Zoner Photo Studio 18: v jednoduchosti je síla

Otevřeme tedy první modul Správce. Uprostřed se tradičně objeví náhled fotografie, dole máte pás snímků v aktuálním adresáři. Nalevo jsou různé adresářové struktury ať už na disku, na cloudu nebo katalogu, vpravo jsou pak informace o snímku. Najdete tu tedy histogram nebo EXIF informace.

Pokud máte nižší rozlišení displeje, může se stát, že prostřední plocha bude malá a náhled snímku moc neprozradí. Proto jsou tu malé šipky u každého ze tří zmíněných panelů, kterými je můžete schovat. Které si schováte, to záleží na vás, klidně můžete skončit se všemi skrytými panely. Dá se to provést i klávesovými zkratkami F6, F8 a F9.

To vidíte např. zde, kdy je vidět jen náhled a všechny panely jsou schované.

V pravém sloupci najdete Histogram, informace o expozici, základní možnosti editace jako otočení snímku, automatické vylepšení, hromadné filtry, tlačítko Vytvořit (obdoba téhož ve Správci s možností tvorby HDR, panoramatu a podobně). Poté tu uvidíte zelené tlačítko Export, které slouží k exportování výsledného snímku. Asi se ptáte, proč "export" a ne "uložit". Zoner Photo Studio 18 totiž přešlo k nové struktuře a snímky neupravuje natvrdo, ale všechny úpravy ukládá do externího *.data-zps souboru. Toto platí nejen pro RAWy, ale také i pro JPEGy.

Změnou proti předchozím verzím je především menu. To má sice podobné řazení položek (strukturu), ale designem je úplně jiné. Z klasického menu s mnoha záložkami se stalo jediné tlačítko Menu, ze kterého teprve vyjede hlavní menu a případně pak další podmenu. Je zde tedy jedna úroveň zanoření navíc. Komu ale vyhovovalo více staré menu, může si jej zapnout pomocí Menu -> Zobrazit -> Menu.

Jak sami vidíte, seznam položek je podobný předchozí verzi, akorát je nyní řazení vertikální a nikoli horizontální.

V krátkosti se tedy podíváme, co máme pod jednotlivými položkami. Menu Získat dovoluje importovat snímky z různých zdrojů od paměťových karet přes skener nebo PDF soubory. Nechybí ani možnost snímat obrazovku pomocí klávesy PrintScreen.

Import funguje bezproblémově, trochu mě ale překvapilo automatické hledání snímků pro import. Při prvním spuštění se ZPS 18 rozhodlo prohledat mi celý disk, což by byly desetitisíce JPEG souborů. Naštěstí to jde stornovat, ručně vybrat složku k importu a pak se prochází to, co se procházet má. Pokud budete často importovat z jednoho místa (např. čtečky karet), pak toto dává smysl a je to spíše ku prospěchu věci.

Import do katalogu znamená vybrat si složky, které chcete mít indexované. Pak už dostanete vše seřazené podle data, případně podle klíčových slov. Ta se dají snadno zadávat do příslušného políčka a když označíte více snímků, můžete je přiřadit všem vybraným snímkům. Mají-li snímky ve výběru klíčová slova jen u některých, objeví se u nich hvězdička. Smazáním hvězdičky dojde k vložení klíčového slova ke všem ostatním označeným snímkům. Našeptávání klířových slov obsahuje pár základních slov, dalšími si je pak rozšiřujete sami,

Nyní se díváme na menu Upravit. Žádné velké překvapení, pouze v moderním duchu zjednodušování přišly ikonky o barvičky a jsou světle šedivé. Možná moderní, ale poněkud smutné a chladné, nehledě na to, že je to také méně přehledné a toto beru jako zbytečný krok zpátky. Podle barviček se snáze orientuje a víte, kam kliknout, aniž byste se nějak museli dívat na ikonky (hovořím zejména o menu nabídkách bez popisků). Nyní už musíte prohlížet změť šedivých čar a hledat správnou ikonku.

Třetí záložka se jmenuje Informace. Tady si můžete hrát s EXIFem, dělat z něj statistiky a mnoho dalšího. V záložce GPS můžete vzít soubory s GPS souřadnicemi a nechat si je zobrazit v Google Earth, je možné vzít GPX soubor a naimportovat z něj informace k fotografiím. Více o této funkci v následující kapitole.

Není tedy problém si v tomto okně vytáhnout informace z EXIFu, najdete tu ale i klíčová slova, možnost zápisu údajů o copyrightu.