S rybím okem na Krétě: II.
11.6.2008, Roman Pihan, návod
V minulém díle jsme popsali základní vlastnosti objektivů typu rybí oko, které již mnoho desítek let obohacují fotografický trh a nejsou-li nadužívány, produkují zajímavé obrázky, které jsou často k nalezení i v různých publikacích. Dnes popis dokončíme praktickými poznatky z práce s objektivem Canon EF 15 mm f/2.8 Fish eye.
Rybí oko a filtry
Nepříjemnost, s kterou se budete potýkat při práci s rybím okem zejména v létě, je fakt, že na rybí oko nelze nasadit žádný filtr. Není to možné z jednoduchého důvodu – při zorném úhlu 180° diagonálně si lze jen těžko představit filtr, který by bylo možné nasadit na objektiv tak, aby nebyl vidět. Cokoliv umístěné před objektivem se totiž objeví v záběru a proto je i sluneční clona pevná a velmi malá a v rozích vykrojená až k čočce.
Zadní želatinový filtr je třeba nejprve z fólie podle šablonky vystřihnout na správný tvar a poté vložit do zadního držáku v objektivu. Jen tak se u rybího oka dají používat filtry bez toho, aby byly na snímku vidět. Je to však velmi nepraktické.
Rybí oka sice nabízejí malou náhražku v podobě zadních želatinových filtrů, což znamená jen a pouze fakt, že na výstupu objektivu směrem k senzoru je malý držák na filtr, které je nutné vystřihnout z fólie. Prakticky se však s tímto uspořádáním téměř nedá pracovat, o využití polarizačního filtru, kterým je nutné otáčet a který by se právě v letním období hodil, nemůže být ani řeč. Nezbývá než se s použitím filtrů rozloučit.
Řadě snímků pořízených rybím okem a zejména v létě by polarizační filtr slušel. Zadní želatinový filtr je však natolik nepraktický, že s jeho použitím je třeba se rozloučit.
Rybí oko a hloubka ostrosti
Ohnisková vzdálenost objektivu má obecně velký vliv na hloubku ostrosti, přičemž jejím zkracováním se hloubka ostrosti zvětšuje. Rybí oka mající ohnisko kolem 15 mm mají proto obrovskou hloubku ostrosti a prakticky udržují stále vše ostré i při relativně otevřené cloně. Proto i motor zaostřovacího systému má velmi krátký chod a i když je klasické konstrukce (není to ultrazvukový systém), ostření je velmi rychlé. Pokud bychom vypočetli hloubku ostrosti pro ohnisko 15 mm a nejvíce otevřenou clonu f/2.8, tak při zaostření na 3 metry je hloubka ostrosti od 1,5 metru do nekonečna. Zavíráním clony, což je pro rybí oko typické, se hloubka ostrosti nadále zvyšuje.
Díky velké hloubce ostrosti se téměř nemusíte starat o ostření a to zejména při zavřené cloně. Na druhou stranu rybí oko vyžaduje snímat velmi zblízka – často desítky centimetrů – a tam již sledovat hloubku ostrosti nutné je.
Kompozice snímků s rybím okem
Pokud zachováte důležité přímky ve středu obrazového pole a do krajů umístíte přímky nedůležité či neidentifikovatelné, je možné s rybím okem snímat v podstatě normálně jako s běžným objektivem. Jen je třeba si zvyknout na obrovský úhel záběru, který bude vše nemilosrdně zmenšovat, protože musí velkou část světa (velký zorný úhel) vměstnat na malý senzor.
Zajímavější ale naopak bude, když se rozhodnete využít netradičního podání rybího oka a komponovat snímky takříkajíc „na zvláštno“. Rozhodně je třeba varovat před nadužíváním tohoto druhu zobrazení. Jeden, dva či tři snímky v této perspektivě pobaví, celá série, nebude-li vysloveně nápaditá, může snadno začít nudit.
Přestože rybí oko produkuje zajímavé obrázky, tak jsou „pořád stejně jiné“. Proto je třeba se bránit jeho nadužívání, aby nezačaly nudit.
Prodat podání rybího oko znamená dodržet několik zásad a vyřešit i několik problémů:
- Umístit linie (přímky) co nejvíce okraji snímku.
- To v případě horizontu země znamená sklonit objektiv výrazně dolů.
- Tím se ale v záběru objeví váš stín, stativ, vaše nohy či dokonce vaše břicho!
- Proto je třeba snímat ve výrazném předklonu a stínu se zbavit vhodným směrem světla, snímáním již ze stínu nebo až v PC retuší, na což je ale dobré myslet již na scéně.
- Snímkům s rybím okem sluší výrazné popředí – často jen pár desítek centimetrů před vámi.
- Znamená to najít takové místo a takovou kompozici, kde je výrazné, vhodné a blízké popředí a současně atraktivní pozadí v úhlu 140° až 180°. A to často není jednoduché.
Výrazné, logické a blízké popředí a současně zajímavé pozadí ve velkém úhlu – to je typická „krajinářská“ kompozice pro rybí oko. I na tomto snímku se ale objevil stín fotografa, kterého se zbavit je vzhledem k zornému úhlu objektivu při slunném dni a sluncem v zádech téměř nemožné.
Jinou možností je najít záběr, kde smyslem není kroutit horizont v krajině, ale kde jsou jiné výrazné přímky. Obvykle to bývá architektura, interiéry atp. V tom případě je možné snímat rybím okem příjemně vodorovně bez předklonu a obvykle se vyřeší i problémy se stínem.
Vděčným námětem pro rybí oko je také architektura či interiéry. Jednak umožní díky obrovskému zornému úhlu zachytit jejich velkou část a často také může vytvořit velmi zajímavou kompozici.
Expozice s rybím okem
Expozice rybím okem se nijak neliší od expozice normální s tím, že komplikací je obrovský úhel záběru a tím obrovský rozsah jasů. Na jednom snímku se často totiž potkají jak hluboké stíny, tak i vysoké jasy a nezřídka kdy přímo Slunce. Expozice se tak potýká s obvyklými problémy malého dynamického rozsahu digitálních senzorů a fotograf obvykle musí volit nějaký kompromis. V zásadě ale nic nového.
Obrovský úhel záběru často svede na jeden snímek jak hluboké stíny, tak i velmi světlá místa a to zvláště za slunného dne. Expozice je potom oříšek, nicméně s tímto jevem se často potýkají krajináři i u běžných ohnisek objektivů.
Jedna zvláštnost je u rybího oka zajímavá, a sice udržitelný čas z ruky. Všeobecně platí, že bezpečný čas pro snímky z ruky je převrácená hodnota ohniska. Rybí oko má ohnisko 15 mm a tedy bezpečný čas je 1/15 sec. Pokud se ale na záběr soustředíte, je možné udržet z ruky i výrazně delší časy. To při cloně f/2.8 umožňuje fotografovat i za velmi špatného světla z ruky, přičemž hloubka ostrosti i při cloně f/2.8 je poměrně veliká. To činní z rybího oka vynikající nástroj na noční fotografování či snímky spoře osvětlených interiérů.
Tento snímek byl pořízen v úžasné jeskyni na platu Lasithiou, kde se podle řecké báje narodil Zeus. Řada lidí tam fotografovala s bleskem a běžnými objektivy (u kompaktů s ohnisky kolem 35 mm), takže měli jen detaily. Rybí oko jednak díky úhlu záběru ale i díky z ruky udržitelnému času 0,3 vteřiny (!) při cloně f/2.8 a ISO 1600 umožnilo zachytit jeskyni tak, jak skutečně vypadala. Sférické zkreslení je sice vidět, ale nijak výrazně dojem neruší. Dlouhému času 0,3 sekundy pomohl i fakt, že fotoaparát byl opřen o zábradlí.
Rybí oka na trhu
Na trhu je pochopitelně více objektivů typu diagonální rybí oko, i když se dá konstatovat, že jsou si podobná jak vejce vejci. Jmenujme proto alespoň některé určené také pro DSLR:
- Canon EF 15 mm F2.8 Fisheye
- Nikkor 10.5 mm F2.8G AF DX IF-ED Fisheye – je určený pro menší APS-C senzory DSLR
- Nikkor 16 mm F2.8 D AF Fisheye
- Sigma 10 mm F2.8 EX DC Fisheye HSM - je určený pro menší APS-C senzory DSLR
- Sigma 15 mm F2.8 EX DG Fisheye
Závěr
Přestože se nedá čekat houfný nájezd fotografů do obchodů pro rybí oka, je nutné konstatovat, že mít rybí oko ve fotobrašně je navýsost praktická věc. Jak vyplynulo z článku i z naší zkušenosti, tak pokud není rybí oko nadužíváno, může vyprodukovat opravdu vynikající záběry a to často i normálním objektivem nepořiditelné. Navíc vzhledem k malé váze i rozměrům nijak fotobrašnu nezatíží. Všechny snímky v obou dílech byly pořízeny objektivem Canon EF 15 mm f/2.8 Fish eye na řeckém ostrově Kréta.