Zrcadla minulosti: historie Nikon DSLR
14.9.2010, Michal Srna, článek
Druhý díl série zabývající se časovým vývojem DSLR nás zavede do minulosti japonské firmy Nikon. Čeká nás cesta od experimentálních počátků Nikonu a NASA v oblasti digitalizace zrcadlovek, až po nejnovější modely, které můžeme nalézt na pultech obchodů.
Kapitoly článku:
Počátkem 90. let většina japonských výrobců 35mm fotoaparátů otálela v produkci jakékoliv komerční DSLR. Profesionální digitální fotografie byla víceméně dominantou americké společnosti Kodak, využívající těla analogových zrcadlovek japonských výrobců (Nikon, Canon). Tuto spolupráci jsem v případě Canonu popisoval již v minulém díle seriálu.
V polovině 90. let si Nikon začal uvědomovat potřebu fotožurnalistů, kteří začínali objevovat výhodu digitální fotografie, a tak se v roce 1995 zrodily první dva modely komerčně vyráběných digitálních SLR Nikonu v kooperaci s Fuji.
První komerčně vyráběné DSLR Nikonu označené jako Nikon E2/E2s byly světu zveřejněny koncem roku 1995. Na jejich vývoji se ovšem nepodílel Nikon sám - velký podíl na nich měla i firma Fuji Photo Film Co., Ltd. To vysvětluje, proč na rukojeti nesl každý fotoaparát označení Fujix a proč se tyto fotoaparáty prodávaly i pod označením Fuji DS-505/515.
E2/E2s byly plně automatizované DSLR a mohly používat běžnou optiku Nikkor díky Nikon F-mount bajonetu. CCD snímač obsahoval 1,3 Mpx a oba typy umožňovaly pořizovat fotografie v rozlišení 1280 x 1000 px. Snímky byly ukládány na PCMCIA kartu stejně jako u prvních DSLR Canonu.
Možná se ptáte, co odlišovalo E2 od E2s? Byla to pouze rychlost sekvenčního snímání, která v případě modelu E2 umožňovala snímat rychlostí 1 snímek/s a u E2s to byly 3 snímky/s (7 v řadě).
Po necelém roce se E2/E2s dočkaly svých nástupců - Nikon E2N/E2Ns. Oba modely se opět lišily pouze rychlostí sekvenčního snímání, která zůstala stejná jako v případě E2/E2s. Změny byly pouze drobné - vylepšení citlivosti ISO při hodnotě 3200, vyvážení bílé až do hodnoty 5700 K se studiovými blesky a upravený preview mode.
Nikony E2N/E2Ns byly známy též pod označením Fuji DS-505A/515A z důvodu již výše zmíněné spolupráce obou firem.
Poslední z řady DSLR vyrobených Nikonem a firmou Fuji - Nikon E3/E3s byly světu oznámeny v červnu 1998, ale do prodeje se dostaly až v roce 1999. V katalogu byste je našli pod označením Fuji DS-560/565.
Změn oproti předchozím modelům nebylo mnoho - drobné vylepšení CCD snímače z 1,3 na 1,4 Mpx tvořeným 1364 x 1032 px, který však umožňoval fotografovat též pouze v rozlišení 1280 x 1000 px.
Úprav se dočkalo i sekvenční snímání, které bylo schopné v případě E3s pořizovat 3 snímky/s v počtu 12 v řadě za sebou. Modely z řady E3 byly již také kompatibilní s většinou příslušenství Nikonu (blesky, dálkové spouště...).
Svět však očekával revolučního nástupce, který již neponese označení "E", nýbrž otevře zcela novou digitální éru DSLR Nikonu označovanou dodnes písmenem "D".
Revoluční DSLR Nikon D1 uvedl Nikon v červnu 1999 a stala se první praktickou digitální zrcadlovkou v historii, kterou si výrobce navrhl a vyrobil sám s přijatelnou cenou $5000.
Až od tohoto bodu můžeme hovořit o počátku samostatné éry DSLR Nikonu jako v případě Canonu a jeho DSLR Canon EOS D30. Jednalo se také trochu o odpověď Nikonu na dominanci Kodaku mezi profesionálními DSLR.
Nikon D1 nesl 2,74Mpx CCD snímač s 2,62 efektivními Mpx a rozlišením 2000 x 1312 px, který produkoval detailní obrazy s vysokou kvalitou. Ohnisková vzdálenost použitých objektivů musela být násobena crop factorem 1,5 a bylo možné použít jakékoliv objektivy s bajonetem F-mount.
Rychlost sekvenčního snímání byla u Nikonu D1 4,5 snímků/s (21 v řadě) a fotografie se ve formátu 12 bit RAW či JPEGu ukládaly na Compact Flash karty - konec obrovských PCMCIA. O zpracování digitálních obrazových dat se staral vlastní ASIC (Application-Specific Integrated Circuit) procesor.
S příchodem D1 se objevil konečně velký a jasný zadní 2" LCD monitor se 120 000 px, na kterém bylo možné prohlížet snímky, histogram atd. Komunikační rozhraní s PC bylo realizováno pomocí FireWire.
D1 se zapsala do historie jako jedna z nejvýznamnějších DSLR, která znamenala průlom ve vlastní produkci digitálních zrcadlovek - navržení DSLR od základů až po výrobu.
Revoluční DSLR Nikon D1 - první praktická DSLR Nikonu v historii
V únoru 2001 se Nikon D1 dočkal svého prvního vylepšení a byl jím profesionální Nikon D1H zaměřený na rychlost. Menu fotoaparátu bylo pro zlepšení přehlednosti kompletně předěláno a uživatelé si mohli konečně zvolit barevný profil sRBG/Adobe RGB, což byl asi největší neduh, kterým Nikon D1 trpěl.
Úprav se dočkalo i nastavení ISO včetně snížení šumu při vyšší citlivosti, větší obrazový zásobník s vylepšeným ASIC DSP procesorem a drobné navýšení rychlosti sekvenčního snímání na 5 snímků/s. Počet pixelů zadního LCD se rozrostl na 130 000.
Kvalitní konstrukce těla fotoaparátu zůstala stejná jako v případě Nikonu D1 podobně jako AF systém, který sahal až do dob filmového Nikonu F5. CCD snímač v případě modelu D1H taktéž neprošel žádnou změnou.
Nástupce D1 - Nikon D1H přinesl několik drobných vylepšení
Stejně jako v případě modelu D1H byl v únoru 2001 představen Nikon D1X, další nástupce revoluční D1. Největší změna se týkala CCD, v D1X byl představen nový velice zajímavý 5,3Mpx CCD snímač.
Konstrukce tohoto snímače byla lehce kontroverzní, jelikož tvar pixelů byl obdélníkový a CCD mělo 2x větší rozlišení v horizontálním směru než ve směru vertikálním, které zůstalo stejné jako v případě D1. Nikon D1X získával snímky v rozlišení 4028 x 1324 px (přibližně 6:2) a poté toto rozlišení interpoloval do finálních 3008 x 1960 px (přibližně 3:2), což znamená 5,9 Mpx.
Takto viděl scénu CCD snímač Nikonu D1X (vlevo) a výstup po interpolaci (vpravo)
Ostatní změny jsou podobné jako v případě Nikonu D1H až na pohoršení v oblasti sekvenčního snímání z důvodu většího rozlišení D1X - 3 snímky/s.
Nikon D1X, který v sobě nesl vylepšené lehce kontroverzní CCD
Máme za sebou nejdůležitější etapu dějin DSLR Nikonu v období let 1995 - 2001 a nyní nás čekají roky 2002 - 2004, kdy se digitální zrcadla Nikonu začala pomalu, ale jistě šířit do nižšího segmentu trhu - mezi amatéry...
V polovině 90. let si Nikon začal uvědomovat potřebu fotožurnalistů, kteří začínali objevovat výhodu digitální fotografie, a tak se v roce 1995 zrodily první dva modely komerčně vyráběných digitálních SLR Nikonu v kooperaci s Fuji.
1995 - Nikon E2/E2s
První komerčně vyráběné DSLR Nikonu označené jako Nikon E2/E2s byly světu zveřejněny koncem roku 1995. Na jejich vývoji se ovšem nepodílel Nikon sám - velký podíl na nich měla i firma Fuji Photo Film Co., Ltd. To vysvětluje, proč na rukojeti nesl každý fotoaparát označení Fujix a proč se tyto fotoaparáty prodávaly i pod označením Fuji DS-505/515.
E2/E2s byly plně automatizované DSLR a mohly používat běžnou optiku Nikkor díky Nikon F-mount bajonetu. CCD snímač obsahoval 1,3 Mpx a oba typy umožňovaly pořizovat fotografie v rozlišení 1280 x 1000 px. Snímky byly ukládány na PCMCIA kartu stejně jako u prvních DSLR Canonu.
Možná se ptáte, co odlišovalo E2 od E2s? Byla to pouze rychlost sekvenčního snímání, která v případě modelu E2 umožňovala snímat rychlostí 1 snímek/s a u E2s to byly 3 snímky/s (7 v řadě).
1996 - Nikon E2N/E2Ns
Po necelém roce se E2/E2s dočkaly svých nástupců - Nikon E2N/E2Ns. Oba modely se opět lišily pouze rychlostí sekvenčního snímání, která zůstala stejná jako v případě E2/E2s. Změny byly pouze drobné - vylepšení citlivosti ISO při hodnotě 3200, vyvážení bílé až do hodnoty 5700 K se studiovými blesky a upravený preview mode.
Nikony E2N/E2Ns byly známy též pod označením Fuji DS-505A/515A z důvodu již výše zmíněné spolupráce obou firem.
1998 - Nikon E3/E3s
Poslední z řady DSLR vyrobených Nikonem a firmou Fuji - Nikon E3/E3s byly světu oznámeny v červnu 1998, ale do prodeje se dostaly až v roce 1999. V katalogu byste je našli pod označením Fuji DS-560/565.
Změn oproti předchozím modelům nebylo mnoho - drobné vylepšení CCD snímače z 1,3 na 1,4 Mpx tvořeným 1364 x 1032 px, který však umožňoval fotografovat též pouze v rozlišení 1280 x 1000 px.
Úprav se dočkalo i sekvenční snímání, které bylo schopné v případě E3s pořizovat 3 snímky/s v počtu 12 v řadě za sebou. Modely z řady E3 byly již také kompatibilní s většinou příslušenství Nikonu (blesky, dálkové spouště...).
Svět však očekával revolučního nástupce, který již neponese označení "E", nýbrž otevře zcela novou digitální éru DSLR Nikonu označovanou dodnes písmenem "D".
1999 - Nikon D1
Revoluční DSLR Nikon D1 uvedl Nikon v červnu 1999 a stala se první praktickou digitální zrcadlovkou v historii, kterou si výrobce navrhl a vyrobil sám s přijatelnou cenou $5000.
Až od tohoto bodu můžeme hovořit o počátku samostatné éry DSLR Nikonu jako v případě Canonu a jeho DSLR Canon EOS D30. Jednalo se také trochu o odpověď Nikonu na dominanci Kodaku mezi profesionálními DSLR.
Nikon D1 nesl 2,74Mpx CCD snímač s 2,62 efektivními Mpx a rozlišením 2000 x 1312 px, který produkoval detailní obrazy s vysokou kvalitou. Ohnisková vzdálenost použitých objektivů musela být násobena crop factorem 1,5 a bylo možné použít jakékoliv objektivy s bajonetem F-mount.
Rychlost sekvenčního snímání byla u Nikonu D1 4,5 snímků/s (21 v řadě) a fotografie se ve formátu 12 bit RAW či JPEGu ukládaly na Compact Flash karty - konec obrovských PCMCIA. O zpracování digitálních obrazových dat se staral vlastní ASIC (Application-Specific Integrated Circuit) procesor.
S příchodem D1 se objevil konečně velký a jasný zadní 2" LCD monitor se 120 000 px, na kterém bylo možné prohlížet snímky, histogram atd. Komunikační rozhraní s PC bylo realizováno pomocí FireWire.
D1 se zapsala do historie jako jedna z nejvýznamnějších DSLR, která znamenala průlom ve vlastní produkci digitálních zrcadlovek - navržení DSLR od základů až po výrobu.
Revoluční DSLR Nikon D1 - první praktická DSLR Nikonu v historii
2001 - Nikon D1H
V únoru 2001 se Nikon D1 dočkal svého prvního vylepšení a byl jím profesionální Nikon D1H zaměřený na rychlost. Menu fotoaparátu bylo pro zlepšení přehlednosti kompletně předěláno a uživatelé si mohli konečně zvolit barevný profil sRBG/Adobe RGB, což byl asi největší neduh, kterým Nikon D1 trpěl.
Úprav se dočkalo i nastavení ISO včetně snížení šumu při vyšší citlivosti, větší obrazový zásobník s vylepšeným ASIC DSP procesorem a drobné navýšení rychlosti sekvenčního snímání na 5 snímků/s. Počet pixelů zadního LCD se rozrostl na 130 000.
Kvalitní konstrukce těla fotoaparátu zůstala stejná jako v případě Nikonu D1 podobně jako AF systém, který sahal až do dob filmového Nikonu F5. CCD snímač v případě modelu D1H taktéž neprošel žádnou změnou.
Nástupce D1 - Nikon D1H přinesl několik drobných vylepšení
2001 - Nikon D1X
Stejně jako v případě modelu D1H byl v únoru 2001 představen Nikon D1X, další nástupce revoluční D1. Největší změna se týkala CCD, v D1X byl představen nový velice zajímavý 5,3Mpx CCD snímač.
Konstrukce tohoto snímače byla lehce kontroverzní, jelikož tvar pixelů byl obdélníkový a CCD mělo 2x větší rozlišení v horizontálním směru než ve směru vertikálním, které zůstalo stejné jako v případě D1. Nikon D1X získával snímky v rozlišení 4028 x 1324 px (přibližně 6:2) a poté toto rozlišení interpoloval do finálních 3008 x 1960 px (přibližně 3:2), což znamená 5,9 Mpx.
Takto viděl scénu CCD snímač Nikonu D1X (vlevo) a výstup po interpolaci (vpravo)
Ostatní změny jsou podobné jako v případě Nikonu D1H až na pohoršení v oblasti sekvenčního snímání z důvodu většího rozlišení D1X - 3 snímky/s.
Nikon D1X, který v sobě nesl vylepšené lehce kontroverzní CCD
Máme za sebou nejdůležitější etapu dějin DSLR Nikonu v období let 1995 - 2001 a nyní nás čekají roky 2002 - 2004, kdy se digitální zrcadla Nikonu začala pomalu, ale jistě šířit do nižšího segmentu trhu - mezi amatéry...
