Zoner Photo Studio 16 PRO v testu

První částí aplikace je Import, kterým dostanete snímky do počítače a katalogu aplikace. Zdrojem samozřejmě může být prakticky cokoli od jiné složky na disku přes síťové disky až po čtečku paměťových karet a USB disky. Zoner sliboval lepší detekci již přesunutých snímků. Je pravda, že již zkopírované snímky jsou zašedlé, čímž aplikace dává na srozuměnou, že tyhle snímky by už raději importovat nechtěla. Samozřejmě je ale můžete označit a importovat znovu.

Proti verzi 15 PRO zde přibyla možnost snímky přesouvat, tedy mazat ze zdrojové lokace. Bohužel funkce takto nepracovala a volba "Přesunout" fungovala stejně jako "Kopírovat". Tedy zdrojový snímek zůstal i v původním místě a musel jsem ho smazat ručně. Takto to bylo jak při importu z paměťové karty, tak z disku. Pokud vám aplikace zatuhne při odškrtnutí položky "vytvoření podsložek", aktualizujte na novější verzi, která už má toto opraveno. Dále tu máte užitečné věci jako hromadné přiřazení autorství a copyrightu při importu, snímky lze otáčet dle EXIFu nebo jim např. nastavit atribut "jen pro čtení".

Několika úprav se dočkal i Správce. Být přesnější, změnil se úplně a po troše zvyku bych řekl, že k lepšímu. Levý sloupec nyní obsahuje vlastně všechna možná dělení v jednom. Máte tu tak oblíbené, katalog, Zoneramu, složku Obrázky i adresářovou strukturu v jednom. To, co se vám nelíbí, lze jednoduše jen sbalit a pracovat s dělením, které vám vyhovuje. Výhodu to má především v tom, že se takto lze velmi snadno přepínat mezi jednotlivými možnostmi a třeba kopírovat data z diskové struktury do připraveného katalogu bez toho, aniž byste pořád měnili styl zobrazení a podobně.

Správce nabízí klasický Průzkumník (se změněným levým i pravým sloupcem, o čemž bude ještě řeč), přibyl ale nový mód Náhled. Náhled snímku v takovém případě zmizí z levého spodního rohu a zabírá nyní drtivou většinu plochy uprostřed. Kliknutím a podržením myši se náhled zvětší na 1:1, tedy na plné rozlišení, díky čemuž se dá velmi dobře a rychle podívat, jak je na tom snímek s ostrostí a detaily. Soubory ve složkách se z prostředku přestěhovaly do spodního pásu dole. Vejde se jich tu tak sice o něco méně, ale jak již bylo řečeno, na jedné obrazovce máte najednou velký náhled, adresářové a jiné struktury nalevo a zobrazení obsahu vybrané složky dole.

Spodní pás nově umožňuje sloučit RAW a JPEG pod jednu položku, což snižuje počet položek v tomto pásu a díky tomu lze snáze pracovat s oběma soubory najednou. Pokud vám náhled připadá malý, spodní pás lze schovat (stejně jako všechny ostatní panely) a výrazně tak zvětšit plochu pro zobrazení. Toto platí i pro další moduly jako Prohlížeč, Editor a RAW.

Navíc je tu vidět, že Zoner svou aplikaci pořád aktualizuje, neboť původní verze, kterou jsem nainstaloval, neuměla mazat oba snímky zároveň při stisku klávesy Delete a uměla to jen při mazání přes menu pravého myšítka. Po aktualizaci to už umí i po stisku již zmíněné klávesy. Pravý sloupec obsahuje histogram a EXIF informace. Proti "patnáctce" se pod histogram přesunuly základní expoziční informace jako expoziční čas, clona, citlivost a ohnisková vzdálenost, pod tím je nově popis snímku, jeho název, hodnocení a přidávání značek pro snazší práci se snímky. EXIF se tedy přesunul až pod tyto hodnoty.

Po Průzkumníku a Náhledu je tu třetí režim, Mapa. I ta je novinkou. Na základě Google Maps se automaticky ukážou pozice snímků s GPS souřadnicemi, které se postupně "rozbalují". Tedy s každým přiblížením se zvyšuje rozlišení a snižuje seskupení více snímků pod jednu pozici. Kliknutím na snímek zmodrá jeho značka na mapě (resp. vznikne modročervená, pokud jde o značku pro skupinu snímků). Analogicky tomu kliknutím na značku se označí fotografie v pásu ve spodním řádku. Velmi zajímavá možnost je i v tom, že stačí snímek přetáhnout z pásu do mapy a ZPS 16 mu automaticky přiřadí GPS souřadnici do EXIFu. Takto lze přiřazovat souřadnice i skupině snímků.

Posledním čtvrtým režimem ve Správci je nový režim Porovnat. Ten se mi opravdu hodně líbil a Zoner si za tento nápad zaslouží velkou pochvalu. Můžete si vybrat dva až čtyři snímky, které lze zobrazit vedle sebe, nad sebou nebo v matici. Lze zamknout měřítko, pak se všechny náhledy synchronizují na stejnou pozici a stejné zvětšení, díky čemuž je snadné tyto snímky porovnat. Pochopitelně nechybí možnost tento zámek zrušit ,pohybovat se a zvětšovat jednotlivé snímky nezávisle.

Sice logické, ale poněkud matoucí může být výběr snímků na porovnání, kdy kliknete na náhled a pak do pásu na snímek, který chcete dát do tohoto náhledu (ten je označen červeným rámečkem, viz ukázka). Podobným způsobem vyberete i následující snímky. Matoucí je to, že spodní pás pak různě skáče, aby právě vybraný snímek v náhledu byl v pásu uprostřed (tedy, vy vyberete jeden snímek do jednoho náhledu, znáte jeho pozici na pásu, do sousedního okna chcete vybrat sousední snímek, ale kliknutím na náhled se samozřejmě celý pás restartuje. Dává to smysl, rozumněji to asi udělat nejde, ale trochu to ztěžuje práci.