Crop faktor a přepočtené (ekvivalentní) zvětšení objektivů
31.1.2013, Milan Šurkala, návod
U každého objektivu výrobce udává jeho zvětšení. Tento parametr hovoří o skutečném zvětšení objektivu, co se však stane, když objektiv dáme na tělo s menším APS-C snímačem? Co se stane v takovém případě?
Kapitoly článku:
V dnešním článku jsme se názorně podívali, jak je to se zvětšením objektivu při použití na full frame a APS-C fotoaparátech. Je nutné si uvědomit, že existuje několik různých zvětšení a každé z nich říká něco jiného. Prvně tu máme reálné zvětšení objektivu, které hovoří o tom, jak se zobrazí např. milimetr objektu na milimetru snímače. Tato veličina je nezávislá na velikosti čipu. Objektiv se zvětšením 1:1 vždy zobrazí milimetrový objekt na milimetr snímače a je jedno, jak je velký.
Pak zde máme přepočtené zvětšení (stejně jako u ohniskových vzdáleností přepočtení na 35mm kinofilm - ani zde se reálné zvětšení stejně jako reálná ohnisková vzdálenost nemění, mění se ale praktické projevy pro výsledný snímek). U menšího APS-C čipu se crop faktor projevuje na kompozici scény. Zatímco např. zhruba 24mm objekt zabere na 36mm full frame snímači jen dvě třetiny, u 24mm APS-C čipu zabere celou plochu čipu a objekt se jeví mnohem větší. Nicméně i toto zvětšení je jen teoretické a jde jen o tom, jak moc se jeví objekt zvětšený. Díky crop faktoru 1,5 tak teoreticky musí mít full frame čip 2,25× vyšší rozlišení, aby vykreslil stejné detaily objektu (stejný počet pixelů pro daný objekt) za předpokladu, že to je objektiv schopen vykreslit.
Jako poslední tu tedy máme praktické zvětšení, tedy skutečné množství detailů. Jak jsme si ukázali na testovacích snímcích, v praxi přináší APS-C čip opravdu více detailů a pro lepší makro je větší přepočtené zvětšení důležité (přestože reálné objektivu je shodné). Na druhou stranu se zvětšujícími se citlivostmi je vidět, že full frame snímač má nižší šum a vyšší přepočtené rozlišení při focení s APS-C čipem se začne ztrácet. Pochopitelně to, zda vůbec, případně kdy a jak moc bude skutečně praktické zvětšení u full frame snímače větší, záleží na rozdílů rozlišení snímačů, jejich šumových charakteristikách a samozřejmě i kvalitě objektivu. My jsme si ukázali, že na nízkých citlivostech měl v detailech převahu APS-C fotoaparát, zatímco při vysokých citlivostech měly tytéž testovací kombinace fotoaparátu a objektivu lepší detaily u full frame varianty.
Pak zde máme přepočtené zvětšení (stejně jako u ohniskových vzdáleností přepočtení na 35mm kinofilm - ani zde se reálné zvětšení stejně jako reálná ohnisková vzdálenost nemění, mění se ale praktické projevy pro výsledný snímek). U menšího APS-C čipu se crop faktor projevuje na kompozici scény. Zatímco např. zhruba 24mm objekt zabere na 36mm full frame snímači jen dvě třetiny, u 24mm APS-C čipu zabere celou plochu čipu a objekt se jeví mnohem větší. Nicméně i toto zvětšení je jen teoretické a jde jen o tom, jak moc se jeví objekt zvětšený. Díky crop faktoru 1,5 tak teoreticky musí mít full frame čip 2,25× vyšší rozlišení, aby vykreslil stejné detaily objektu (stejný počet pixelů pro daný objekt) za předpokladu, že to je objektiv schopen vykreslit.
Jako poslední tu tedy máme praktické zvětšení, tedy skutečné množství detailů. Jak jsme si ukázali na testovacích snímcích, v praxi přináší APS-C čip opravdu více detailů a pro lepší makro je větší přepočtené zvětšení důležité (přestože reálné objektivu je shodné). Na druhou stranu se zvětšujícími se citlivostmi je vidět, že full frame snímač má nižší šum a vyšší přepočtené rozlišení při focení s APS-C čipem se začne ztrácet. Pochopitelně to, zda vůbec, případně kdy a jak moc bude skutečně praktické zvětšení u full frame snímače větší, záleží na rozdílů rozlišení snímačů, jejich šumových charakteristikách a samozřejmě i kvalitě objektivu. My jsme si ukázali, že na nízkých citlivostech měl v detailech převahu APS-C fotoaparát, zatímco při vysokých citlivostech měly tytéž testovací kombinace fotoaparátu a objektivu lepší detaily u full frame varianty.
