16­-70­/F4 už je dlouho https:­/­/www.dpreview.com­/products­/sony­/lenses­/sony_e_16_70_4_oss

Ten 18­-135 je dobrý. Jediná drobnost je, že pak nelze použít vestavěný blesk, protože objektiv je příliš dlouhý a vrhá stín.

16­-70­/4 ale není řešení. Za ty peníze to není zrovna nějaká hitparáda. Není to špatný objektiv, to rozhodně ne, ale za tu částku by měl být dokonalý, což není.

V bazaru je o cca 10k levnější.

Pak je tu ještě 18­-105­/F4 za 16000 ­(teď s cashback za 14700­), ale to je bohužel powerzoom. Ten 18­-135 je dokonce menší a má mechanický zoom, za 16000 myslím lepší volba, až na F5.6 na konci. A zase tak velký není, délka 88 mm, ten 16­-70 je 75mm.

18­-105­/f4 G je celkem tragédie na tu cenu. Kde jsou časy brutal beercanů 28­-135­/f4 apod., to kdyby dokázali přenést do moderní podoby s menším kroužkem zobrazení zvlášť, to by byla pecka. Plus powerzoom a powerostření si můžou strčit za klobouk.

Za tú cenu je to naopak unikátny objektív. Ukáž mi iný zoom pre hociktorý bezrkadlovkový systém s konštantným F4 a takýmto rozsahom ­(27­-158mm ekvivalent­). Za podobnú cenu sú akurát kompromisné F3.5­-5.6 ultrazoomové objektívy.

Jenže na co je ti konstantních F4, když kvůli rozumné kvalitě obrazu je dobré clonit aspoň na F5,6 a mít z toho spíše konstantní F5,6 objektiv? To ten F3,5­-5,6 je tak ve výsledku světelnější. Za ty peníze to opravdu není moc dobrá volba. Je excelentní na video, ale na fotky nic extra. Sám jsem chtěl přejít na Sony CSC, ale základní dva seťáky 18­-55 a 16­-50mm bych neakceptoval, 18­-105 pro fotky také není žádná sláva a dost stojí a 16­-70 je asi první objektiv, který je opticky docela fajn ­(i když také ne excelentní­), ale ta cena... Ta 18­-135mm vypadá zatím nejslibněji, co jsem slyšel.

Podľa testov, ktoré som videl, by to malo byť na F4 ostré v strede na všetkých ohniskách, vrátane 105mm ­(https:­/­/www.opticallimits.com­/sony­-alpha­-aps­-c­-lens­-tests­/991­-sony18105f4oss?start=1­). To je myslím aj viac ako sa za túto cenu dá očakávať. Pre ostré rohy treba iste pricloniť, ale pre mnoho aplikácií, ako akcie v interiéri, portréty či šport je podstatný ostrý stred, a to je na dlhom konci vzácnosť. Tie ultrazoomy nie sú podľa mojich skúseností na F5.6 bohvieako ostré, a to často ani v strede. Môj bývalý Panasonic 14­-140mm chcel na dlhom konci ostriť na F8, aby bol vôbec v strede ostrý ­(a to hovoríme o M43, takže ako F10 na APS­-C­). Rohy boli tragédia aj tak. Môj kus Sony 18­-135mm je na dlhom konci lepší ako Panasonic, ale tiež to chce F8 na celoplošnú ostrosť. Pritom je ale zase slabší na začiatku, kde sú rohy aj na F5,6 ­(F3,5 nehovoriac­) dosť slabé a chce to F8 alebo ešte lepšie F11. A čo som videl test Fuji 18­-135mm, tak to tiež nie je nijaká sláva. Pritom sú to všetko citeľne drahšie objektívy ako Sony 18­-105mm­/4.

Takže príliš nechápem s čím sa 18­-105mm porovnáva, že niekomu vychádza ako slabý za tú cenu. Jeho základná nevýhoda podľa mňa je, že je dosť veľký.

A pro full frame je povedený Tamron 28­-75­/F2.8 za pěknou cenu.

Ten ale na APS­-C není zrovna ideální. Navíc je otázka, co znamená povedený, když stojí zhruba to, co zrcadlovkový s lepším rozsahem, lepšími parametry ­(měření­) a stabilizací...

By mě nenapadlo že to nemá stabilizaci, takže když mám A5000, tak mám lepší foťák :­-D
Chtělo by to opravdu psát i co to nemá, odhadnout co je u foťáků běžný a tady to není. Třeba jen takový seznam pod článkem a taky se mě líbí když je cena i v Kč abych nemusel hledat kurz a počítat pro přehled jak je to drahá mašina.

Cena v Kč je docela problém. Nejde o pouhý přepočet dle aktuálního kurzu, každý výrobce to má jinak ­(např. u Sony se většinou přisazuje více­), jenže ani v rámci jednoho výrobce se to model od modelu liší. Takže zatímco u jednoho fotoaparátu je dolar 25 Kč s DPH ­(tedy ve výsledku levněji než v USA­), u jiného fotoaparátu stejného výrobce to může být klidně i přes 35 Kč. Takže mnohdy se to dělá dost těžko i orientačně.

35 nebo 25 je opravdu velký rozdíl, ale asi se orientačnímu přepočtu nejde vyhnout i když přesnost bude hrozná. Čtu o foťáku o kterém můžu do budoucna uvažovat a už dnes nějak počítat s jeho nákupem, vydržet a nekupovat brzo jiný, když mě ho zas někdo neukradne. Pak bude skutečná cena jiná, ale to nejspíš nebude důvod koupit jiný typ. Jeho vlastnosti je potřeba znát přesně, ale cenu jen orientačně, že je to kategorie pro mě. Nevím, že se používá o tolik jiný kurz než najdu na seznamu a žiju s hodně chybnou představou o jeho ceně. Takže kdyby byl pod článkem odhad podle zkušeností redaktora, měl bych představu správnější. Např napsat že cenu pro Česko odhaduju zhruba na 27 až 34 tisíc Kč :­-­)
Až na tu stabilizaci, kterou by mě bez příspěvku pod článkem nenapadlo zjistit, je to fakt zajímavý stroj.

Nj, někdy ty přepočty uvádím, ale občas je to docela mimo, člověk totiž nikdy neví. Co jsem se teď díval na A6300, tak různé sety odpovídají v kurz asi 24­-27 Kč za USD ­(a to jsem se díval jen v rámci jediného obchodu­). Takže u těla to vypadá na 21,5­-24 tisíc, s 16­-50mm asi na 24­-27 tisíc a s 18­-135mm přibližně na 31­-35 tisíc Kč s DPH v běžných obchodech.

Někdy je dobré se podívat do polských eshopů. Například Sony 20mm­/F2.8 se tu prodával kolem 9000, v Polsku za 6300 i s poštovným.

Cena pre Európu bola tiež ohlásená ­- telo 1050€, set s 16­-50 1150€, set s 18­-135 1450€. To už mý zmysel prepočítavať a dáva to cca 27000Kč za telo, 30000Kč s 16­-50 a asi 37000Kč s 18­-135mm. To je primerane nad X­-T20, čo je priama konkurencia. Uvidíme kde spadne X­-T30, ak naozaj príde relatívne rýchlo.

Máš mít webový prohlížeč Operu. Ta má inteligentní označování textu, takže já označím tu cenu v dolarech a nad tím mi to zobrazí bublinku s přepočtem na koruny ;­-­). Možná tuhle funkci bude mít nějaký jiný ­(podřadnější­) prohlížeč po doinstalování nějakého doplňku.

Ani A5000 nemá stabilizovaný senzor, jedine A6500.

já nepsal že senzor.

Tak potom mi nie je jasné, čo si teda chcel povedať. V čom je ako A5000 ­"lepší foťák­"? Ani jeden nemá stabilizovaný senzor a oba môžu používať rovnaké objektívy s optickou stabilizáciou.

Potom jsem to blbě pochopil, myslel jsem že objektiv nemá stabilizaci, když má, tak je foťák ok a ten můj a5000 pak už je lepší jen tím že má větší pixely, tak by mohli mít menší šum, nic víc. DR je daný asi hlavně lepší technologií čipu, tak DR bude mít větší nový čip.

Setové objektívy 16­-50mm aj 18­-135mm stabilizáciu majú. 16­-50mm je rovnaký objektív s akým sa predával aj A5000. Senzor je technologicky určite lepší ako starý 20Mpx v A5000, o niečo lepší bude nielen DR ale aj šum. Podstatne zlepšené je iste aj spracovanie obrazu vo foťáku. Ale najväčší rozdiel bude okrem výbavy tela ­(hľadáčik, ovládacie prvky, utesnenie­) v rýchlosti, ostrení a videu.

všem těmto výhodám věřím včetně DR, ale kromě šumu, ten je asi hlavně závislý na velikosti pixelu než materiálové kvalitě narozdíl od DR. šum jde jistě snížit redukcí šumu, ale s tím se ztrácí ostrost a detaily, takže porovnání by muselo být z rawu bez redukce šumu.

Šum vo finálnom obrázku je hlavne závislý na efektivite senzoru, t.j. s akou účinnosťou dokáže detekovať fotóny. To závisí na veľkosti pixelu len veľmi málo, ak hovoríme o takto veľkých pixeloch.

takže větší pixely na FF nemají pro šum význam? to mám opačný názor.

Větší pixely mají pro šum význam, ale ne absolutní. Takže tvrdit, že větší pixely mají automaticky nižší šum, je nesmysl. Výsledný šum je ovlivněn velikostí pixelů, samotným množstvím pixelů ­(velikostí čipu­) a samozřejmě i technologií čipu. Něco z toho ovlivňuje zejména šum na fotce, něco zase zejména per­-pixel šum. A zrovna 20MPx čip od Sony je znám tím, že docela šuměl.

Jinak řečeno, FF a APS­-C se stejně velkými pixely a stejnou technologií budou mít stejný per­-pixel šum, ale FF bude ve výsledku šumět méně ­(má více pixelů, takže na stejném výstupu se to lépe zamaskuje­). APS­-C a FF se stejným rozlišením logicky znamená menší šum pro FF ­(má větší pixely­), ale rozdílnou technologií může APS­-C náskok FF částečně smáznout. A dálěe např. 1­" 20MPx čipy v RX100 a nejnovějších RX100 IV mají pořád stejně velké pixely, a přesto je tam už 2­/3 EV rozdílu v šumu. Takže takhle to fakt nejde brát. 20MPx APS­-C v A5000 bude šumět více než 24MPx nebo 26MPx v moderních APS­-C. Náskok moderních technologií přebije výhodu velikosti pixelu.

Jo takže záleží na velikosti pixelu jak sám šumí a zároveň na technologii čipu. S ohledem na ten per­-pixel šum by byl nejlepší čip nové technologie se starým rozlišením :­-)

Jj, nová technologie a staré rozlišení jsou nejlepší pro nejnižší per­-pixel šum, ale to zas přicházíš o detaily. Takže ono je to o tom nalezení rozumného kompromisu, kdy máš co největší rozlišení takové, které ještě nezpůsobuje moc vysoký šum. Někteří by chtěli supernízké rozlišení, aby byl co nejnižší šum, ale nesmí se to přehánět. Pak už detaily lezou drasticky dolů, zatímco šum už v podstatě neklesá a nemá to smysl. Když se to dovede do absurdna, tak snímač s jediným pixelem by sice neměl skoro žádný šum, ale taky jediný pixel by byl úplně k ničemu, takže to opravdu chce najít to ideální míru.

Tak jistě, popisoval jsem jen tu jednu vlastnost. Kdyby rozlišení nemělo negativní vedlejší účinky, jistě bych chtěl 100 MPx, teda jen kdybych měl tak ostrý objektiv, jinak ne. Jistě jde vždy o kompromis. Jinak věřím tomu, že ten kompromis je od obecného univerzálního ideálu posunutý trochu víc k vyššímu rozlišení u většiny foťáků. To se zlepší v 22. století, kdy budou výměnné čipy, jako dnes objektivy a blesky :­-D

Tak na tie vymenne snimace sa uz tesim, uz teraz viem ze viac ako 8 MPix na akomkolvek velkom snimaci vo vecsine pripadov vobec potrebovat nebudem :­)

Ale k veci. Velkost pixelov ma podstatny vplyv na per­-pixel sum, avsak uz ovela mensi vplyv na celkovu zasumenost fotky. Ako Milan spravne povedal ­- cim su pixely mensie, tym je sice vecsi per­-pixel sum, vsak tym viac tych pixelov mame takze vieme presnejsie urcit ich priemer a sum tym lepsie zamaskovat.

Lenze je tu este jedna dolezita vec. To co som napisal vyssie, plati iba vtedy, ak sa pohybujeme na nizkych ISO. To znamena, ak si mozeme dovolit vela svetla ­(fotime cez den, v dobre osvetlenom studiu­), a­/alebo dlhy expozicny cas ­(fotime staticke sceny­).

Pokial sa ale potrebujeme pohybovat na vysokych ISO ­(napr. nocna momentka z ruky­), zacina byt ovela dolezitejsi prave per­-pixel sum, pretoze prave ten nam urcuje aku bude mat fotka farebnu vernost po odsumeni. Mozeme mat mepixelov kolko len chceme, pokial budu male a budu mat velky per­-pixel sum, tak sa nejakych tych ­"vyblitych­" ­(alebo 100­-krat vypranych bez perwolu­) farieb, zeleno­-cervenych hrudiek alebo fialoveho nadychu proste nezbavime. V takychto situaciach je prave velkost pixelov ­(a samozrejme aj technologia ich vyroby­) ovela dolezitejsia nez samotne rozlisenie, pretoze, aspon ja osobne, radsej ziskam fotku ktora bude mat sice menej detailov, ale bude farebne verna.

A fotit ciernobielo len preto, ze farebny per­-pixel sum uplne znicil farby ... to tiez nie je ktovieco :­)

Nie je to tak, pokiaľ je zdrojom fotónový šum, čo je je pravda práve na vyšších ISO. Skúsim Ti fyzikálny princíp priblížiť na jednoduchom príklade ­- majme pixel, na ktorý spadne signál, ktorý by mal zodpovedať 100 fotónom. Fotóny majú Poissonovské rozdelenie a smerodatná odchylka je potom odmocnina zo signálu, t.j. +­-10 fotónov. Pomer signál ku šumu je teda 10:1. Majme teraz 4x väčší pixel ­- na neho by potom malo spadnúť 400+­-20 fotónov, pomer signál ku šumu je 20:1. Ak sa však pozrieme na rovnakú plochu na senzore s menšími pixelmi, tak na ňu by malo prirodzene spadnúť rovnakých 400 fotónov, pričom chyba sa sčíta kvadraticky, t.j. Sqrt­(4x10^2­) = 20. To sú samozrejme identické čísla, takže po ­"downsamplingu­" má aj senzor s menšími pixelmi pomer signálu k šumu 20:1.

Takto to funguje, pokiaľ menšie pixely majú rovnakú účinnosť ­(QE­) a neprídávajú proporčne viac vyčítacieho šumu.

To ano, ale fotonovy sum nie je ani zdaleka jediny zdroj sumu na snimaci. Sum vytvara akykolvek tepelny pohyb molekul, a tiez akekolvek elektricke rusenie od dalsich obvodov blizko snimaca ­(ci priamo na nom­). Velku cast sumu tiez pridava aj samotny A­/D prevodnik.

Povedzme ze na jeden velky pixel spadne 400+­/­-20 fotonov. Ostatne zdroje sumu prispeju sumom ktory sposobi dalsiu dodatocnu odchylku v presnom urceni poctu fotonov, povedzme ekvivalentnu +­/­-20 fotonov. Vysledny pocet fotonov teda bude 400+­/­-40 fotonov, t.j. sum bude dosahovat uroven 10%.

(pre jednoduchost som odchylky iba klasicky scital­)

Teraz zmensime plochu pixelu 4x, takze pixel bude normalne snimat len 100+­/­-10 fotonov. Okolite zdroje sumu sa tym nezmenia, stale budu produkovat sum na urovni +­/­-20 fotonov. To mame 100+­/­-30 fotonov, t.j. sum bude dosahovat uz 30%.

A teraz zopakujem to co som pisal vo svojom prispevku:

Ked chceme urcit spravnu farbu nejakej plochy pozostavajucej z X pixelov, tak tieto pixely ­(zase pre jednoduchost­) spriemerujeme. Pri velkych pixeloch priemerujeme X cisel s odchylkou 10%, pri mensich pixeloch priemeruje sice menej presne cisla s odchylkou 30%, avsak mame ich 4x viac, takze za predpokladu aspon trosku rovnomerneho statistickeho rozdelenia odchylok sme schopni dosiahnut cca rovnako presny priemer. Toto je pripad, ked sa pohybujeme v oblasti nizkych ISO ­- viac mensich pixelov s vecsim per­-pixel sumom dokazeme spracovat na fotku s nie vecsim celkovym sumom.

Problem je ale v tom, ze ak sa pohybujeme v oblasti vysokych ISO, kde su odchylky uz tak velke, ze uz nie sme schopni urcit presny priemer. Priklad: Velky pixel zosnima 400+­/­-20 fotonov, avsak ostatne zdroje rusenia pridaju do tohto poctu neurcitost na urovni +­/­-300 fotonov ­(so zvysovanim ISO sa zosilnuje aj sum dany tepelnym pohybom a rusenim­). Z urciteho ­(dostatocneho­) poctu nameranych hodnot 400+­/­-320 sme este stale schopni ako­-tak urcit ze priemer je okolo 400. Lenze teraz pozor. Ak pouzijeme 4x mensie pixely, dostaneme z nich hodnoty 100+­/­-310 fotonov ­(10 fotonovy sum + 300 tepelny pohyb a rusenie­). Kedze pocet fotonov moze byt len od 0 az do nejakeho maxima ­(saturacia snimacej bunky alebo rozsah A­/D prevodnika­), dostavame vlastne hodnoty iba rozsahu od 0 az do 410, a z nich nemame sancu zistit, ze priemer by mal byt prave tych 100 fotonov. Aj keby sme tych hodnot mali hned 4x viac, nezistime to. Namiesto spravnej hodnoty 100 fotonov spriemerovanim vypocitame ze uroven svetla bola cca 205 fotonov, co samozrejme nie je pravda. Pokial snimame napriklad cervenu farbu s polovicnym jasom ­(#800000­) tak v cervenom kanali stale nasmimame nejaky pomerne vysoky, dobre spriemerovatelny pocet fotonov, avsak v ostatnych kanaloch namiesto spravnej hodnoty nasminame tych 205 fotonov a vyhodnotime to ako vyssie nenulove urovne zelenej a modrej, a tym padom tuto cervenu farbu nasmimame ako menej sytu ­(taku vyblednutu­).

A to je prave jeden z faktorov sposobujucich stratu farebnej vernosti, o ktorej som pisal, a ktora je sposobena pouzitim prilis vysokeho ISO na prilis malych pixeloch.

Tím je vidět, že na per­-pixel šumu a velikosti pixelů záleží.

Máš tam niekoľko nesprávnych predpokladov:
- fotónový šum je dominantný v drvivej väčšine situácii. Vyčítací šum pri moderných snímačoch určite netvorí polovicu. Môžeš si to skúsiť ­- urob si fotku s nasadenou krytkou pri bežnej expozícii a pozri sa do rawu, najlepšie priamo na čísla. Môžeš sa pozrieť aj na merania dynamického rozsahu, pretože to je presne to, čo vyčítací šum limituje. Pri najnovších senzoroch, ako bude v A6400, máme navyše dual gain technológiu, ktorá znižuje nárast vyčítacieho šumu pri vyšších ISO. Takže vyčítací šum sa dostáva do najtmavších častí obrázku až pri extrémne vysokých ISO.
- nie je korektný predpoklad, že vyčítací šum je nezávislý na veľkosti pixelu. Naopak, pri menších pixeloch je nižší, aj keď to nemusí byť priama úmera. Dokonca aj pri miniatúrnych snímačoch s malými pixelmi je dobre pod kontrolou. Napríklad už pred rokmi môj Nikon P330 s 1­/1.7­" senzorom dokázal bez problémov ­(na základnom ISO­) využiť 12bit prevodník.

To čo sa snažíš tvrdiť vlastne je, že A7R III by mala mať podstatne horší dynamický rozsah ako A7 III. Snáď sám uznáš, že je to nezmysel. Dokonca aj A7S II s extrémne veľkými pixelmi je lepší v DR až pri extrémnych ISO a pri nízkych je dokonca horší, keďže tam je veľký pixel s 14bit ADC nevýhodou. A v pomere signál­/šum v stredoch nijaký rozdiel nie je na ľubovoľnom ISO. Doporučujem sa pozrieť:

https:­/­/www.dxomark.com­/Cameras­/Compare­/Side­-by­-side­/Sony­-A7­-III­-versus­-Sony­-A7R­-III­-versus­-Sony­-A7S­-II _1236_1187_1047

Hmm, tak link pri kliknutí na stránke nejde, ale z notifikačného emailu áno.

Pozeram ten link a v polozke ­"Sports ­(Low­-Light ISO­)­" vidim ze A7 III umoznuje pri zachovani danej kvality ist az do ISO 3730, kdezto A7R III iba do 3523. Nie je to sice velky rozdiel, ale podla mna je dany prave tym ze A7 III ma o kusok vecsie pixely. Takze aj tato stranka potvrdzuje, ze pre toho, kto potrebuje velke ISO, ma vyznam pouzivat vecsie pixely.

A7S II by som do toho nemiesal, predsa len je to uz starsi pristroj a horsi DR na nizkych ISO by som pripisal hlavne pouzitiu starsich technologii.

Urobil som si take prakticke porovnanie. Na dpreview som si zapol recenziu A7 III, ­"Image quality overal­" a pri studiovej scene som si nastavil porovnanie A7 III, A7R III a este pre zaujimavost Nikon D5. Pri nizkych ISO ­(do 25600­) bola kvalita v JPG viacmenej vyrovnana, a cim viac megapixelov, tym detailnejsia fotka ­- presne podla ocakavania, tak ako som to pisal v predchadzajucom prispevku. V RAWoch bolo vidno vecsi per­-pixel sum, ale fotky vyzeralo celkovo cca rovnako dobre.

Ale pri vyssich ISO ­(napr. 102400­) sa situacia dramaticky zmenila. A7R III mal so svojimi malickymi pixelikmi ten per­-pixel sum uz velmi kriticky. Stiahol som si rawy pri ISO102400 zo vsetkych troch fotakov, odsumil v specializovanom programe ­(NeatImage, vzorka sumu nabrana priamo z daneho obrazku a nasledne uplne 100% odsumenie­) a resamploval na jednotnu velkost 12 MPix. Vysledok dopadol presne podla mojho mojho ocakavania: Nikon D5 so svojimi najvecsimi pixelmi ­(ma 21 MPix­) dal celkom dobry vysledok, kvalita fotky samozrejme nebola tak skvela ako pri zakladnom ISO, na ciernych plochach bolo vidno velmi slabe cerveno­-zelene hrudky, ale k fotke nemam ziadne vazne vyhrady. A7III ma 24 MPix, kvalita fotky velmi podobna, cerveno­-zelene hrudky boli len o malinko vyraznejsie.

Jednoznacne najhorsie dopadol A7RIII, cerveno­-zelene hrudky uz boli dost vyrazne a cierne plochy chytali mierny sedo­-cerveny zavoj. A7R III takuto citlivost uz evidentne nezvlada.

Neviem presne aky konkretne je pomer fotonoveho sumu k ostatnym zdrojom sumu a ako sa meni sum s velkostou pixela u tychto konkretnych fotakov, jasne je ale jedno ­- cim mensi pixel, tym horsi odstup signal­/sum a tym nizsia hodnota ISO, u ktorej mozno z rawu vysekat pouzitelnu fotku.

Preto stale tvrdim, ze velke pixely maju vyznam a umoznuju ziskat na vysokych ISO ovela kvalitnejsiu fotku.

Ono uplne postaci si porovnat bezne velkosti pixelov pouzivane u kompaktoch a velkosti pixelov u ­(bez­)zrkadloviek, pozriet sa ake maximalne ISO dane fotoaparaty zvladaju a jasne tam vidno korelaciu.

- áno, takýto rozdiel ­(medzi A7 III a A7R III­) by mohol byť daný veľkosťou pixelov. Ale bavíme sa o zanedbateľných 0,08EV. Pre porovnanie, výsledok pre prvú generáciu A7 ­(s rovnakou veľkosťou pixelov­) bol 2248, takže od A7 k A7III máme nárast o veľmi výrazných 0,73EV, daný čisto technologicky ­- asi lepšie mikrošošovky a BSI. A pre zaujímavosť, pri prvej generácii bola lepšia A7R verzia s 2746, takže presne naopak ako by si to čakal podľa veľkosti pixelu. Rovnako pri druhej, kde A7R II mala výrazne navrch oproti A7 II ­(3434 vs 2449­). Menšie, ale efektívnejšie pixely teda môžu ľahko prekonať väčšie pixely so staršou technológiou.
- tak pri ISO102400 môže byť situácia naozaj ako popisuješ, keďže pri navýšení o citlivosti o 10EV ­(oproti ISO100­) je jasné, že ten vyčítací šum bude niekde stredoch. Ale to je naozaj extrém a podľa mňa nejde v žiadnom prípade o použiteľné snímky, iba o veľkú či ešte väčšiu hrôzu. Ja som mal na mysli vysoké, ale stále použiteľné ISO, napríklad 12800, kde je fotónový šum stále dominantný.

Prave preto som uz na zaciatku zdoraznil, ze v oblasti nizkych ISO ­(kam pri FF snimacoch zaradujem aj 12800­) plne plati co pises ty, ale v oblasti vysokych ISO ­(ktore casto vyuzivam­) sa situacia zacina obracat tak ako pisem ja. Zial, pri dnesnych beznych rozliseniach presne plati co si napisal: ­"nejde v žiadnom prípade o použiteľné snímky, iba o veľkú či ešte väčšiu hrôzu­". Preto hladam sposoby ako by ta hrozna mohla byt mensia a preto som vyjadril postoj, ze cim vecsie pixely, tym je fotka na takychto extremnych ISO pouzitelnejsia.

"Menšie, ale efektívnejšie pixely teda môžu ľahko prekonať väčšie pixely so staršou technológiou­"
=> Tak o tomto sa hadam ani nemusime bavit. To by som si kludne mohol porovnam moj starsi 2 MPix Olympus C­-2 s pixelmi velkymi 3.3 um s novsim 12 MPix Panasonicom FZ200 ktory ma 1.5 um pixely. A zistil by som ze tie mensie pixely maju paradoxne oooovela vecsi DR a ooovela mensi sum a zastancovia vyssich rozliseni by mohli jasat :­)
Preto sa vzdy snazim porovnavat fotaky z rovnakeho alebo aspon priblizne rovnakeho casoveho obdobia.

Ok, ak 12800 je pre Teba nízke ISO, tak potom chápam ;­)

Pre mňa je 12800 horný limit, ktorý na A7 III bežne používam. Otestoval som 25600, s privretím oboch očí sa to dá, ale použil by som to len ako úplnú núdzovku. Zatiaľ sa som to nepotreboval.

Presne tak, väčšie pixely pri FF nemajú význam. A7 III s 24Mpx a A7R III s 42Mpx majú veľmi podobný šum vo finálnom obrázku zobrazenom v rovnakej veľkosti a rozlíšení. Líši sa samozrejme per pixel šum, ale to sa zrovná rôznym počtom pixelov ­(ako bolo povedané­), takže podstatná je celková plocha a účinnosť. Pri rovnakej ploche senzoru rozhoduje účinnosť.

Mnoho ľudí si myslí, že väčšie senzory šumia menej pretože majú väčšie pixely, ale to nie je pravda. Napríklad snímač v A7R III má veľmi podobnú veľkosť pixelov ako ten Tvoj v A5000, napriek tomu je vo finálnom obrázku pri rovnakej expozícii výrazne menej šumu, a nie je to len kvôli lepšej účinnosti, ale hlavne kvôli väčšej celkovej ploche snímača ­(a teda väčšiemu počtu pixelov­).

Jeden obrázok snáď povie viac ako mnoho slov ­(A3000 má rovnaký 20Mpx senzor ako A5000; A6400 bude mať asi rovnaký senzor ako A6500­):

https:­/­/www.dpreview.com­/reviews­/image­-comparison?attr18=daylight&attr13_0=sony_a3000&attr13_1­=sony_a7riii&attr13_2=sony_a6500&attr13_3=sony_a7ii­i&attr15_0=raw&attr15_1=raw&attr15_2=raw&attr15_3=ra­w&attr16_0=6400&attr16_1=6400&attr16_2=6400&attr16_3=640­0&attr126_1=1&attr171_2=1&normalization=compare&widge­t=1&x=­-0.08709423159273519&y=­-0.1635933045793121

Mno to sice jo, ale on je trochu rozdíl ­(to chápej jako nadsázku, ve skutečnosti je ten rozdíl obrovský­) mezi 4K videem z telefonu a 4K videem ze skoro celé plochy snímače formátu APS­-C ­- 20 Mpx videem zmenšeným na 8 Mpx video.

Zejména při takovém nočním natáčení lze předpokládat, že z toho foťáku stále poleze dost slušné 4K video ­(za určitých podmínek­), zatímco taková noc s reálným rozlišením 4K videa z telefonu zamává jak vichr s uschlým listím na stromě a to pak dramaticky klesne na nějakou mazanici, která bude mít reálně sotva FullHD rozlišení.

Oproti A6300 to síce nie je revolúcia, ale prináša to mnohé drobné vylepšenia, ktoré pri Sony v nižších cenovej kategérii dlho chýbali. Dotykový displej umožní rýchlu voľbu ostriacej oblasti pre foto aj video. Pri absencii joysticku je toto podľa mňa najväčšia ergonomická slabina A6000­/A6300. Výklopný displej umožní selfíčka a vlogy ­(bez nutnosti externého monitoru či párovania s mobilom­). Displej by už nemal nepoužiteľne stmavnúť pri 4K a nový procesor snáď vyriešil aj notorické prehrievanie pri A6300 vo videu. Správy hovoria aj o absencii 30min limitu, uvidíme či to bude mať aj EU verzia. Intervalometer vo foťáku pre timelapse videá. Jpeg by mal byť tiež vylepšený.

K tomu samozrejme celé vylepšenie AF systému s lepším rozpoznávaním objektov a detekciou tváre­/očí aj pri trackingu ­(a nie iba zvlášť ako teraz­), detekciou očí zvierat, jednoduchšou inicializáciou sledovania pomocou dotykáča atď.

Veľká škoda absencie stabilizácie senzoru, to Sony v tejto cenovej kategórii zrejme nechce poskytnúť. Inak podľa mňa pekný update, za tú cenu, najmä pre majiteľov A6000 či starších NEXov. Časom cena pôjde určite podstatne nižšie a môže z toho byť nová ­"A6000­".

Uvidíme čo X­-T30, ak tam Fuji nekompromisne hodí 4K­/60p 10bit z X­-T3, tak to bude zaujímavé. Trochu sa však obávam, či to v malom tele rozchodia ­(aj pri X­-T20 je 4K video menej kvalitné ako pri X­-T2­).

V každém případě si buď jistý, že poznáš ten dramatický rozdíl z 0.09 na 0.02 vteřiny :­-D.

Dnes jsem fotil s Dynaxem 505si a než mi dal mozek signál do prstu na namáčklé spoušti, stejně se ta scéna změnila tak, že bych stejně nevyfotil, co jsem původně chtěl, a bylo by mi ostření za 0.00prd sekundy stejnak úplně k ničemu :­-D