Napadla ma taka vec. Pri FF zacina difrakcia viditelne kazit fotky niekde okolo F30, na APS-C je to F16 az F22, pri malych kompaktovych cipoch 1/2.3" je to niekde okolo F5 az F6. Pri akom F zacne difrakcia kazit fotky na takto malinkom cipe ? Extrapolaciou vyssie spomenutych hodnot som sa dostal k cislu okolo F1.4 - co by znamenalo, ze pri F2.4 by to uz bola dost katastrofa.
Zase na druhej strane, vdaka velmi nizkemu rozliseniu tu difrakciu nebude hned vidno, takze by to nemuselo byt az take hrozne. V kazdom pripade, som zvedavy na nejake realne zabery z tychto pidi-foto-modulov...
Odpovědět1 0
Nějak tam máš chyby ve výpočtu. Vždyť ty 1/2,3" čipy, kterým jsi spočítal difrakci na F5 až F6 mají skoro stejně tak velké pixely jako tento senzor. Pak nerozumím tomu, jak jsi mohl dojít k číslu F1,4, když se velikost pixelů liší jen o pár desítek procent a ne mnohonásobně. Ostatně i nedávno testovaný mobil od Xiaomi se stejně tak velkými pixely a trochu lepší světelností F2 ukázal, že dokáže s maličkými pixely kreslit opravdu velmi ostře. O difrakci bych se nebál ani v nejmenším.
Odpovědět0 0
Nie, v prvom kroku som sa snazil odhadnut relativnu velkost rozostrenia difrakciou vzhladom na velkost samotneho cipu. Cize tych F1.4 plati v pripade ak by mal cip rozlisenie rovnake ako cipy 1/2.3". Kedze je rozlisenie podstatne nizsie, dodal som ze to nebude take hrozne.
Problem u difrakcie je v tom ze sa neda tak jednoducho "ohranicit" ako hlbka ostrosti. Nezaostreny bodovy zdroj svetla sa zobrazi ako kruh o presne danej velkosti (technicke nedokonalosti objektivov kaziace bookeh teraz zanedbam). Lenze pod vplyvom difrakcie (ktora tiez rozostruje) sa nezobrazi ako jasne ohraniceny kruh, ale ako viac rozostrenych kruhov postupne slabnucich s rastucim polomerom. Nemozno preto urcit, ze pri urcitej clone do urcitej pixelovej hustory difrakcnia nie je, a nad tuto hustotu uz je. Ona ta difrakcia je vzdy, len pri vecsich pixeloch sa prejavuje menej.
Odpovědět0 0