Stativ - nejlepší přítel fotografa

Kam jinam byste měli vzít svoji třetí ruku s sebou, než na fotografování krajiny. Důvodů je mnoho a v této kapitole bych je rád postupně rozebral. Některé z nich budou platit i pro kapitoly další - jedná se zejména o technickou stránku problematiky a tou bych také rád začal. Následně se pokusím vše názorně ukázat na fotografiích.

Je to právě krajinářská fotografie, kde potřebujeme mít ostré snímky s detaily, které ve výsledné zvětšenině na papíře zaujmou každého diváka. Většina levných objektivů ideálně kreslí na středních clonových číslech (F8, F11) což má za následek delší expoziční časy a to ve spojení s delšími ohnisky znamená vyšší riziko vzniku neostrosti snímku. Druhým argumentem pro vyšší clonová čísla je fakt, že v krajinářské fotografii požadujeme mít co největší hloubku ostrosti a té lze dosáhnout opět pouze vyšším clonovým číslem.

Známý francouzský fotograf a zároveň zakladatel fotožurnalistiky Henri Cartier-Bresson jednou řekl: "Ostrost je buržoazní myšlenkou." (Sharpness is a bourgeois concept..). Pro nás, nadšené fotografy, je však ostrost základním předpokladem zvládnuté technické stránky fotografie, které lze bravurně dosáhnout pouze za předpokladu, že si uvědomíme základní technická fakta.

Doba, kdy platila jednoduchá poučka, že optimální čas pro pořízení ostré fotografie z ruky je roven převrácené hodnotě použitého ohniska, je pryč s příchodem digitálních zrcadlovek (DSLR). Mnoho fotografů, kteří přešli z kinofilmových zrcadlovek na DSLR však tuto poučku používají dále a diví se, že jim ten objektiv nějak špatně "kreslí". Neuvědomují si však, že v případě DLSR je stativ ještě více nezbytnou součástí fotopříslušenství než u kinofilmových zrcadlovek (platí to však i pro kompakty).

Kámen úrazu spočívá v menších rozměrech snímacího čipu DSLR. Pokud nevlastníte zrcadlovku s full-frame snímacím čipem, který má shodný rozměr jako kinofilmové políčko (36 x 24 mm) musíte vzít v potaz tzv. crop factor (crop factor = 36 / šířka snímacího čipu vaší DSLR v mm). Obraz promítaný na snímací čip menší než full-frame musí být zvětšen více než obraz promítaný na čip s kinofilmovými rozměry. Z toho důvodu je rozmazání způsobené pohybem kamery násobeno též. Při ohniskové vzdálenosti 100 mm a snímacím čipem s crop factorem 1,5 je to stejné, jako kdybyste snímali full-frame čipem s objektivem o ohniskové vzdálenosti 100 mm x 1,5 = 150 mm.

V případě DSLR má na ostrost vliv ještě získávání barvy pixelu pomocí Bayerovy masky a rozlišení snímacího čipu, které se podle renomovaného serveru DPanswers projeví při výpočtu optimálního expozičního času dalším násobením ohniskové vzdálenosti 2x. Pokud všechna tato fakta shrneme do jednoho vzorce vycházejícího z myšlenky, že optimální expoziční čas je převrácenou hodnotou ohniska objektivu, dostaneme:

Pro lepší názornost byly v následující tabulce pro 100 mm objektiv a DSLR modelů různých výrobců s různými crop factory vypočítány hraniční časy pro fotografování z ruky. Podrobnější údaje o crop factoru všech modelů fotoaparátů lze nalézt například na Wikipedii.

Z tabulky můžete vidět, že u DSLR opravdu neplatí pravidlo, že pro fotografování z ruky je optimální expoziční čas pouze převrácenou ohniskovou vzdáleností objektivu. Někteří by mohli namítat, že toto je vše pouze teorie. Podívejme se tedy na srovnání fotografií pořízených z ruky a stativu, zdali na nich opravdu uvidíme rozdíl a potvrdí se tak, že stativ je nezbytnou součástí každého fotografa krajináře, pokud chce využívat možnosti svého fotografického vybavení naplno.

Při širších ohniscích není pohybová neostrost tak znatelná jako v případě teleobjektivu, nicméně hrozí též neostrost snímku způsobená tzv. "plíživou" neostrostí, která není na první pohled tolik znatelná jako neostrost pohybová. Má však za následek též degradaci snímku.

Následující snímky jsou pořízeny teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 200 mm, který se v krajinářské fotografii běžně používá na fotografování zajímavých "výřezů" z krajiny. Byl použit Canon EOS 400D, který má crop factor 1,6, proto by snímky měly být stejně ostré při fotografování jak z ruky, tak stativu s expozičními časy 1/640 s a kratšími. Všechny snímky jsou uvedeny jako výřezy 1:1 z originálního snímku.

Jak můžete sami vidět na testovacích snímcích, rozdíl mezi fotografováním bez stativu a se stativem je velký. Potvrdil se zároveň teoretický výpočet, že bezpečný čas pro snímání z ruky pro objektiv s 200 mm ohniskem a fotoaparátem s crop factorem 1,6 je kolem 1/640 s, jelikož snímky pořízené s expozičními časy 1/320 s se již značně liší svojí ostrostí. Pokud bychom použili pravidlo, že bezpečný expoziční čas na snímání z ruky je pouze převrácená hodnota ohniska objektivu, můžete sami vidět, jak by dopadl výsledek. "Udržet to z ruky" je opravdu těžší než si myslíte...

Po technické stránce nám může stativ velice pomoci, neplatí to pouze u krajinářské fotografie - ostrost snímků je žádoucí i v dalších fotografických disciplínách - makrofotografie, fotografování zvířat atd.

Vedle technické kvality fotografie spočívá přínos stativu při použití v krajinářské fotografii také v možnostech kompozice. Díky stativu si můžete promyslet kompozici ještě před tím, než začnete fotografovat. Stativ vás donutí více přemýšlet nad záběrem, který právě fotografujete a je to právě stativ, který přispěje k tomu, že si domů neodnesete desítky snímků všeho kolem sebe, ale naopak pouze několik kvalitních fotografií. Před tím, než začnete rozkládat stativ, si dobře rozmyslíte, zdali je daná scéna zajímavá a stojí za to ji fotografovat. Pokud již toto úsilí podstoupíte, budete danému záběru věnovat určitě více tvůrčí energie, než když pouze přiložíte hledáček k oku a "cvakáte".

V následující kapitole se podíváme, co dalšího nám může stativ nabídnout, je to kreativita. Jako příklad na kreativní využití stativu jsem si vybral téma "stativ a voda".