledáček. Vůbec je kulatost a oválnost hlavním znakem této novinky. Nad objektivem najdeme tři dírky, za nimiž se skrývá vestavěný mikrofon. Na čelní straně najdeme dále blesk a indikátor samospouště v podobě červené diody.
Na pravé straně najdeme plastový kryt úložného prostoru pro dvě AA baterie nebo akumulátory, hned vedle je kryt pro USB a AC konektor, tentokrát z tvrdé gumy, připevněný na obvyklé "šťopce". Ačkoliv toto řešení příliš neprožíváme, je to zde snad poprvé, kdy takto řešený kryt nemá tendenci plést se do procesu připojování kabelů k fotoaparátu. Za to patří UMAXu pochvala. Z druhé strany přístroje je pak již jen kryt na úložiště SD karty a pod ním nezakrytá zdířka pro TV OUT. Na horní hraně najdeme posuvný spínač, spoušť a mřížku reproduktoru. To ostatní již patří do odstavce o ovládání.
Ovládání
Nejdříve k ovládacím prvkům: Dvoupolohová spoušť, umístěná v průběžném kovovém proužku na horní straně, umožňuje namáčknutí a exponování bez toho, aby se při zaostřování omylem vyfotilo něco nechtěného. První "namačkávací" poloha jde lehce, při expozici ucítíme a v tichu i uslyšíme jemné cvaknutí. Na zadní straně vpravo nahoře najdeme ovládání zoomu jako tradiční "kolébku" pro palec. Pod ní je joystick pro navigaci v menu a jednokroková nastvení, korunovaný pohyblivým okružím, jímž lze zvolit režimy Nastavení fotoaparátu, Přehrávání, Automatické nastavení, Manuální nastavení a Videosekvence. Joystickem můžeme přímo měnit nastavení blesku a aktivovat samospoušť a makro režim. Nalevo od LCD displeje jsou pod sebou tlačítka pro vstup do menu, "popelnice" k mazání snímků a tlačítko pro vypnutí displeje a zobrazení podrobných údajů. Stejně jako u UMAXu AstraPix zde musíme konstatovat horší odezvu tlačítek na stisknutí.
A teď již vzhůru do menu: V kolonce Setup najdemem vypínání zvuku (přístroj je ozvučen "jarním" pípáním), nastavení automatického vypnutí při nečinnosti, reset všeho a reset čísel snímků, nastavení data a času, video mód (PAL/NTSC), jazyk a verzi firmwaru.
V režimu přehrávání najdeme v menu kromě obvyklých voleb světlost LCD, která se nastavuje odděleně pro prohlížení a pro focení, kopírování snímků z interní paměti na SD kartu a funkci DPOF, která umožňuje přidat na SD kartu informace o objednávce tisku fotografií. Příjemný je malý náhledový čtvereček, který při prohlížení zvětšeného snímku ukazuje, v kterých místech na fotce se právě pohybujeme..
V menu automatického režimu focení rozhodneme o rozlišení fotografie (3Mpix, 2Mpix, 1,2Mpix, 0,Mpix, 0,3Mpix), kompresi (Fine/Normal/Basic), použití digitálního zoomu a světlost hledáčku, také o tom, zda se bude zobrazovat pořízený snímek ještě nějakou chvíli po vyfocení (preview)
V manuálním režimu toho moc manuálního není. Jako u většiny kompaktů této třídy se nás na naši vůli ohledně clony a času nikdo neptá. Škoda! Proti předchozím volbám zde přibude jen korekce expozice, vyvážení bílé s pěti presety a manuálem a doostřování (Hard/Normal/Soft).
V režimu snímání videa můžeme změnit EV, vyvážení bílé a opět samostatně světlost LCD.
Objektiv
Trojnásobný optický zoom v rozsahu 37-111mm nepatří právě k nejrychlejším, to ale u kompaktu pro začátečníky nijak zvlášť nevadí. Světelnost F3.1 - 5.2 je dnes již těsně pod spodní hranicí průměru. Totéž lze říci o minimální zaostřovací vzdálenosti 20 cm v režimu makro. Tento údaj uvedený v manuálu ovšem musíme trošku korigovat zkušeností - příležitostně se podařilo správně zaostřit i ze vzdálenosti téměř poloviční.
Na testovacích obrazcích se projevil sklon k vytváření barevných artefaktů, někdy ovšem není snadné říct, kdo z trojice objektiv-snímač-zpracování je "viníkem." Interference byly patrné zejména při nejkratším ohnisku, tam ovšem byla jako obvykle i nejostřejší kresba.
111mm - detail
37mm - detail
LCD displej a hledáček
LCDčko o velikosti 1,5´ patří k příjemným částem fotoaparátu. Jeho rozlišení bohužel výrobce neuvádí, ale my se domníváme, že se nemá za co stydět - LCD displej je povedený, kontrastní a čitelný ne sice ze všech úhlů, ale v postačujícím rozsahu. Barvy podává mírně světlejší než ve skutečnosti. Průhledový hledáček je bohužel hodně malý.
Expozice
Co se týče expozičních režimů, Premier DC3306 zřejmě nebyl první ve frontě, když se rozdávaly. K dispozici jsou pouze dva, přičemž pokud jako kritérium použijeme skutečně jen expozici, tak je jen jeden. V automatickém i "manuálním" režimu se čas i clona počítají podle téhož vzorce a jedinou možností jak expozici ovlivnit tak zůstává nastavení EV.
Napájení
K fotoaparátu jsou standardně přiloženy dvě AA baterie, ale pozor - nejsou dobíjecí. Snaha o úspory zde tolik nevadí, zvláště když nabíječku s AA akumulátory má dnes doma skoro každý. Pohon na AA představuje proti akumulátoru velkou výhodu zvlášť na cestách, kde není možnost průběžného dobíjení. Tento UMAX však překvapil i negativně, a to velkou energetickou náročností. Jeho apetýt je značně nenasytný a při blížícím se konci baterie navíc přístroj provádí různé neočekávané manévry, zamrzává apod. Energii si zde prostě musíme hlídat.
Vzhledem k tomu, že posledním u nás recenzovaným UMAXem byl levný multifunkční přístroj AstraPix poněkud nevyvážených kvalit, byl pro nás přístroj nachystaný v zásilce od UMAXu příjemným překvapením. Není nejlehčí, to je ovšem v našich očích spíše výhodou (jakkoliv se zde mohou názory různit). V ruce působí robustně a bytelně. I když je tělo přístroje z plastu, (s vyjímkou rámu pro LCD, jenž je hliníkový), designérsky se Premier 3306 nesporně povedl.
Začněme kovovým proužkem v pravé části přístroje, v jehož rozšířené střední části najdeme modrý oválek, jenž na nás po zapnutí fotoaparátu přátelsky zabliká. Vedle něj najdeme tři vlysy, které, ač se jeví být čistě designérským tahem, ukázaly se být praktickou pomůckou proti klouzání přístroje v rukách. Do vnějšího kruhu excentricky umístěného objektivu zasahuje malým vykrojením optický hledáček. Vůbec je kulatost a oválnost hlavním znakem této novinky. Nad objektivem najdeme tři dírky, za nimiž se skrývá vestavěný mikrofon. Na čelní straně najdeme dále blesk a indikátor samospouště v podobě červené diody.
Na pravé straně najdeme plastový kryt úložného prostoru pro dvě AA baterie nebo akumulátory, hned vedle je kryt pro USB a AC konektor, tentokrát z tvrdé gumy, připevněný na obvyklé "šťopce". Ačkoliv toto řešení příliš neprožíváme, je to zde snad poprvé, kdy takto řešený kryt nemá tendenci plést se do procesu připojování kabelů k fotoaparátu. Za to patří UMAXu pochvala. Z druhé strany přístroje je pak již jen kryt na úložiště SD karty a pod ním nezakrytá zdířka pro TV OUT. Na horní hraně najdeme posuvný spínač, spoušť a mřížku reproduktoru. To ostatní již patří do odstavce o ovládání.
Ovládání
Nejdříve k ovládacím prvkům: Dvoupolohová spoušť, umístěná v průběžném kovovém proužku na horní straně, umožňuje namáčknutí a exponování bez toho, aby se při zaostřování omylem vyfotilo něco nechtěného. První "namačkávací" poloha jde lehce, při expozici ucítíme a v tichu i uslyšíme jemné cvaknutí. Na zadní straně vpravo nahoře najdeme ovládání zoomu jako tradiční "kolébku" pro palec. Pod ní je joystick pro navigaci v menu a jednokroková nastvení, korunovaný pohyblivým okružím, jímž lze zvolit režimy Nastavení fotoaparátu, Přehrávání, Automatické nastavení, Manuální nastavení a Videosekvence. Joystickem můžeme přímo měnit nastavení blesku a aktivovat samospoušť a makro režim. Nalevo od LCD displeje jsou pod sebou tlačítka pro vstup do menu, "popelnice" k mazání snímků a tlačítko pro vypnutí displeje a zobrazení podrobných údajů. Stejně jako u UMAXu AstraPix zde musíme konstatovat horší odezvu tlačítek na stisknutí.
A teď již vzhůru do menu: V kolonce Setup najdemem vypínání zvuku (přístroj je ozvučen "jarním" pípáním), nastavení automatického vypnutí při nečinnosti, reset všeho a reset čísel snímků, nastavení data a času, video mód (PAL/NTSC), jazyk a verzi firmwaru.
V režimu přehrávání najdeme v menu kromě obvyklých voleb světlost LCD, která se nastavuje odděleně pro prohlížení a pro focení, kopírování snímků z interní paměti na SD kartu a funkci DPOF, která umožňuje přidat na SD kartu informace o objednávce tisku fotografií. Příjemný je malý náhledový čtvereček, který při prohlížení zvětšeného snímku ukazuje, v kterých místech na fotce se právě pohybujeme..
V menu automatického režimu focení rozhodneme o rozlišení fotografie (3Mpix, 2Mpix, 1,2Mpix, 0,Mpix, 0,3Mpix), kompresi (Fine/Normal/Basic), použití digitálního zoomu a světlost hledáčku, také o tom, zda se bude zobrazovat pořízený snímek ještě nějakou chvíli po vyfocení (preview)
V manuálním režimu toho moc manuálního není. Jako u většiny kompaktů této třídy se nás na naši vůli ohledně clony a času nikdo neptá. Škoda! Proti předchozím volbám zde přibude jen korekce expozice, vyvážení bílé s pěti presety a manuálem a doostřování (Hard/Normal/Soft).
V režimu snímání videa můžeme změnit EV, vyvážení bílé a opět samostatně světlost LCD.
Objektiv
Trojnásobný optický zoom v rozsahu 37-111mm nepatří právě k nejrychlejším, to ale u kompaktu pro začátečníky nijak zvlášť nevadí. Světelnost F3.1 - 5.2 je dnes již těsně pod spodní hranicí průměru. Totéž lze říci o minimální zaostřovací vzdálenosti 20 cm v režimu makro. Tento údaj uvedený v manuálu ovšem musíme trošku korigovat zkušeností - příležitostně se podařilo správně zaostřit i ze vzdálenosti téměř poloviční.
Na testovacích obrazcích se projevil sklon k vytváření barevných artefaktů, někdy ovšem není snadné říct, kdo z trojice objektiv-snímač-zpracování je "viníkem." Interference byly patrné zejména při nejkratším ohnisku, tam ovšem byla jako obvykle i nejostřejší kresba.
111mm - detail
37mm - detail
LCD displej a hledáček
LCDčko o velikosti 1,5´ patří k příjemným částem fotoaparátu. Jeho rozlišení bohužel výrobce neuvádí, ale my se domníváme, že se nemá za co stydět - LCD displej je povedený, kontrastní a čitelný ne sice ze všech úhlů, ale v postačujícím rozsahu. Barvy podává mírně světlejší než ve skutečnosti. Průhledový hledáček je bohužel hodně malý.
Expozice
Co se týče expozičních režimů, Premier DC3306 zřejmě nebyl první ve frontě, když se rozdávaly. K dispozici jsou pouze dva, přičemž pokud jako kritérium použijeme skutečně jen expozici, tak je jen jeden. V automatickém i "manuálním" režimu se čas i clona počítají podle téhož vzorce a jedinou možností jak expozici ovlivnit tak zůstává nastavení EV.
Napájení
K fotoaparátu jsou standardně přiloženy dvě AA baterie, ale pozor - nejsou dobíjecí. Snaha o úspory zde tolik nevadí, zvláště když nabíječku s AA akumulátory má dnes doma skoro každý. Pohon na AA představuje proti akumulátoru velkou výhodu zvlášť na cestách, kde není možnost průběžného dobíjení. Tento UMAX však překvapil i negativně, a to velkou energetickou náročností. Jeho apetýt je značně nenasytný a při blížícím se konci baterie navíc přístroj provádí různé neočekávané manévry, zamrzává apod. Energii si zde prostě musíme hlídat.
