Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

S rybím okem na Krétě: I.

5.6.2008, Roman Pihan, návod
Každý fotograf čas od času zatouží zobrazit svět jaksi netradičně, hravě, kreativně. Naše okolí tak sice nevypadá, ale co na tom. Jsou-li obrázky zajímavé a diváky baví, tak fotografie splnila svůj účel. Koneckonců - dokumentárních obrázků je všude dost, tak proč si tak trochu nepohrát…
Jednou z možností určených převážně majitelům DSLR je použít objektiv typu rybí oko (Fish eye). Tento objektiv dosahuje extrémně širokoúhlého záběru 180° výměnou ale za silné sférické zkreslení. Snímky jím pořízené mají proto zcela typický vzhled, který je obtížné dosáhnout v PC. Sférické zkreslení sice není problém napodobit, ale úhel záběru kolem 180° je problém. Podívejte se proto na pár obrázků a zkušeností nasbíraných při práci s tímto typem objektivu - konkrétně Canon EF 15 mm f/2.8 Fish eye - na řeckém ostrově Kréta.


Rybí oko je skvělá hračka. Zobrazuje snímky ve zvláštní perspektivě a tak mohou vzniknout zajímavé a netradiční obrázky. Na druhou stranu se s ním ale dá pořídit i hodně „solidních“ snímků.

My jsme tento objektiv používali ve spojení s full frame fotoaparátem Canon EOS 5D, jehož senzor velikosti kinofilmu dá teprve naplno vyniknout zornému úhlu a perspektivě rybího oka. Na DSLR s menším senzorem APS-C, které provedou ořez snímku, by samozřejmě efekt nebyl tak silný, i když na trhu je již objektiv typu rybí oko i pro menší senzory. Nabízí ho Nikon pod názvem Nikkor 10,5 mm DG a je určený k DSLR Nikon s menšími senzory velikosti APS-C. V každém případě ale rybí oka jsou k dispozici jen pro DSLR s výměnnými objektivy a majitelé kompaktních fotoaparátů jsou o tuto možnost ochuzeni.


Rybí oko Canon EF 15 mm f/2.8 Fish eye se podobně jako ostatní rybí oka vyznačuje pevnou neodnímatelnou sluneční clonou, vypouklou přední čočkou a absencí závitu na jakékoliv filtry. Dosahuje zorného úhlu 180° na úhlopříčce, 91° vertikálně a 142° horizontálně. Pyšní se i slušnou, i když na rybí oka vcelku standardní světelností f/2.8 a poměrně malými rozměry.


Co je to rybí oko (Fish eye)


Běžné objektivy drtivé většiny fotoaparátů mají nastavenu tzv. rectilineární projekci, která se projeví tím, že rovné hrany (přímky) ve scéně zachovají jako rovné hrany (přímky) na snímku. Aby běžný objektiv rectilineární projekce dosáhl, musí obraz v rozích natahovat – ředit. To je často vidět v rozích u extrémně širokoúhlých objektivů (méně než cca 24 mm), kde výměnou za udržení přímek dojde právě k natažení předmětů. Současně „zředění“ obrazu v rozích vede často k vinětaci (ztmavení) kresby v rozích.


Všimněte si deformovaného tvaru lampy v rohu obrazu. To je normální projev krátkých ohnisek (zde 17 mm), které výměnou za zachování přímek deformují tvar zejména blízkých předmětů v rozích kde obvykle též vinětují.


Cirkulární versus diagonální rybí oko


Rybí oko je speciální typ objektivu, který jednoduše řečeno tyto přímky nedodržuje. Přitom projekce rybím okem je také vcelku přirozená – zachovává totiž úhly. Pokud si svět kolem sebe představíte jako kouli, na kterou se promítá veškerý obraz, tak objektiv typu cirkulární rybí oko zachytí z této koule 180° všemi směry a na senzoru/filmu vytvoří kruhový obraz.


Objektiv typu cirkulární rybí oko z koule kolem vás zachytí 180° výřez všemi směry (polokouli) a na senzoru vytvoří kruhový obraz této polokoule.

Cirkulární rybí oka byly navrženy pro vědecké účely a tím, že zachytí polovinu koule (hemisféru), se hodí například na snímání celé oblohy. Pro běžné hrátky se hodí ale spíše tzv. diagonální rybí oko, což je objektiv, který obrazem vyplní celý senzor velikosti kinofilmu. Realizuje obdélníkový výřez obrazu produkovaného cirkulárním rybím okem a tím dosahuje zorného úhlu 180° jen diagonálně. Ořezem obrazu získaného cirkulárním rybím okem je možné plnohodnotně simulovat obraz získaný diagonálním rybím okem.


Cirkulární rybí oko vytvoří na senzoru obrazový kruh s černými okraji, kde je všemi směry vidět v úhlu 180° - zobrazí celou polokouli. Diagonální rybí oko sice vyplní celé políčko filmu/senzoru, ale provede výřez, a tím dosáhne zorného úhlu 180° jen na úhlopříčce, kde se dotýká zorného úhlu kruhového rybího oka. Vertikálně tak dosáhne zorného úhlu „jen“ kolem 90° a horizontálně kolem 140°.

Na trhu lze najít i speciální programy, které dokáží převést projekci realizovanou rybím okem na rectilineární projekci (fisheye-to-rectilinear conversion software). Ty z obrázku snímaného rybím okem vytvoří normální (korigovaný) snímek odpovídající ohnisku asi 12 až 13 mm. Vyžaduje to ale určité znalosti a dovednosti, které by fotograf měl uplatnit již při snímání obrázku na scéně.


Diagonální rybí oka vyplní celé políčko filmu/senzoru a hodí se proto na běžnou práci mnohem lépe než cirkulární rybí oka. Ty se používají zejména na vědecké účely – snímání oblohy atp.


Zobrazení produkované rybím okem


Deformace přímek obrazu je tím větší, čím blíže je přímka okraji obrazového pole. Vyplývá z toho, že chcete-li si „užít“ perspektivu rybího oka, je nutné linie snímku umísťovat blízko okraji. Naopak, pokud chcete deformaci přímek rybím okem co nejvíce potlačit a využít ho jen jako extrémně širokoúhlý objektiv, tak je nutné jednak vyhledávat záběry neobsahující přímky na krajích ale zejména udržovat přímky (např. horizont) přesně ve středu obrazového pole, kde deformace není žádná.




Všimněte si na sérii těchto tří obrázků, jak postupným sklápěním rybího oka dolů a tím umísťováním horizontu blíže hornímu okraji obrazového pole dochází ke stále většímu „zakřivování zeměkoule“. Vzhledem k tomu, že vertikální zorný úhel rybího oka na senzoru velikosti kinofilmu je asi 90°, tak na posledním obrázku míří objektiv již skoro kolmo dolů k zemi!


Přestože deformace přímek rybím okem je značná, dá se použít i jako běžný širokoúhlý objektiv za předpokladu, že blízko okrajů nejsou žádné přímky a že rybím okem budete fotografovat vodorovně. Dokonce se dá experimentovat i s panoramatickou fotografií složenou z více záběrů rybím okem s tím, že zorný úhel potom může dosáhnout snadno i více než 180°. Deformaci přímek u okrajů je přitom nutné vhodně v obraze ukrýt.


Poznáte, zda tento snímek je pořízen rybím okem či nikoliv? Je, a přestože je deformace přímek ukryta v obloze a v písku, kde není nijak patrná. Rybí oko se ale prozradí deformací stromů vlevo a zejména kolenem fotografa, které současně naznačuje polohu snímání – velmi nízko nad zemí, vodorovně a přestože to tak nevypadá, tak ve vzdálenosti jen asi 30 cm od stromu!


A takto to dopadne, když se mírně nadzvednete (stačí pár centimetrů) a skloníte fotoaparát dolů.


Ukryjete-li vhodně deformaci přímek, tak je možné s rybím okem snímat a složit i panorama. Na obrázku je panorama složené ze dvou snímků, čímž se zorný úhel dostal hodně nad 180. (klikněte pro zvětšení)

Příště se podíváme na praktickou práci s objektivy typu rybí oko.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.