www.digimanie.cz
>
>

Tipy a Triky nejen pro začátečníky, díl 8. - Lze nahradit barevné a jiné filtry softwarově?

Tipy a Triky nejen pro začátečníky, díl 8. - Lze nahradit barevné a jiné filtry softwarově?
, , článek
Zlatá éra fotografických filtrů je pravděpodobně nenávratně pryč. Po nástupu digitální fotografie a s obrovským nárůstem možností úpravy fotografií v PC je mnohem jednoduší realizovat je softwarově. Je to ovšem pravda? Dají se všechny filtry v PC zcela nahradit? Jaké jsou kompromisy a omezení?
reklama
Fotografický filtr má jednu nespornou výhodu. Jemu příslušející efekt realizuje optickou cestou a na senzor případně film tak dopadá již hotový obraz. Z toho plyne, že senzor/film se může plně soustředit na kvalitní záznam obrazu již po realizaci efektu filtrem a případné úpravy v PC se omezí jen na jemné doladění expozice, kontrastu atp. Naopak realizují-li se filtry softwarově, změny se provádí až ve finálních digitálních datech a mají-li být výrazné, je možné se snadno dostat na limit kvality digitálního obrazu. Podívejme se nyní na jednotlivé v praxi používané filtry a diskutujme možnost jejich softwarové náhrady ve vztahu ke kvalitě výsledku:

UV filtr

I když se tradují nejrůznější jiné údaje, UV filtr je pro digitální fotografii zcela zbytečný. Každý senzor má přes sebou nejrůznější filtry, které vyrovnávají citlivost senzoru ve vztahu k citlivosti lidského oka. V rámci těchto filtrů je přímo na senzoru realizován i UV filtr a tak jeho použití na objektivu je zcela zbytečné. Úloha, která mu však může zůstat, je mechanická ochrana objektivu a ochrana přes znečištěním.

Skylight filtr

Podobně jako UV filtr je na tom i skylight filtr. Ten na rozdíl od UV filtru má ale barevný nádech (obvykle do růžova) s cílem odstranit přebytek modrého světla vyskytujícího se ve větším množství ve vyšších nadmořských výškách. Jeho účinek je ale poměrně slabý a tak není velký problém ho nahradit správným vyvážením bílé či podobně jako barevné filtry ho realizovat až v PC.




Před senzorem je celá řada masek a filtrů, které spolehlivě odfiltrují infračervené i ultrafialové světlo.

Polarizační filtr

Zcela opačně je na tom polarizační filtr. Jeho účinek není totiž možné nijak nahradit. Z logiky jeho fungování se totiž neprojevuje v celé ploše obrazu stejně, ale různé body scény ovlivňuje podle toho, jak polarizované odrážejí či vysílají světlo. Tím téměř vylučuje jeho softwarovou náhradu – každé místo obrazu by bylo totiž nutné upravovat v PC jinak což je téměř nemožné. Úpravy v PC komplikuje i fakt, že účinek polarizačního filtru je v závislosti na počasí, denní a roční době buď žádný nebo velmi silný až brutální. Pokud tedy některé filtry přežily nástup digitální fotografie, budou to zcela jistě polarizační filtry, které by neměly chybět v brašně žádného digitálního fotografa. A žádné PC ho nedokáže nahradit.




Účinek polarizačního filtru nelze v PC nahradit. Ztmavuje oblohu, zvýrazňuje mraky, sytí barvy, likviduje odlesky atd.

Šedý přechodový filtr

Šedý přechodový filtr je poněkud jiný příběh. Jeho náhrada není v principu nijak problematická – prostě se jedna část obrazu (třeba horní) ztmaví zatímco spodek se nechá beze změny. Zcela stejně totiž funguje přechodový filtr. Má to ale háček a sice omezený dynamický rozsah většiny digitálních fotoaparátů.
¨
Každý se jistě setkal se situací, kdy rozsah jasů scény (rozdíl jasu nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu) je tak velký, že oboje naráz digitální fotoaparát není schopen zaznamenat. Obvykle světlé části scény (často obloha) pak většinou končí v přepálené bílé – jednolité čistě bílé ploše bez kresby. Pryč jsou obláčky, krásný nachový nádech oblohy s jemnou kresbou atp. Jen velká bílá plocha – prostě plech.

A tady nastupuje do hry přechodový filtr. Pokud optickou cestou a ještě před záznamem ztmavíme světlé části scény (obloha) a zbytek necháme beze změny, digitální senzor bude mít šanci zaznamenat kresbu ve světlých i tmavých částech současně. Bez přechodového filtru nám nikdy oboje současně nezaznamená a následné úpravy v PC budou tak zcela neúčinné. Z přepálené oblohy již žádné mraky nikdy nevydolujete, ledaže byste je domalovali. Závěr – pokud se setkáváte s problémem přepálené bílé (často v krajinářské fotografii či architektuře) je přechodový filtr téměř povinnou výbavou digibrašny! Žádné PC vám ho totiž nenahradí.



Šedý přechodový filtr v kombinaci s polarizačním filtrem umožnil digitálně a kvalitně nasnímat tuto velmi kontrastní scénu.

Neutrální šedý filtr

Fotografové většinou bojují s nedostatkem světla a výsledkem prohraného boje jsou potom nehezké rozmazané či zašuměné fotografie. Může se proto jevit paradoxní diskutovat neutrální šedý filtr, který naopak světlu brání. Má ale svůj význam ve dvou situacích:
    1. Chcete fotografovat např. tekoucí vodu za denního světla a vodu na výsledné fotografii rozmazat. K tomu je třeba dlouhý expoziční čas – typicky 0,5 - 4 vteřiny a to je za denního světla příliš dlouho. I když maximálně zavřete clonu (řada kompaktních fotoaparátů má maximální hodnotu clony jen f/8), snímek bude s takto dlouhým časem přeexponovaný. Potřebujete tedy šedý neutrální filtr.
    2. Fotografujete za denního světla s bleskem v režimu fill-in a narazíte na limit synchronizačního času blesku (X-sync). Ten vám nedovolí již zkracovat čas (typický X-sync čas je cca 1/125 až 1/200 sec) a nezbývá než nastavit vyšší clonové číslo. Tím se ale zvýší hloubka ostrosti! Pokud je to nežádoucí, opět přijde na scénu šedý filtr.
A ani v jednom z těchto dvou případů vám PC bohužel nijak nepomůže.




Fotografie tekoucí vody jsou velmi atraktivní, jsou-li snímány dlouhým expozičním časem. Neutrální šedý filtr to umožní.

Barevné filtry

Nepřeberné množství barevných filtrů na trhu prožívalo zlatou éru v době klasické – zejména černobílé fotografie. Jejich používání v době digitální fotografie se silně redukovalo, protože barevné efekty lze snadno, zkusmo a vratně realizovat na PC. Navíc hrát si na PC s barvami fotografie patří k oblíbené zábavě a optický filtr by jí jen kazil.

Jen 256 hodnot na barvu!
Má to ale háček. Pokud totiž snímáte do běžného JPEG formátu , tak na každou ze 3 barev v barevném prostoru RGB připadá pouhých 256 úrovní – od černé až po zcela sytou barvu. 256 barev je tak velmi, velmi málo a oko je schopné těchto 256 úrovní při přímém porovnání d okonce rozeznat. Jakékoliv úpravy prováděné na těchto digitálních datech manipulují s uvedenými 256 hodnotami a vždy tak situaci jen a jen zhoršují.




Realizovat barevný filtr v PC je snadné a řada programů na má přímo volby. Např. Adobe Photoshop nabízí možnost z výběru typických barevných filtrů podle názvů (1) nebo zadat přímo barvu filtru (2) a určovat sílu efektu (3).

Barevný filtr se totiž softwarově realizuje právě tak, že manipuluje s barevnou informací v jednotlivých kanálech a tím optický filtr simuluje. Může se tak stát, že z 256 úrovní se díky manipulaci stane jen 100 úrovní a to v sytých barvách může být již vidět prostým okem. Na obrázku se potom objeví barevné fleky a tomuto jevu se říká pasterizace.

Optické vyvážení bílé
Jiný důvod pro použití barevných filtrů jsou limity vyvážení bílé. Fotografujete-li v silně červeném světle (např. halogeny), není problém správným vyvážením bílé červený nádech zlikvidovat. Je třeba se ale uvědomit, že vyvážení bílé se provádí ve fotoaparátu až softwarově „za senzorem“ a tak v červeném světle budou červené pixely na senzoru drážděny mnohem silněji než zelené pixely a modré se budou vysloveně „flákat“. Na kvalitě obrazu to může být velmi znát – zejména pak hrozí přepaly v červeném kanále. Optický modrý filtr tento problém odstraní a dráždění jednotlivých RGB kanálů vyrovná.

Efektové filtry

Filtry, kterým v digitální éře již pravděpodobně odzvonilo, jsou efektové filtry – různé hvězdičky, kolečka, rámečky atp. Jejich náhrada v PC je velmi snadná a při příležitostném použití se nevyplatí investovat nemálo peněz do specializovaného filtru. Navíc PC umožní tolik možností a efektů, že se jim ani široká nabídka efektových filtrů nemůže vyrovnat.
Autor: Roman Pihan

Vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Nejnovější články
Sony vyvinulo BSI senzor s globální závěrkou Sony vyvinulo BSI senzor s globální závěrkou
Sony oznámilo vývoj nového 20MPx snímače, který bude vybaven systémem globální závěrky pro absenci nepříjemného rolling shutter efektu ve spojení s technologií BSI. Tato kombinace je zatím netradiční.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Zenit ukázal supersvětelný Zenitar 0,95/50 pro Sony FE Zenit ukázal supersvětelný Zenitar 0,95/50 pro Sony FE
V nabídce ruského výrobce objektivů KMZ se pod značkou Zenit objevuje supersvětelná novinka Zenitar 0,95/50. Podporuje full frame CSC fotoaparáty Sony a slibuje extrémně dobrou světelnost F0,95.
17.3.2019, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Samyang uvádí objektiv AF 85mm F1.4 FE pro CSC Sony Samyang uvádí objektiv AF 85mm F1.4 FE pro CSC Sony
Čtvrtým objektivem, který byl představen společností Samyang v rámci 2019 Spring Collection, je model AF 85mm F1.4 FE. Jak už napovídá název, je určen pro Sony CSC fotoaparáty a má i podporu autofokusu.
17.3.2019, aktualita, Milan Šurkala
Lensbaby představilo objektiv Edge 35 Optic Lensbaby představilo objektiv Edge 35 Optic
Společnost Lensbaby představila svůj další objektiv řady Edge Optic. Tentokrát jde o širokoúhlý model Edge 35 Optic s 35mm ohniskovou vzdáleností, který je kompatibilní s Optic Swap System, konkrétně s Composer Pro II.
15.3.2019, aktualita, Milan Šurkala
Huawei při propagaci telefonu opět zveřejnil fotku z fotobanky Huawei při propagaci telefonu opět zveřejnil fotku z fotobanky
Některé firmy se nepoučí a Huawei je očividně jednou z nich. Na propagačních teaserech lákající na uvedení nových vlajkových lodí P30 a P30 Pro opět nebyly fotografie pořízené mobilem, ale snímky z fotobanky.
14.3.2019, aktualita, Milan Šurkala15 komentářů