Zakřivené senzory Sony pro jednodušší návrh objektivů
18.6.2014, Milan Šurkala, aktualita
Sony chystá zakřivené senzory, které by díky svým vlastnostem měly znatelně zjednodušit návrh objektivů, které už nebudou potřebovat korekční členy pro rovnání obrazu. Snímače by měly mít i vyšší citlivost.
Na VLSI sympóziu na Havaji ukázala společnost Sony dva zakřivené snímače, jeden full frame a druhý 11mm čip (2/3"). Prvně jmenovaný by se teoreticky mohl ukázat v nástupci fotoaparátu Cyber-shot RX1, druhý by se pak mohl dostat rovněž do dalších modelů řady RX. Zakřivení senzoru by mělo přinést kvalitnější obraz a menší, výrobně i návrhem jednodušší objektivy. Vtip je v tom, že běžné objektivy nejsou "od přírody" schopny promítat svůj obraz na rovnou plochu, ale trpí na tzv. Petzvalovo zakřivení. Zatímco prostředek obrazu je zaostřený, rohy mohou být už mimo hloubku ostrosti, protože obraz se nepromítá do roviny, ale do lehce zakřivené kulové plochy. Aby se tomuto předešlo, musí být objektivy navrženy tak, aby toto zakřivení co nejvíce potlačily. Více členů ale znamená vyšší cenu, náročnější vývoj a riziko toho, že korigující členy zase přinesou jiné optické problémy.
Zakřivený senzor tak má výhodu v tom, že objektiv není nutno tak výrazně korigovat, díky čemuž může být jednodušší a menší (může mít méně optických členů - fyzikální vlastnosti dané ohniskovou vzdáleností a světelností zůstávají). Další výhodou je to, že paprsky dopadající na rohové části senzoru budou dopadat více kolmo a sníží se tak i problém vinětace. Sony hovoří o tom, že zakřivení senzoru a jiné výhody z něj plynoucí zvyšují citlivost snímače uprostřed o 40 % a v rozích dokonce na dvojnásobek. Výroba probíhá jednoduše tak, že se udělá rovný senzor, ten se ohne a v ohnuté poloze se zafixuje.
Velké diskuze se vedou o tom, zda každý objektiv bude vyžadovat jinak zakřivený senzor, co to udělá s nynějšími objektivy a zda bude pro tento objektiv možné vyrobit objektiv se zoomem, kde na různých ohniskových vzdálenostech může být zakřivení obrazu různé. Je nutné si uvědomit, že i nynější objektivy často nedávají úplně "rovný" obraz (na rovném čipu jsou některé objektivy trochu "mimo") a že i dnešní zoomovací objektivy mění své zakřivení (a opět jsou na rovném čipu někdy "mimo"). Tedy problém se se zakřivením nijak nemění. Se zakřiveným senzorem tedy opět zůstane problém s tím, že zakřivení objektivu se nemusí shodovat se zakřivením senzoru tak, jak je tomu i dnes, a to jak u pevných, tak u zoomovacích objektivů. Výhodou však bude to, že samotný objektiv bude jednodušší.
Dá se tak říci, že nejlépe korigované objektivy pro rovnou plochu budou na zakřiveném čipu dávat výsledky nejhorší a naopak. Pokud se tato technologie dostane např. do CSC fotoaparátů, mohlo by to napomoci právě nejstarším objektivům z kinofilmu, které jsou opticky velmi jednoduché (často pouze triplety nebo jen ze čtyř elementů), velmi špatně korigované a často velmi neostré i při vyšších clonách.
Zdroj: www.dpreview.com, spectrum.ieee.org
Zakřivený senzor tak má výhodu v tom, že objektiv není nutno tak výrazně korigovat, díky čemuž může být jednodušší a menší (může mít méně optických členů - fyzikální vlastnosti dané ohniskovou vzdáleností a světelností zůstávají). Další výhodou je to, že paprsky dopadající na rohové části senzoru budou dopadat více kolmo a sníží se tak i problém vinětace. Sony hovoří o tom, že zakřivení senzoru a jiné výhody z něj plynoucí zvyšují citlivost snímače uprostřed o 40 % a v rozích dokonce na dvojnásobek. Výroba probíhá jednoduše tak, že se udělá rovný senzor, ten se ohne a v ohnuté poloze se zafixuje.
Velké diskuze se vedou o tom, zda každý objektiv bude vyžadovat jinak zakřivený senzor, co to udělá s nynějšími objektivy a zda bude pro tento objektiv možné vyrobit objektiv se zoomem, kde na různých ohniskových vzdálenostech může být zakřivení obrazu různé. Je nutné si uvědomit, že i nynější objektivy často nedávají úplně "rovný" obraz (na rovném čipu jsou některé objektivy trochu "mimo") a že i dnešní zoomovací objektivy mění své zakřivení (a opět jsou na rovném čipu někdy "mimo"). Tedy problém se se zakřivením nijak nemění. Se zakřiveným senzorem tedy opět zůstane problém s tím, že zakřivení objektivu se nemusí shodovat se zakřivením senzoru tak, jak je tomu i dnes, a to jak u pevných, tak u zoomovacích objektivů. Výhodou však bude to, že samotný objektiv bude jednodušší.
Dá se tak říci, že nejlépe korigované objektivy pro rovnou plochu budou na zakřiveném čipu dávat výsledky nejhorší a naopak. Pokud se tato technologie dostane např. do CSC fotoaparátů, mohlo by to napomoci právě nejstarším objektivům z kinofilmu, které jsou opticky velmi jednoduché (často pouze triplety nebo jen ze čtyř elementů), velmi špatně korigované a často velmi neostré i při vyšších clonách.
Zdroj: www.dpreview.com, spectrum.ieee.org
