Jen k tem spickovym monitorum ­- rozhodne jsou podstatne lepsi nez zminene 2mil bodu. Neni problem sehnat notebook s 1600x1200 bodu, stolni LCD maji mnohem vice ­(ale neco stoji...­). A jeste jedna uvaha ohledne bodu na LCD. Napr. 10MPx fotak ma sice 10mil bodu, ale cernobilych. Pokud pro jednoduchost pominu to, ze je v Bayerove masce 2x vice zelenych pixelu, pak se obraz sklada z asi 3.3mil RGB bodu, ktere v teto interpretaci odpovidaji LCD s 3.3mil RGB bodu ­- a to neni nic nerealneho, protoze i zmineny LCD ma 1600x1200 RGB pixelu a tedy vlastne 1600x1200x3 BW pixelu. Bohuzel to vyrobci matematicky znetvori na 10mil RGB pixelu, ale to vlastne neodpovida realite. Vyjimkou je Foveon ­(SIGMA­), ktery dokaze produkovat R, G a B pixely oddelene. Stalo by za uvahu zkusit, jak se obraz sejmuty takovym snimacem bude jevit po zobrazeni na LCD s poctem R, G a B bunek odpovidajici tomuto snimaci. Teoreticky by nemelo dojit ke zkresleni obrazu prepocitavanim atd. Co si o tom myslite jako odbornik?
S pozdravem R. Svejka

Ano, ano. Ovšem na to, co dělá Zoner a Fotošop mi stačí manuál, po výpočtech netoužím... Jinak snad doporučuji vedle přednášek pana profesora navštívit i nějaký ten kurz čtení. Pak byste si všiml, že UZNÁVÁM KOUZLO DOMÁCÍ PROJEKCE Z DYJÁČKŮ. Ale ono jde samozřejmě o něco jiného: srovnávat domácí projekci s kontrolním, PRACOVNÍM náhledem fotek na monitoru či displeji je trochu vedle. Vždyť fotka je pak prezentována v reprodukci na počítačové tiskárně, dokonce může být reprodukována fotografickou cestou z digitálních dat, nebo prostě jen zpracována běžným postupem ve fotolabu ­- a taky může být vytištěna. Chlapče, viděl jsem už hodně dobrejch a dobře vytištěnejch fotek, i z digitálu, i z diáku, i z barevnýho negativu... Vono totiž jde nakonec VO TVORBU ­- a ne VO TY ČÍSLÍČKA v rovnicích počítačovejch prográmků... A ten rozhovor je hodně školáckej, v tom se opravdu NESHODNEME.

Udivující rozhovor. Anička Tichá klade otázky jako ďábelka, jednu vtipnější než druhou. Pan profesor zase s přehledem neprůstřelného ­"akademika­" míjí fotografii jako žíznivec na veletrhu studánek ­- přece se nebudeme napájet bůhvíjakou tekutinou na nějakém reklamní monstrakci. No nic, film má své kouzlo, intimita domácí projekce dyjáčků taky, moravské víno jakbysmet ­(byť bych dal přednost bílému, červené mám raději z teplejších krajin...­). Rozhovor však trochu připomíná seminární práci, kde pro zápočet stačí jediné ­- nezapomenout si doma index...
PS: A tím nechci nijak snižovat hodnotu páně profesorových programů atd. ­- ale k čemu to všechno? Když ­"my ostatní­" máme doma zoner nebo fotošop.