Zrcadla minulosti: historie Nikon DSLR
14.9.2010, Michal Srna, článek
Druhý díl série zabývající se časovým vývojem DSLR nás zavede do minulosti japonské firmy Nikon. Čeká nás cesta od experimentálních počátků Nikonu a NASA v oblasti digitalizace zrcadlovek, až po nejnovější modely, které můžeme nalézt na pultech obchodů.
Kapitoly článku:
V roce 2005 byl Nikon velmi aktivní a představil čtyři nové modely DSLR. Kromě dvou překvapení se většinou jednalo o drobná vylepšení stávajících fotoaparátů a prvním z nich začneme.
Z kraje roku se v únoru dočkal svého nástupce rychlý Nikon D2H uvedený před 18 měsíci, byl jím Nikon D2Hs. Opět mířil do oblasti zejména sportovní či wildlife fotografie, ale netrpělivě ho očekávali i fotožurnalisté.
Nejdůležitější vylepšení se týkala rychlosti - upraven byl obrazový buffer i s metodou jeho využívání. D2Hs sice stále snímala rychlostí 8 snímků/s, ale bylo možné vyfotografovat najednou 50 snímků v řadě (JPEG) nebo 40 (RAW), což zejména v případě RAWu znamenalo značný skok dopředu. V tomto směru Nikon směle porazil Canon EOS-1D Mark II, který byl v té době jeho největším rivalem a umožňoval snímat pouze 20 fotografií RAW v řadě.
Druhá oblast změn se zaměřovala na 3D Matrix Metering II, podporu sYCC barevného prostoru nebo velký 2,5" LCD display s 235 000 px a z příslušenství na nový bezdrátový přenašeč fotografií WT-2.
4,1Mpx snímač JFET LBCAST a většina ostatních parametrů nedoznaly žádných změn.
Rychlostní král Nikon D2HS, nástupce profesionální D2H
Duben roku 2005 byl měsícem, kdy museli být fanouškové Nikonu z řad fotografů amatérů nadšeni. Jako první představil Nikon nástupce úspěšné D70 - Nikon D70s.
Většina majitelů D70 dlouho váhala, jestli se jim přechod na D70s vyplatí - změn bylo poskrovnu. Nejmarkantnější z nich byl nový 2,0" LCD display, který nahradil menší 1,8" použitý v případě D70, počet pixelů zůstal však stejný - 130 000.
Kromě dalších drobných úprav jako například přebarvení menu fotoaparátu nebo vylepšení vestavěného blesku nepřinesla D70s nic nového.
Porovnání velikosti LCD D70 (vlevo) a D70s (vpravo) při pohledu na zadní stranu fotoaparátu
zdroj: dpnow.com a dcresource.com
Určitě se nejednalo o zbytečný model - D70s doladila DSLR Nikon D70 skoro k "amatérskému" ideálu. Noví uživatelé jí přišli samozřejmě na chuť, těm stávajícím se přechod nevyplatil.
Nikon D70s - klasická D70 s drobnými změnami
Společně s D70s byl v dubnu překvapivě uveden i úplně nový model DSLR - Nikon D50. Nikon se chtěl s cenou DSLR dostat ještě níže, než tomu bylo u D70/D70s, a proto vznikla tato odlehčená varianta, jak se jí často říkalo. Tímto krokem měl Nikon namířeno k dalšímu rozšíření DSLR mezi amatéry.
Vedle podobného vzhledu jako u D70/D70s byly u D50 i celkem významné změny. Nikon vylepšil automatické ostření zejména v případě snímání pohybujících se objektů, díky čemuž dostala D50 nový AF mód - AF-A (Auto).
Senzor měření byl použit novější generace, nicméně měl nižší rozlišení než v případě D70/D70s. Pohoršilo si i sekvenční snímání, které umožňovalo pořizovat snímky rychlostí pouze 2,5/s, v případě D70/D70s to byly 3 snímky/s.
CCD snímač zůstal nezměněn a díky tomu bylo možné fotografovat v rozlišení 3008 x 2000 px. D50 ovšem ztratila na hmotnosti a se svými 540 g byla o 55 g lehčí oproti D70/D70s a také o několik mm menší.
Dalším překvapením bylo použití SD karet pro ukládání snímků na rozdíl od Compact Flash a Nikon D50 využíval již plnohodnotné USB 2.0 pro přenos snímků.
Kdo chtěl to nejlepší z amatérského segmentu, zvolil D70s, kdo chtěl výrazně ušetřit a přitom získat jen o trochu horší amatérskou DSLR, zvolil chytře právě tento model Nikonu D50 s cenou kolem $900.
Nejlevnější model Nikon D50 - v porovnání s D70/D70s o nic zásadního nepřišel
V listopadu 2005 představila japonská společnost Nikon D200, který vstoupil do kategorie DSLR ležící mezi plastovými D70/D70s/D50 a profesionální třídou Nikonů značených jako "D2". Poprvé tuto oblast naťukl Nikon D100, nicméně D200 posunula tuto kategorii zase o kus dále.
Nikon D200 měl více společného s D2X než se svým "předchůdcem" Nikonem D100. Robustní tělo D200 tvořily slitiny hořčíku a jeho hmotnost činila 830 g. V porovnání s D2X bylo tělo kompaktnější.
Snímací senzor použil Nikon CCD a nesl 10,2 efektivních Mpx s rozměry 23,6 x 15,8 mm. D200 fotografovala tedy v rozlišení 3872 x 2592 px a snímky se ukládaly na CF kartu. Rychlost sekvenčního snímání se pohybovala podobně jako v případě D2X kolem 5 snímků/s s možností pořídit až 37/22 v řadě (JPEG/RAW).
LCD display byl taktéž úplně jiná kategorie oproti D100 - 2,5" s 230 000 px. D200 přišla s přepracovaným designem menu, které se následně začalo využívat ve většině modelů Nikonu.
Nikon potřeboval tento model jako sůl, v boji poloprofesionálních DSLR byl oproti Canonu se svým EOSem 5D lehce pozadu a D200 ho vynesla opět do popředí.
Model oživující kategorii poloprofesionálních DSLR - Nikon D200
Rok 2005 znamenal ještě větší rozšíření DSLR mezi amatéry, i když se v následujících letech Nikon pokusil dostat v amatérském segmentu trhu hlouběji než doposavad.
Modelem Nikon D200 byla znovuzrozena kategorie poloprofesionálních DSLR a D200 našla svého nástupce právě v následujícím období mezi roky 2006 - 2007...
2005 - Nikon D2Hs
Z kraje roku se v únoru dočkal svého nástupce rychlý Nikon D2H uvedený před 18 měsíci, byl jím Nikon D2Hs. Opět mířil do oblasti zejména sportovní či wildlife fotografie, ale netrpělivě ho očekávali i fotožurnalisté.
Nejdůležitější vylepšení se týkala rychlosti - upraven byl obrazový buffer i s metodou jeho využívání. D2Hs sice stále snímala rychlostí 8 snímků/s, ale bylo možné vyfotografovat najednou 50 snímků v řadě (JPEG) nebo 40 (RAW), což zejména v případě RAWu znamenalo značný skok dopředu. V tomto směru Nikon směle porazil Canon EOS-1D Mark II, který byl v té době jeho největším rivalem a umožňoval snímat pouze 20 fotografií RAW v řadě.
Druhá oblast změn se zaměřovala na 3D Matrix Metering II, podporu sYCC barevného prostoru nebo velký 2,5" LCD display s 235 000 px a z příslušenství na nový bezdrátový přenašeč fotografií WT-2.
4,1Mpx snímač JFET LBCAST a většina ostatních parametrů nedoznaly žádných změn.
Rychlostní král Nikon D2HS, nástupce profesionální D2H
2005 - Nikon D70s
Duben roku 2005 byl měsícem, kdy museli být fanouškové Nikonu z řad fotografů amatérů nadšeni. Jako první představil Nikon nástupce úspěšné D70 - Nikon D70s.
Většina majitelů D70 dlouho váhala, jestli se jim přechod na D70s vyplatí - změn bylo poskrovnu. Nejmarkantnější z nich byl nový 2,0" LCD display, který nahradil menší 1,8" použitý v případě D70, počet pixelů zůstal však stejný - 130 000.
Kromě dalších drobných úprav jako například přebarvení menu fotoaparátu nebo vylepšení vestavěného blesku nepřinesla D70s nic nového.
Porovnání velikosti LCD D70 (vlevo) a D70s (vpravo) při pohledu na zadní stranu fotoaparátu
zdroj: dpnow.com a dcresource.com
Určitě se nejednalo o zbytečný model - D70s doladila DSLR Nikon D70 skoro k "amatérskému" ideálu. Noví uživatelé jí přišli samozřejmě na chuť, těm stávajícím se přechod nevyplatil.
Nikon D70s - klasická D70 s drobnými změnami
2005 - Nikon D50
Společně s D70s byl v dubnu překvapivě uveden i úplně nový model DSLR - Nikon D50. Nikon se chtěl s cenou DSLR dostat ještě níže, než tomu bylo u D70/D70s, a proto vznikla tato odlehčená varianta, jak se jí často říkalo. Tímto krokem měl Nikon namířeno k dalšímu rozšíření DSLR mezi amatéry.
Vedle podobného vzhledu jako u D70/D70s byly u D50 i celkem významné změny. Nikon vylepšil automatické ostření zejména v případě snímání pohybujících se objektů, díky čemuž dostala D50 nový AF mód - AF-A (Auto).
Senzor měření byl použit novější generace, nicméně měl nižší rozlišení než v případě D70/D70s. Pohoršilo si i sekvenční snímání, které umožňovalo pořizovat snímky rychlostí pouze 2,5/s, v případě D70/D70s to byly 3 snímky/s.
CCD snímač zůstal nezměněn a díky tomu bylo možné fotografovat v rozlišení 3008 x 2000 px. D50 ovšem ztratila na hmotnosti a se svými 540 g byla o 55 g lehčí oproti D70/D70s a také o několik mm menší.
Dalším překvapením bylo použití SD karet pro ukládání snímků na rozdíl od Compact Flash a Nikon D50 využíval již plnohodnotné USB 2.0 pro přenos snímků.
Kdo chtěl to nejlepší z amatérského segmentu, zvolil D70s, kdo chtěl výrazně ušetřit a přitom získat jen o trochu horší amatérskou DSLR, zvolil chytře právě tento model Nikonu D50 s cenou kolem $900.
Nejlevnější model Nikon D50 - v porovnání s D70/D70s o nic zásadního nepřišel
2005 - Nikon D200
V listopadu 2005 představila japonská společnost Nikon D200, který vstoupil do kategorie DSLR ležící mezi plastovými D70/D70s/D50 a profesionální třídou Nikonů značených jako "D2". Poprvé tuto oblast naťukl Nikon D100, nicméně D200 posunula tuto kategorii zase o kus dále.
Nikon D200 měl více společného s D2X než se svým "předchůdcem" Nikonem D100. Robustní tělo D200 tvořily slitiny hořčíku a jeho hmotnost činila 830 g. V porovnání s D2X bylo tělo kompaktnější.
Snímací senzor použil Nikon CCD a nesl 10,2 efektivních Mpx s rozměry 23,6 x 15,8 mm. D200 fotografovala tedy v rozlišení 3872 x 2592 px a snímky se ukládaly na CF kartu. Rychlost sekvenčního snímání se pohybovala podobně jako v případě D2X kolem 5 snímků/s s možností pořídit až 37/22 v řadě (JPEG/RAW).
LCD display byl taktéž úplně jiná kategorie oproti D100 - 2,5" s 230 000 px. D200 přišla s přepracovaným designem menu, které se následně začalo využívat ve většině modelů Nikonu.
Nikon potřeboval tento model jako sůl, v boji poloprofesionálních DSLR byl oproti Canonu se svým EOSem 5D lehce pozadu a D200 ho vynesla opět do popředí.
Model oživující kategorii poloprofesionálních DSLR - Nikon D200
Rok 2005 znamenal ještě větší rozšíření DSLR mezi amatéry, i když se v následujících letech Nikon pokusil dostat v amatérském segmentu trhu hlouběji než doposavad.
Modelem Nikon D200 byla znovuzrozena kategorie poloprofesionálních DSLR a D200 našla svého nástupce právě v následujícím období mezi roky 2006 - 2007...
