Zrcadla minulosti: historie Nikon DSLR

Časový úsek 2006 - 2007 by se dal nazvat obdobím nástupců. Velmi důležitých inovací se dočkaly modely ze všech kategorií, ve kterých Nikon se svými DSLR operoval včetně odpovědi na stále rostoucí popularitu DSLR mezi úplnými začátečníky.

2006 - Nikon D2Xs

Stejně jako před rokem vydaný nástupce Nikonu D2H, je i červnový Nikon D2Xs pokračovatelem profesionálního rodu Nikonu, přesněji modelu Nikon D2X z roku 2004.

CMOS snímač známý z D2X se vylepšení nedočkal, a proto je D2Xs stále 12,4MPx DSLR. Drobné změny lze zaznamenat u LCD displeje, který sice zůstal 2,5", ale jeho pozorovací úhly byly nyní 170 stupňů.

Podobně jako v případě D2Hs Nikon navýšil obrazový buffer s kapacitou až 60 fotografií při sekvenčním snímání. Další z řad drobných novinek byl stejně jako u D2Hs nový měřicí mód 3D Color Matrix II či lepší možnosti nastavení ISO. Menu fotoaparátu dostalo stejný vzhled jako u Nikonu D200.

Shrnuto a podtrženo, změn bylo pramálo a upgrade z D2X se příliš nevyplatil.

2006 - Nikon D80

I přesto, že se Nikon snažil udržet legendární D70/D70s při životě co nejdéle, odešly v srpnu roku 2006 do zasloužilého zrcadlového důchodu, když Nikon představil nástupce pojmenovaného jako D80.

Někteří označují Nikon D80 za tělo D70 s mechanikou, senzorem a LCD Nikonu D200, mají pravdu. Největší změnu prodělal oproti D70/D70s CCD snímač, který si polepšil o 4 Mpx a obsahoval stejný počet pixelů jako nedávno uvedený Nikon D200 - 10,2 Mpx. Dalšími kroky kupředu byly například 11 zónový TTL autofokus, možnost nastavit ISO až do hodnoty 3200, vylepšení vyvážení bílé či úplně stejný 2,5" LCD display jako v případě D200.

3D Color Matrix Metering II se 420px senzorem se nijak nelišil od toho prvně použitého v Nikonu D50. Podobně jako v případě D2Xs dostalo menu vzhled z Nikonu D200.

Samozřejmostí bylo USB 2.0 konečně s maximální teoretickou rychlostí přenosu 480 Mbps. U Nikonu D80 se amatérští uživatelé setkaly poprvé s novým systémem pro zpracování obrazu (12 bit algoritmus, 2 kanály), který taktéž pocházel od dražších kolegů D200/D2X.

Nikon D80 se stal obstojným nástupcem D70/D70s a vylepšil naprostou většinu jeho parametrů.

2006 - Nikon D40

Nikon D40 přišel v listopadu 2006 na svět jako blesk z čistého nebe a neměl namířeno nikam jinam než k úplným začátečníkům. Nikonu zřejmě nestačil úspěch v oblasti nadšenců amatérů, ale chtěl proniknout i do mysli lidem, kteří si teprve razili cestu světem fotografie.

Jednalo se o nejmenší a nejlehčí DSLR, kterou kdy Nikon vyrobil. Co mohl tento úplně nejnižší model Nikonu s cenou kolem $500 nabídnout?

Předně to byl 6Mpx CCD snímač DX formátu a dokonce stejný systém pro zpracování obrazu jako v případě D80. Tím podobnost s D80 nekončí - D40 měla úplně shodný 3D Color Matrix Metering II s 420 px nebo design menu známý jak z D80, tak i D200.

Rychlost sekvenčního snímání byla pouhých 2,5 snímků/s a jako v případě Canonu EOS 400D zmizel malý stavový LCD a veškerá nastavení se zobrazovala na, v této kategorii parádním, 2,5" LCD monitoru s 230 000 px!
Hmotnost těla klesla dokonce pod 0,5 kg na 471 g a stejně jako v případě D50 se snímky ukládaly na SD karty, nyní i s podporou SDHC.

Za největší zápor této DSLR by se dala jednoznačně označit absence ostřícího motoru v těle fotoaparátu a z toho důvodu nutnost používat objektivy pouze typu AF-S nebo AF-I s vlastním motorkem. Na druhou stranu D40 byla vybavena výborným setovým objektivem AF-S DX 18-55 mm verze II.

I přes negativa spojená se snahou dostat se k co nejnižší ceně, byl Nikon D40 výbornou koupí pro začátečníky, kteří nechtěli zahájit svoji fotografickou kariéru na kompaktech a časem plánovali přejít na vyšší model DSLR.

Ještě zbývá dodat, že odpověď na tuto DSLR přišla od Canonu s modelem EOS 1000D.

2007 - Nikon D40X

U Nikonu D40X uvedeného v březnu jako první DSLR roku 2007 se přiliš nezdržíme. Tělo zůstalo naprosto totožné s levnější D40 a tak tomu bylo i u většiny parametrů. Hlavní důvod vzniku tohoto modelu byl lepší 10,2 Mpx CCD snímač, možnost použít ISO 100 (ano nejnižší citlivost u D40 byla ISO 200) a drobné zrychlení sekvenčního snímání na 3 snímky/s.

Otázkou je, zdali tyto změny opodstatňovaly zhruba o $100 - $200 vyšší cenu?

2007 - Nikon D300

V srpnu 2007 došlo na nástupce populární poloprofesionální zrcadlovky Nikonu D200, když byl představen Nikon D300. Rozsah změn byl tak významný, že by nebylo na škodu nazývat Nikon D300 "kompaktní D3", která se objevila ve stejném měsíci.

Začněme od toho nejdůležitějšího - 12,3Mpx CMOS snímač formátu DX se 14 bit A/D převodníkem a nový 51 bodový AF senzor Multi-CAM3500DX spolu s 1005px AE senzorem. Pyšnit se může i 3,0" LCD displejem obsahujícím 922 000 px. Tento lehký nástin novinek umožňuje pomalu tušit, že se v Nikonu začalo rodit hodně důležitých novinek.
Stejně jako D200 byla velkým skokem od D100, je i D300 pořádný kus za D200. U tohoto modelu byl poprvé představen nový DSP procesor firmy Nikon pojmenovaný jako Nikon EXPEED, který měl zdokonaleny všechny algoritmy a spotřebu oproti předchozím systémům zpracování obrazu.
Srpnové novinky Nikonu ještě představily funkci živého náhledu Live View, podporu UDMA u Compact Flash karet, HDMI výstup a samočisticí jednotku (vibrace low-pass filtru). Prodloužena byla i životnost štěrbinové závěrky fotoaparátu na 150 000 exponovaných snímků.

Změn, které Nikon v srpnu zveřejnil, byla spousta, většinu z nich najdeme i u následujícího klíčového profi modelu - Nikonu D3.

2007 - Nikon D3

Jak jsem již avizoval u D300, stihl Nikon v srpnu uvést ještě pokračovatele rodu profesionálů - Nikon D3.

Série DSLR označovaná jednou číslovkou za písmenem "D" začala svůj život v roce 1999, když Nikon D1 prorazil bariéru Kodaku a vstoupil na trh s profesionálními digitálními zrcadlovkami. Poté se linie D1 rozdělila na dvě části - větev "X" zaměřující se na vysoká rozlišení a "H" spojovaná s rychlostí.

Byly to již 3 roky, kdy Nikon odtajnil DSLR se svým CMOS senzorem (D2X) a bylo zřejmé, že další tah Nikonu v této oblasti povede k full-framu.

D3 se zapsala do historie jako první full-frame zrcadlovka Nikonu. Nový 12,1Mpx CMOS snímač přímo z dílny Nikonu byl formátu "FX" a měl rozměry 36 x 23,9 mm s rozlišením 4526 x 2832 px.
Mezi další zajímavost patří fakt, že pro výrobu štěrbinové závěrky použil Nikon materiály jako Kevlar či karbonová vlákna a díky tomu dosáhl životnosti 300 000 cyklů, což bylo 2x více než u D300.

Mezi DSLR Nikonu si D3 odnesla ještě jedno prvenství - umožňovala sekvenční snímání rychlostí až 9 snímků/s v řadě 64/16 (JPEG/RAW) a stala se nejrychlejším modelem, který Nikon sportovním fotografům mohl nabídnout. Z důvodu menšího rozlišení a vysoké rychlosti snímání lze říct, že se D3 přikláněla spíše k "H" větvi.

Většina dalších novinek, které D3 přinesla oproti předchozí generaci, byla popsána již u D300.
Roky 2006 - 2007 se nebojím označit za jedny z nejvýznamnějších v oblasti inovací a technologických pokroků Nikonu. Většina novinek, které společnost přivedla na svět s D300/D3 se budou následně uplatňovat i v dalších modelech.

Nejen inovacemi bylo toto období tak významné - D40 dostala digitální zrcadlovky na cenovou hranici, ve které již mohly konkurovat i některým kompaktním fotoaparátům a pomohly rozšíření DSLR až k úplným nováčkům...